V Haagu může dojít ke střetu mezi Evropou a USA
Všechny země, které dosud protokol z Kjóta nepodepsaly, pravděpodobně čekají na detailní definování pravidel a politických zásad, včetně nařízení, která by mohla výrazně ovlivnit mezinárodní shodu. Americká delegace v Haagu očekává, že se jednání zaměří na ekonomickou efektivitu nákladů nutných ke snižování emisí skleníkových plynů, zejména už zmiňovaného oxidu uhličitého, vznikajícího mimo jiné při spalování fosilních paliv, píše AP. Podle ní mají představitelé Spojených států v Haagu připraven "balíček" návrhů, který tu během jednání představí. Američanům jde především o neomezené emisní obchodování a to tak, aby země s už dosaženými emisními cíly mohly prodávat jakési "znečišťující povolení" zemím, které mají potíže s redukcí svých emisí. USA dále navrhují široké využití propadů, především lesů a půd. Sázením nových stromů a lepším hospodařením s půdami (land managment) chtějí splnit až polovinu svého emisního cíle, daného Kjótským protokolem, uvádí AP. V neposlední řadě navrhují představitelé nejmocnější země zpružnit politiku energetických technologií, včetně jaderné, kterou kvalifikují jako plus, pokud ji průmyslové státy využijí v rozvojových zemích ke snížení emisí.
"Dosažení významné redukce (skleníkových plynů) je velký úkol a my bychom tu měli dosáhnout toho, aby byl snadný a ekonomicky maximálně přijatelný," uvedl dále Frank Loy. Podle AP se představitelé americké delegace ohrazují proti kritikám mnoha ekologů, kteří tvrdí, že americké návrhy mohou v konečném důsledku zmařit skutečné redukce emisí. Spojené státy tvrdí, že pružnost jimi navrhovaných opatření povede k co nejekonomičtějšímu snižování emisí. "Přijeli jsme sem hledat environmentálně nejlepší smlouvu," říká na podporu amerických záměrů hlavní vyjednavač USA David Sandalow. Ekologům nejvíce na amerických návrzích vadí to, že obsahují řadu "skulinek" a "zadních vrátek", díky kterým bude sice plnění protokolu z Kjóta levné, ale bude mít malý dopad na redukci skleníkových plynů, vznikajících při spalování fosilních paliv, třeba právě v amerických průmyslových koncernech, elektrárnách a automobilkách. "Tyto zadní dvířka mohou environmentální aspekt protokolu zcela vyřadit na vedlejší kolej," říká Alden Mayer z Union of Concerned Scientist, v americké Cambridge sídlící environmentální advokátní skupiny. Meyer zároveň tvrdí, že pro americký průmysl bude levnější koupit emisní kredity od Ruska, kde jsou emise skleníkových plynů každoročně hluboko pod úrovní mezníkového roku 1990, namísto investic do redukce svých emisí. Podobně jsou Američané kritizováni i za návrh využití propadů. "Dá se čekat, že tyto bezpracně získané redukce nepovedou k žádným dalším větším omezením splodin vypouštěných do ovzduší," říká Jennifer Morganová z World Wildlife Fund (WWF, soukromě podporovaná organizace, u nás známá především svým logem s pandou; jenom v USA má WWF víc než milion členů, od založení v roce 1961 se podílela na více než 13 tisíci projektech ve 157 zemích; zabývá se i klimatickými změnami).
Představitelé evropských zemí hodně čekají od svého požadavku, aby byl stanoven horní limit emisních kreditů, se kterými lze obchodovat. Francie a Německo chtějí, aby maximum obchodovatelných emisí nepřekročilo polovinu z celkové závazné národní redukce. To však vadí Američanům. "Jsme zásadně proti. Pokud na tom bude Evropa trvat, pak žádná dohoda je lepší než špatná dohoda," řekl agentuře AP Sandalow.
reklama
