V českých lesích vzniklo další bezzásahové území
Bezzásahová území vznikají od roku 2002 v lesích, které spravuje státní podnik Lesy ČR. Tehdy Lesy ČR podepsaly dohodu se Správou chráněných krajinných oblastí (předchůdce dnešní Agentury ochrany přírody a krajiny), díky které bylo možné bezzásahové lesy vyhlásit na území chráněných krajinných oblastí. Dnes Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) podepsaly dohodu, která umožňuje vyhlásit bezzásahovost i na územích národních přírodních rezervací a národních přírodních památek mimo chráněné krajiné oblasti. První z nich je právě národní přírodní rezervace Libický luh u Velkého Oseka.
Ministr životního prostředí při této příležitosti zmínil, že pohled Lesů ČR a ministerstva životního prostředí na funkci lesa se začínají překrývat. „Nedíváme se na lesy jen z pohledu hospodářského, tedy jen jako na řezivo, ale do popředí se dostávají i další funkce lesa,“ řekl Martin Bursík. Tyto další funkce začínají mít podle něho větší a větší význam, například v souvislosti s projevy klimatických změn v ČR jako jsou extrémní sucha a extrémní deště. „Těší mě, že se zvětšuje výměra lesů v ČR a že ekonomický tlak nevede k tomu, že by lesů ubývalo,“ řekl dále Martin Bursík.
Podle Martina Žižky z ministerstva zemědělství mají bezzásahová území poskytnou dostatečný prostor, na kterém lze sledovat přirozený vývoj lesních ekosystémů a společenství bez zásahu člověka. Poznatky z těchto pozorování pak mají pomoci lesníkům při správě hospodářských lesů.
František Pojer z AOPK připomenul, že letos uplynulo 170 let od vyhlášení Žofína a 150 let od vyhlášení Boubína. „Tehdy se Buquoyové a Schwarzenbergové zachovali jako osvícení majitelé a vyhlásili část lesa jako bezzásahový. Je dobře, že stát, který je vlastníkem velké části našich lesů, je podobně osvíceným vlastníkem,“ říká František Pojer. Podle něho má přírodě blízký les větší šance se vyrovnat s klimatickými změnami. „Bezzásahové lesy jsou cenné jednak pro své druhové složení, jednak se z nich budeme moci poučit, jak prospívají a tyto znalosti použít při pěstování hospodářských lesů,“ říká Pojer.
„Jako významný vlastník lesů máme odpovědnost za ochranu přírody,“ tvrdí Jiří Novák, ředitel Lesů ČR. Od roku 2002 vyhledávají Lesy ČR ve spolupráci s AOPK přírodě blízké porosty, které by měly sloužit k pozorován toho, jak zbytky původních porostů mohou prospívat bez vlivu člověka. „Mozaiková struktura těchto „minipralesových“ forem může pomoci po celé republice zachovat přírodu. Do budoucna by takovýchto bezzásahových lokalit mělo být na 2,5 tisíce ha,“ říká Jiří Novák.
Ladislav Pořízek z CHKO Kokořínsko popsal, v čem je Libický luh zajímavý. Libický luh je největší komplex dubového a olšového lužního lesa v Čechách, který je velmi zachovaný. Je zde chráněn typický biotop lužního lesa. „Lidé z okolí Libického luhu si vyhlášení bezzásahovosti asi ani nevšimnou. Už dnes je to totiž národní přírodní rezervace, kam je zakázán vstup. Ale tam, kde budou bezzásahová území mimo chráněné oblasti, vstup omezován nebude,“ říká Ladislav Pořízek.
„Když se před dvěma lety na Kokořínsku vyhlašovala první bezzásahová oblast, psalo se, že jde o prales. Libický luh ale nelze nazývat pralesem. Je součást české kulturní krajiny a v minulosti byl silně ovlivňován člověkem, samotná oblast je blízko města a vliv člověka tam je,“ říká dále Pořízek.
„Lokality, které mají být bezzásahové, vybírá komise složená z pracovníku AOP a LČR. Území se vybírá podle toho, jaká je druhová skladba lesa, posuzuje se květena i živočichové, kteří zde žijí,“ říká Jiří Novák. Jako bezzásahové se nevyhlašují velké celky a lokalita není stoprocentně bezzásahová. „Povolen je sběr reprodukčního materiálu, protože v těchto lokalitách je zpravidla cenný genofond. V případě živelné pohromy jako požár a podobně je možné také zasáhnout,“ vysvětluje Jiří Novák.
„Les není statická věc,“ říká František Pelc, náměstek ministra životního prostředí a bývalý ředitel Správy chráněných krajinných oblastí. „Les má fázi dorůstání, optima a rozkladu. Lesníci mají rádi fázi optima, kdy jsou v lese více méně stejnoleté struktury, ochranáři naopak mají rádi fázi rozpadu. My potřebujeme tyto fáze sledovat na určité ploše všechny a uceleně,“ vysvětluje smysl bezzásahových oblastí Pelc. „Víme, jaké jsou modelově přirozené skladby lesů, ale nevíme, kam bude skladba směřovat pod vlivem klimatických změn nebo i pod vlivem hospodaření v okolních lesích. To jsou důvody, proč potřebujeme sledovat bezzásahové oblasti,“ dodává Pelc.
„Bezzásahová území jsou cenná tím, že v nich probíhá i fáze rozpadu, na kterou jsou vázány specifické druhy hmyzu. V hospodářských lesích tato fáze není a nejsou zde ani tyto druhy,“ dodává František Pojer. Podle něho nelze bezzásahová území vyhlásit všude: "Nelze vzít běžný hospodářský les a nechat ho jen tak svému osudu." Jak zmínil Pojer, AOPK jedná i s dalším velkým vlastníkem lesů, s Vojenskými lesy a statky. „Jednání jsou na dobré cestě. Vojáci mají některé lesy, kde už neprobíhá výcvik a které jsou pro nás zajímavé. Máme vytipováno jedno konkrétní místo, kde by mohlo bezzásahové území vzniknout,“ uzavírá Pojer.
Název | CHKO | Lesy ČR | Rozloha (ha) | Datum podpisu |
---|---|---|---|---|
Doutnáč | Český kras | Lesní správa Nižbor | 66,8 | 20. 9. 2004 |
Tajga | Slavkovský les | Lesní závod Kladská | 146,6 | 18. 1. 2005 |
Kostelecké bory | Kokořínsko | Lesní správa Česká Lípa | 51,2 | 23. 6. 2006 |
Kleť | Blanský les | Lesní správa Český Krumlov | 38,3 | 13. 11. 2006 |
Hedvíkovská rokle | Železné hory | Lesní správa Nasavrky | 34,6 | 27. 2. 2007 |
Lovětínská rokle | Železné hory | Lesní správa Nasavrky | 50,4 | 27. 2. 2007 |
Poledník | Jizerské hory | Lesní správa Frýdlant | 71,6 | 3. 5. 2007 |
Javorina | Bílé Karpaty | Lesní správa Luhačovice, Lesní správa Strážnice | 166,0 | 14. 3. 2008 |
Libický luh | Kokořínsko | Lesní správa Nymburk | 31,3 | 21. 10. 2008 |
Celkem | 654,8 | |||
Zdroj: Lesy ČR | ||||
Zajímají vás bezzásahová území? Přečtěte si zprávu České "pralesy" - v ČR vzniká síť bezzásahových lesů z 11. srpna 2008.
reklama