V Keni se pokoušejí o záchranu nosorožců bílých severních
Kromě těchto samic byly z ČR do Keni převezeni i dva samci, ale ti už zemřeli - jeden přirozenou smrtí před šesti lety, druhého bylo o čtyři roky později nutné utratit, protože se mu nezhojily rány na kůži a začalo mu odumírat svalstvo i kosti. Ještě předtím ale vědci oběma samcům odebrali sperma s nadějí, že je použijí k umělé inseminaci. Tyto pokusy se však nezdařily.
Zůstala tedy možnost odebrat samicím vajíčka a oplodnit je v laboratoři. V případě nosorožců ale není snadné vajíčka získat, protože jsou velmi hluboko v těle zvířete. Nelze se k nim ani prořezat kůží, jak se to například dělá u kočkovitých šelem. Jak vysvětlil Hildebrandt, pěticentimetrová kůže je pro nosorožce výborných ochranným prostředkem při souboji, avšak pokud je narušena, nezhojí se a zvíře kvůli tomu může uhynout.
Hildebrandt si vyrobil vlastní nástroj spočívající v dlouhé trubici opatřené na konci jehlou. Musí se jí trefit do vaječníku a vajíčka odsát. "Musíte být přesní, jinak můžete propíchnout cévu o průměru dětské paže," sdělil veterinář. Vyvolalo by to vnitřní krvácení a ohrozilo život samice. Použije proto ultrazvukový skener, který mu umožní proceduru sledovat. Pokud se to provede správně, zvíře nijak neutrpí. Zákrok ale nesmí trvat déle než dvě hodiny, což je doba bezpečné anestezie pro nosorožce. Loni se Hildebrandtovi od Najin a Fatu, které žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, podařilo odebrat 19 vajíček.
K dalšímu kroku je zapotřebí odborníka na mimotělní oplodnění, což je v tomto případě Ital Cesare Galli z italské soukromé laboratoře Avantea. Z "první várky" se mu loni v srpnu podařilo vytvořit dvě embrya a jedno další o čtyři měsíce později. Nyní je uchovává ve své laboratoři. K dalšímu vývinu je třeba je vložit do dělohy, avšak Fatu ani Najin k tomu nejsou ze zdravotních důvodů vhodné kandidátky. Jako náhradní matky mají být tedy využity samice nosorožce tuponosého jižního.
Galli ale přiznává, že se o reprodukci nosorožců ví stále velmi málo a pokusy s embryi, které se prováděly s jižním druhem nosorožců v zoo, nebyly úspěšné. Jedním z velkých problémů je vědět, kdy je nejvhodnější doba pro umístnění embrya. V případě žen o tom rozhoduje menstruační cyklus.
Ten ale všechny druhy zvířat nemají, například samice kočkovitých šelem uvolňují vajíčka při páření. Galli nevylučuje, že by to mohlo platit i o nosorožcích. Vědci proto vytvořili nedaleko místa, kde žijí Najin a Fatu, oplocenou ohradu, v níž jsou čtyři samice nosorožce tuponosého jižního. Do ní budou vpuštěni i dva neplodní samci tohoto druhu a ve chvíli, kdy budou samice připraveny k páření, je třeba umístit embryo. "To je ale sen," přiznal doktor Stephen Ngulu, který působí jako veterinář v parku Ol Pejeta.
Čtyři vybrané samičky na rozdíl od Najin a Fatu žijí v divočině od narození, takže jsou plaché a není snadné sledovat je v rozlehlé ohradě. "Když jsme je druhý den konečně našli, musela jsem si říci, že ačkoli ony to nevědí, jedna z nich se může stát zachránkyní živočišného druhu před vymřením," ukončila svůj materiál z Keni Clare Spencerová z BBC.
reklama
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity
Pokles biodiverzity je v chráněných oblastech rychlejší, varují vědci COP16