V Haagu začne v pondělí bitva o klima
Podle Cutajara by úspěch jednání mohl vést k tomu, že by konečně v praxi začal fungovat Kjótský protokol z roku 1997. Ten sice podepsali zástupci 160 zemí, platit však začne teprve tehdy, až jej ratifikují parlamenty minimálně 55 států světa, z nichž 55 % navíc musí patřit mezi průmyslově rozvinuté. Až do dnešního dne přitom ratifikovalo Kjótský protokol pouhých 30 států - všechny rozvojové.
Diplomaty a vyjednavače čeká v Haagu bezmála 14 dní opravdu tvrdých diskusí. Mělo by být dosaženo dohody v mnoha dosud velmi kontroverzních tématech, jakými jsou například Mechanismus čistého rozvoje, obsažený v Protokolu, Systém společné implementace a obchodování emisními limity či vytvoření základních společných pravidel pro podporu, rozšiřování a zlepšování kvality "sinks" (tzv. "propadů" - zejména různá prostředí, například lesy, která absorbují jistou část skleníkových plynů, které tak nepřispějí ke globálnímu oteplování). Klíčovým tématem konference bude spolupráce mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, transfer technologií, budování ekonomických kapacit, finanční pomoc a podobně.
Haagského setkání, oficiálně nazývaného COP6 (Šesté zasedání signatářských stran Rámcové konvence OSN o změnách klimatu), se podle očekávání zúčastní na 5 000 delegátů, z nichž velký počet budou tvořit ministři signatářských zemí. Konferenci bude předsedat nizozemský ministr životního prostředí Jan Pronk.
reklama
