USA Today: Zachrání pálení kuřinců klima?
Licence: Svolení Nadace na ochranu zvířat pro zveřejnění na Ekolist.cz
|
|
Ilustrační obrázek: Nadace na ochranu zvířat |
Nový materiál se obvykle nazývá „biochar“, tedy něco jako "biouhlí". Vyrábí se stejným procesem jako dřevěné uhlí, ale neslouží k pálení, ale k obohacení půdy jako hnojivo. Zbytkové teplo se používá pro vyhřívání kurníků s kuřaty, které potřebují stálou teplotu. Pro Joshe Frye, majitele virginské kuřecí farmy je ale důležité to, že „kuřince mohu být cennější, než samotná kuřata“. Fry prodává biouhlí za více než tisíc dolarů farmářům až v New Jersey a plánuje prodej rozšířit
Biouhlí představuje nejlepší kompromis mezi pozitivními dopady pro životní prostředí a náklady, které si mohou zemědělci dovolit dělat během finanční krize, cituje USA Today senátorku Shelley Moore Capito. Jako relativně velmi levné řešení možná představuje tato technologie bezprostřední budoucnost způsob ochrany životního prostředí.
Na to jak se vyrovnat s negativními dopady na životní prostředí existuje řada nápadů, od jednoduchých filtrů umístěních na komínech až po návrh OSN rozdávat více kondomů zadarmo, aby se zpomalil nárůst populace. To by vedlo také ke snížení klimatických změn, cituje USA Today. Jako u všech inovací i tady byly na začátku peníze. „Vždycky jsem si říkal, že by bylo fajn spálit všechen ten hnůj a vyhřívat tím kurníky,“ řekl Frye USA Today. Jeho farma ročně vypěstuje 800 000 kuřat a líhně potřebují stabilní teplotu 33 stupňů, což znamená ročně náklady 30 000 dolarů na vytápění.
Chovatel se proto obrátil na výrobce zplynovacích kotlů. Náklady na zkonstruování a osazení kotle se vyšplhaly téměř na milión dolarů. Frye získal peníze v rámci grantů virginského ministerstva zemědělství a dalších správních úřadů a také díky nízkoúročené půjčce federální Natural Resources Conservation Service. Stroj vypadá jako z kreslené pohádky pro děti, samé žebříky a trubky, které kamsi vedou. Také s ním chovatel drůbeže strávil tři roky, než celý systém vyladil, aby fungoval dle jeho představ. Kotel dokáže spálit hnůj za přístupu jen velmi malého množství kyslíku, takže neprodukuje ani kouř ani zápach. Teplo vyhřívá líhně a jak vedlejší produkt vzniká biouhlí.
Biouhlí se může vyrábět z řady různých materiálů, včetně dřeva a slámy a před staletími ho využívali v zemědělství původní Indiáni. Protože obsahuje vysoké množství uhlíku, což je prvek obsažený ve všech živých věcech, funguje perfektně jako přírodní hnojivo. Díky němu tedy může vyrůst větší množství zelených rostlin, které zase budou vázat více vzdušného uhlíku z atmosféry.
Podle článku Briana Wintera "Could chicken manure help curb climate change?" zveřejněného na serveru USA Today 11. 2. 2009reklama
Online diskuse
Chtělo by to lepší znalosti... - 23. 2. 2010 - lyn_xUhlík v půdě není využit rostlinami přímo, ale zlepšuje velmi výrazně podmínky pro život v půdě, "oživuje" ji. Živá půda s obsahem organické hmoty je pro rostliny rozhodně přínosná, a to jak kvůli příjmu živin, tak díky zvýšené erozní odolnosti, zvýšené retenční kapacitě, schopnosti čistit vodu aj. Nevím, jak to je s tím obsahem dusíku, ale u dřeva pyrolýza začíná probíhat tuším již někde kolem 250ti stupňů celsia, pokud by se tedy pyrolyzovalo za podobně nízkých teplot, většina živin nejspíše v těch slepičincích zůstane. U slepičinců by ale možná stálo za to srovnání této technologie s technologií anaerobní digesce(co se hnojivých účinků týče, investičně bude pyrolýza zřejmě výhodnější, taktéž nakládání s výsledným produktem a jeho přeprava je asi snažší). |