V Chile se tvrdě vyjednává o obchodu s ohroženými druhy
Nevládní organizace už několik dní upozorňují, že některé státy kvůli svým politickým zájmům vůbec neberou v potaz alarmující situaci ohrožených druhů ve volné přírodě. "Na žádné z předešlých konferencí CITES neovlivňovalo politické dohadování a obchodování závěrečná rozhodnutí v takové míře, jako je tomu tady (v Santiagu)," řekla například BBC Susan Levermanová, vedoucí delegace Světového fondu na ochranu přírody (WWF) v Chile.
"Že se CITES řídí spíš politikou a emocemi než posudky odborníků, platí už delší dobu," řekl k tomu EkoListu Jan Kučera. Při jednáních jde v podstatě o střet dvou přístupů. Zastánci obchodu s ohroženými druhy se domnívají, že CITES je především úmluva o obchodu a až v druhé řadě by měla sloužit k ochraně přírody. Sloni si na svou ochranu musejí nejdřív vydělat, mohlo by znít jejich heslo. Na druhé straně stojí obhájci úplné ochrany rostlin a živočichů. Podle nich je CITES hlavně dohoda o ochraně přírody a nikoliv o usnadňování obchodu. Ten by se měl v rámci principu předběžné opatrnosti raději zcela zakázat.
Momentka z jednání v Santiago de Chile. Foto: IISD
V posledních dnech podle Jana Kučery z MŽP leccos nasvědčuje tomu, že na konferenci mírně převáží názor, že úkolem CITES je chránit ohrožené druhy před nadměrnou poptávkou ze strany obchodu. Země, podle nichž by měla CITES obchod usnadňovat, jsou v menšině. "Otevřeně to hlásá pouze Japonsko," říká Jan Kučera. Zároveň ale upozorňuje, že Japonsko má velký vliv na mnoho rozvojových zemí z Afriky, z Karibiku a z jihovýchodní Asie. S postojem Japonska se navíc shoduje i přístup Islandu a Norska v otázce mořského rybolovu.
Při jednáních prý zvlášť výrazně vystupují dva malé karibské státy, Antigua a Barbuda (jde o jednu zemi - pozn. aut.) a Dominikánská republika. Evropskou unii a Spojené státy často nevybíravě napadají za jejich ochranářské postoje. "Já mám však silný pocit, že tyto země odvádějí špinavou práci za Japonsko, které se angažuje ve všech sporných otázkách," komentuje jednání Jan Kučera. Na chování Japonska si stěžují i ochranáři z WWF. Japonci však všechny výhrady odmítají s tím, že se prostě jen snaží, aby jejich názory zněly hlasitěji než varování ochranářů.
Les blahočetu v Chile. Foto: http://www.botanik.uni-bonn.de
A k čemu vlastně státy při včerejších tvrdých jednáních dospěly? Zpřísnění obchodu účastníci schválili v případě mahagonu brazilského, který je kácen kvůli kvalitnímu a drahému dřevu. Podstatná část dřeva v mezinárodním obchodu přitom ale pochází z nelegální těžby. Kontrola ze strany CITES by měla umožnit rozlišení legálního obchodu s mahagonovým dřevem od nelegálního.
Už předevčírem byl omezen obchod s několika druhy jihoasijských želv a včera se na návrh USA delegátům podařilo prosadit také zpřísnění obchodu s mořskými koníky. Jejich populace klesají především kvůli nadměrnému lovu v západním Atlantiku a východním Pacifiku. Trh s nimi rychle rostl hlavně v jihovýchodní Asii, kde se používají v tradiční čínské medicíně.
Zcela zakázán bude obchod s blahočetem čilským (jde o jehličnatý strom, též zvaný araukárie, roste v jižní Americe), se severoamerickým kaktusem Sclerocactus nyensis a také s madagaskarskou orchidejí Aerangis alata. Naopak zamítnut byl návrh na zpřísnění obchodu s rybou pyskounem obrovským.
Některé návrhy byly z jednání zcela staženy, například Německo upustilo od snahy zpřísnit obchod se třemi druhy otakárků, které lze prý zakoupit za přibližně 90 dolarů dokonce i na burze v Praze.
Jak jsme informovali už včera, návrh na zpřísnění obchodu se žralokem velikým neprošel. Stalo se tak ovšem pouze o dva hlasy a zástupce Velké Británie Elliot Morley už se nechal slyšet, že svou snahu o prosazení návrhu ještě nevzdává. Rozhodnout by se tedy mělo, stejně jako u ostatních sporných návrhů, ještě dnes či zítra.
reklama
