Ústecko trvá na dostavbě vodních děl na dolním Labi

S výstavbou plánovaných vodních děl na dolním Labi u Malého Března na Ústecku a Prostředního Žlebu na Děčínsku nadále počítají radní Ústeckého kraje. Statutární zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna ČIA řekl, že splavněním dolního Labe ušetří Česká republika až tři miliardy korun při přepravě chemikálií, stavebních materiálů, zemědělských a dalších komodit. Ústečtí radní jsou přesvědčeni, že splavnění dolního Labe pomocí jezů je jediným možným řešením na úseku řeky mezi ústeckým Střekovem a státní hranicí s Německem.

Radní Ústeckého kraje prosazují, aby zpracovatel projektu stavby s názvem "Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN" ověřil potřebu převést silniční dopravu přes Labe v rámci stavby vodního díla Malé Březno. Vybudování silniční komunikace jako součásti plánovaného jezu by výrazně zkrátilo dopravní vzdálenost mezi mikroregionem Velkobřezensko a obcemi na levém břehu Labe. Dokončení vozovky má být další etapou výstavby.

Podle Foldyny se už státní organizace spravující české vodní cesty odvolala proti zamítavému usnesení Chráněné krajinné oblasti České středohoří a Labské pískovce k výstavbě jezů. Pokud Ústecký kraj nedosáhne změny negativního postoje ministerstva životního prostředí k výstavbě vodních děl, očekává udělení vládní výjimky k oběma stavbám. Proti výstavbě vodních děl protestují zejména ekologická sdružení Arnika a Přátelé přírody. Odborníci na vodní dopravu argumentují, že na českém úseku dolního Labe nelze splavnost řeky zvýšit prohrábkou, která je používána v sousedním Sasku. Prohrábku nedovoluje konfigurace terénu labského dna mezi Střekovem a hranicí s Německem.

---

reklama

---