https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-keni-se-pokouseji-o-zachranu-nosorozcu-bilych-severnich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Keni se pokoušejí o záchranu nosorožců bílých severních

25.4.2020 00:46 (ČTK)
Samice nosorožce bílého severního Najin a Fatu, které žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. / Ilustrační foto
Samice nosorožce bílého severního Najin a Fatu, které žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Stejskal / Zoo Dvůr Králové
Skupina doktora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divoce žijících zvířat se v Keni snaží odebrat vajíčka dvěma samicím nosorožců bílých severních, dovezených před 11 lety z Dvora Králové. Jak informoval server BBC, samice Najin a Fatu jsou poslední svého druhu a umělá reprodukce je nadějí pro udržení tohoto zvířete na planetě.
 

Kromě těchto samic byly z ČR do Keni převezeni i dva samci, ale ti už zemřeli - jeden přirozenou smrtí před šesti lety, druhého bylo o čtyři roky později nutné utratit, protože se mu nezhojily rány na kůži a začalo mu odumírat svalstvo i kosti. Ještě předtím ale vědci oběma samcům odebrali sperma s nadějí, že je použijí k umělé inseminaci. Tyto pokusy se však nezdařily.

Zůstala tedy možnost odebrat samicím vajíčka a oplodnit je v laboratoři. V případě nosorožců ale není snadné vajíčka získat, protože jsou velmi hluboko v těle zvířete. Nelze se k nim ani prořezat kůží, jak se to například dělá u kočkovitých šelem. Jak vysvětlil Hildebrandt, pěticentimetrová kůže je pro nosorožce výborných ochranným prostředkem při souboji, avšak pokud je narušena, nezhojí se a zvíře kvůli tomu může uhynout.

Hildebrandt si vyrobil vlastní nástroj spočívající v dlouhé trubici opatřené na konci jehlou. Musí se jí trefit do vaječníku a vajíčka odsát. "Musíte být přesní, jinak můžete propíchnout cévu o průměru dětské paže," sdělil veterinář. Vyvolalo by to vnitřní krvácení a ohrozilo život samice. Použije proto ultrazvukový skener, který mu umožní proceduru sledovat. Pokud se to provede správně, zvíře nijak neutrpí. Zákrok ale nesmí trvat déle než dvě hodiny, což je doba bezpečné anestezie pro nosorožce. Loni se Hildebrandtovi od Najin a Fatu, které žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, podařilo odebrat 19 vajíček.

K dalšímu kroku je zapotřebí odborníka na mimotělní oplodnění, což je v tomto případě Ital Cesare Galli z italské soukromé laboratoře Avantea. Z "první várky" se mu loni v srpnu podařilo vytvořit dvě embrya a jedno další o čtyři měsíce později. Nyní je uchovává ve své laboratoři. K dalšímu vývinu je třeba je vložit do dělohy, avšak Fatu ani Najin k tomu nejsou ze zdravotních důvodů vhodné kandidátky. Jako náhradní matky mají být tedy využity samice nosorožce tuponosého jižního.

Galli ale přiznává, že se o reprodukci nosorožců ví stále velmi málo a pokusy s embryi, které se prováděly s jižním druhem nosorožců v zoo, nebyly úspěšné. Jedním z velkých problémů je vědět, kdy je nejvhodnější doba pro umístnění embrya. V případě žen o tom rozhoduje menstruační cyklus.

Ten ale všechny druhy zvířat nemají, například samice kočkovitých šelem uvolňují vajíčka při páření. Galli nevylučuje, že by to mohlo platit i o nosorožcích. Vědci proto vytvořili nedaleko místa, kde žijí Najin a Fatu, oplocenou ohradu, v níž jsou čtyři samice nosorožce tuponosého jižního. Do ní budou vpuštěni i dva neplodní samci tohoto druhu a ve chvíli, kdy budou samice připraveny k páření, je třeba umístit embryo. "To je ale sen," přiznal doktor Stephen Ngulu, který působí jako veterinář v parku Ol Pejeta.

Čtyři vybrané samičky na rozdíl od Najin a Fatu žijí v divočině od narození, takže jsou plaché a není snadné sledovat je v rozlehlé ohradě. "Když jsme je druhý den konečně našli, musela jsem si říci, že ačkoli ony to nevědí, jedna z nich se může stát zachránkyní živočišného druhu před vymřením," ukončila svůj materiál z Keni Clare Spencerová z BBC.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist