USA: Nemáme zájem realizovat Kjótský protokol
Závazky dohody z Kjóta přijala v roce 1997 ještě Clintonova vláda. Dokument tehdy podepsali zástupci 160 zemí, platit však začne teprve tehdy, až jej ratifikují parlamenty minimálně 55 států světa, z nichž 55% navíc musí patřit mezi průmyslově rozvinuté. Až do dnešního dne přitom ratifikovalo Kjótský protokol pouhých 30 států - všechny rozvojové.
Bývalý prezident Bill Clinton ještě na podzim před 6. konferencí OSN o klimatických změnách v Haagu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny spolupracovat s jinými národy a ekonomickou cestou chtějí poskytovat pomoc při řešení znečištění atmosféry. Nynější osazenstvo Bílého domu se však ke Kjótskému protokolu už nehlásí a prezident Bush nařídil vládě revizi amerického přístupu k problému klimatické změny. Šéfka Americké agentury pro ochranu životního prostředí (US Environmental Protection Agency) Christie Whitman prohlásila už dříve, že i ostatní země by měli zvolit jiný přístup k jednání o klimatických změnách. "Nemáme zájem realizovat Kjótský protokol," řekla novinářům.
Švédská vláda (Švédsko momentálně předsedá Evropské unii) charakterizovala toto Bushovo prohlášení jako děsivé a provokativní. Švédský ministr životního prostředí Kjell Larssen řekl pro BBC, že nová americká administrativa se pravděpodobně připravuje na úplné opuštění celosvětových jednání o klimatické změně. Podle mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země (Friends of the Earth, FOEI) to představuje klimatickou pohromu. Japonsko prohlásilo, že zdvojnásobí své úsilí přesvědčit Bushovu administrativu, aby změnila svůj postoj. Austrálie dokonce varovala, že bez podpory USA je Kjótský protokol naprosto mrtvým dokumentem.
Přesto Ari Fleischer tvrdí, že Spojené státy od smlouvy neustoupily. "Nebylo totiž od čeho ustupovat," dodal pro BBC. Podle Fleischera by americká administrativa ráda pracovala se svými spojenci na plánu, který zahrne jak země rozvinuté, tak země rozvojové. Američané jsou přesvědčeni, že podobný názor nemají jen oni. Podle Fleischera se USA především totiž nelíbí, že protokol vyžaduje snížení emisí od průmyslově vyspělých zemích a ne už od zemí rozvojových. Prezident Bush navíc řekl, že opatření Kjótského protokolu jsou příliš těžkým břemenem pro americké hospodářství. Podle Whitmanové z Americké agentury pro ochranu životního prostředí však USA udělají nejprve důkladný rozbor celé záležitosti.
reklama
