V Kodani se potřebujeme dohodnout se světem na ochraně klimatu, shodli se evropští politici
 |
|
|
Andreas Carlgren, Martin Bursík a Stavros Dimas na konferenci o změně klimatu Praha 2008
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Na konferenci na půdě Zemědělské univerzity v pražském Suchdole se sešel český ministr životního prostředí Martin Bursík se svými protějšky z Dánska a Švédska a s evropským komisařem pro životní prostředí Stavorsem Dimasem. Dalšími hosty byli francouzský velvyslanec pro klima Brice Lalonde a místopředseda Ad Hoc Pracovní skupiny pro dlouhodobou spolupráci pod Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (AWG-LCA) Michael Zammit Cutajar. Švédsko po České republice převezme předsednictví Evropské unie a Dánsko bude příští rok hostit jednání států o nové dohodě, která by měla najít cestu jak omezovat emise skleníkových plynů a zatáhnout do hry největší přispěvatele ke klimatickým změnám – Čínu a USA.
„Bohaté země musí jako celek snížit emise skleníkových plynů o 50 - 80 %,“ prohlásil komisař Stavros Dimas. Podle něj nebude jednání v Kodani rozhodně jednoduché, ale nezbývá jiná cesta než se dohodnout. „Já nejsem optimista, jsem si jist, že nakonec zvítězí zdravý rozum a příští rok se nám podaří v Kodani dosáhnout dohody,“ řekl v Praze Dimas. Na tom se shodli všichni hosté konference, čas jednání a dohadování skončil, teď je potřeba konat. „Nemůžeme si vybrat, že teď budeme jednat a platit později, na to prostě není čas,“ prohlásila rozhodně nejemotivnější účastnice debaty, dánská ministryně životního prostředí a energetiky Connie Hedegaard. Základem nové dohody, která nahradí současný Kjótský systém, musí být účast USA a Číny, samotná evropská sedmadvacítka totiž přispívá ke celosvětovým emisím zhruba 14 %. Podle Brice Lalonde se sice USA snaží s hrozbou klimatických změn něco dělat, ale zároveň dosud nebyla ochotná, stejně jako zatím Čína, na sebe vzít zodpovědnost. Přitom v USA se spotřebovává jednou tolik energie na jednoho obyvatele ve srovnání se zeměmi EU, tvrdí Lalonde. Právě v tom je podle evropských politiků role EU, zůstat světovým lídrem ve snaze zmírnit nebo odvrátit hrozbu klimatické změny, tedy snížit emise natolik, aby nedošlo k většímu růstu průměrných teplot než o 2 stupně Celsia ve srovnání s dobou před rozvojem průmyslu.
Ani Čína ale nemůže podle účastníků konference zůstat pozadu, už kvůli růstu cen energií a současné finanční krizi jí prý nezbude nic jiného než vsadit na účinější energetiku. Pomoci může i to, že čím budou lidé bohatší, tím více se budou zaměřovat na kvalitu životního prostředí. Nicméně podle Michaela Zammita Cutajara stojí Čína před dvojím problém, na jedné straně změny klimatu, na straně druhé chudoby svých obyvatel. „Čtvrt miliardy bohatých lidí ze střední vrstvy není tak důležitých jako stejný počet chudých lidí, kteří se potýkají s nedostatkem pitné vody a dalšími problémy,“ prohlásil Cutajar. Podle něj je tak čínská vláda v dvojích kleštích, musí se postarat o své chudé, ale na druhé straně jí hrozí ničivé dopady změny klimatu, například snižující se produkce potravin. Podle evropského komisaře pro životní prostředí nemůže Čína přijmout stejný závazek, jako bohaté země. „Čína musí především stabilizovat svoje emise,“ řekl Stavros Dimas.
Hlavním nástrojem, na kterém se všichni političtí představitelé shodli, má být zelená ekonomika, která sebou přinese nové zdroje energií, pracovní místa a bude klást důraz především na šetrnost nakládaní s přírodními zdroji. „V roce 2050 bude na Zemi žít zhruba devět miliard lidí, i kdyby se klimatické změny ukázaly jako přeceněné, bude i tak potřeba výrazně zvýšit energetickou účinnost,“ prohlásila dánská ministryně Connie Hedegaard. Podle ní leží nevyužité pole například v oblasti zateplení budov a energetické účinnosti v běžných domácnostech. Lékem mají být nové technologie i osvědčené postupy - snižování spotřeby energií, větší podíl obnovitelných zdrojů a společná výroba tepla a energie. Podle Martina Bursíka by v podmínkách České republiky mohlo dojít do roku 2020 k poklesu emisí oxidu uhličitého zhruba o 35 Mt, s tím že velkou část by ušetřil přechod z uhlí na zemní plyn a větší používání obnovitelných zdrojů energie.
Nové technologie ale nemají být trestem pro trh, naopak mají přinést nové příležitosti a rozhýbat ekonomiku. „Finanční krize nemůže být důvodem, proč bychom měli zpomalit snahu o odvrácení klimatických změn, to je v přímém rozporu,“ prohlásila dánská ministryně Connie Hedegaard. Podle ní právě naopak v současnosti svět potřebuje nové investice a nové trhy, což právě nabízí nízkouhlíková ekonomika. Obavu, že by sázka na ekologii měla zruinovat hospodářství vyvracel i švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren. Jeho zemi se od roku 1970 podařilo snížit skleníkové emise o více než 40 %, zatímco hospodářský růst za stejnou dobu činil 105 %. „Od roku 1990 jsme snížili emise o 9 %, ale hospodářský růst byl 46 %. To je jasný příklad toho, že opatření ke snižování skleníkových emisí nejdou proti ekonomické prosperitě. Právě naopak,“ uvedl švédský ministr.
Další peníze na zelenou ekonomiky má přinést obchodování s emisními povolenkami, nejen v rámci Evropského systému obchodování (ETS). „Jde o to, že peníze za povolenky nemají být poplatky, které skončí ve státním rozpočtu, ale musí se stát investicemi do nových druhů ekonomiky, která bude šetrná k životnímu prostředí,“ řekl komisař Dimas. Česká republika podle Martina Bursíka očekává, že v období 2013 - 2020 každý rok přinese 0,5 - 2,5 miliardy euro za prodej povolenek v aukcích ETS. Obchodování s povolenkami se zřejmě do budoucna dočká podstatných změn, například Brazílie by ráda viděla, aby se do emisního obchodování zahrnulo i hospodaření s lesy, respektive jejich uchování. Do budoucna se podle konference také propojí dosud oddělené trhy s emisemi, které fungují vedle Evropské unie také ve Švýcarsku a Austrálii.
reklama
