V krajině jsou zapomenuty tisíce kilometrů odvodňovacích systémů, stát je znovu zmapuje

Odvodňovací systémy se na našem území začaly stavět za první republiky. Největší boom nastal během 70. a 80. let minulého století. Podle údajů Státního pozemkového úřadu jenom páteřní kanály měří asi devět tisíc kilometrů. Problém je, že stát nemá přehled o tom, kde přesně se tyto systémy, zejména plošné odvodnění, nachází. Jak informuje Státní pozemkový úřad, spouští se pilotní projekt, který by měl pomoci odvodňovací systémy opět zmapovat.

Když v roce 1991 vešel v platnost zákon o půdě, stali se majitelé pozemku i vlastníky takzvaných melioračních detailů (tedy podrobných odvodňovacích zařízení), které se na jejich půdě nacházely. Majetkem státu tak zůstaly pouze hlavní odvodňovací systémy a úřadům odpadla i povinnost k melioračnímu detailu archivovat dokumentaci.

Noví vlastníci si mohli na tehdejším správci Státní meliorační správě vyžádat dokumenty ohledně umístění melioračních detailů na svých pozemcích. Učinili tak ale jen někteří. Přesto, že Státní meliorační správě a následně Zemědělská vodohospodářská správa už neměly povinnost dokumentaci archivovat, snažily se záznamy zachovat. Zachránit se podařila asi polovina záznamů. Ty byly po zrušení Zemědělské vodohospodářské správy následně převezeny do archivů státních podniků Povodí a Lesů ČR, případně uloženy ve státních archivech. Zjistit přesné umístění odvodňovacích systémů je dnes tedy často velkým problémem. To se rozhodl řešit Státní pozemkový úřad vypsáním pilotního projektu identifikace odvodňovacích systémů.

Pro začátek mapování proběhne ve čtyřech oblastech, které tvoří šest katastrálních území. Těmi jsou Dolní a Horní Roveň, Prachovice u Dašic, Chlumín, Krty a Chornice ve východních Čechách. Tyto katastry splňovaly dvě základní kritéria. V roce 2019 by zde měly být zahájeny komplexní pozemkové úpravy a současně mají na svém území hlavní trubní odvodňovací zařízení i meliorační detail.

Samotné mapování proběhne pomocí letadel a doprovodného geodetického měření přímo v terénu. „Fotografování pozemků probíhá hlavně na jaře a na podzim, kdy klimatické podmínky, stav porostu i vlhkost půdy umožňují pohled na linie odvodnění v půdě," říká Milan Rybka, ředitel odboru vodohospodářských staveb Státního pozemkového úřadu. "Na fotografiích jsou patrné jednotlivé větve odvodňovacích per.“

Součástí projektu je také ověření, jestli je k dané oblasti dostupná archivní dokumentace odvodňovacího systému, prověření její přesnosti, porovnání s reálným stavem v terénu a následné vytvoření digitálního archivu. Výsledky projektu by zároveň měli pomoci při realizacích pozemkových úprav a následných směnách pozemků, kdy budoucí vlastník bude mít přesné informace o tom, zda se v místě nachází stavba vodního díla, tedy odvodnění. Projekt bude zároveň podkladem pro případné další mapování reálného stavu odvodnění v rámci větších územních celků či celé České republiky. Termín pro dokončení pilotní fáze je polovina roku 2019.

---

reklama

---