https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krkonosich-ma-kurovec-optimalni-podminky-muze-za-to-pocasi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších má kůrovec optimální podmínky, může za to počasí

17.5.2018 00:55 | VRCHLABÍ (ČTK)
Krkonoše mají v boji s kůrovcem (na obrázku) v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji, vlhčí klima a že se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy. Kůrovec neboli lýkožrout je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení. Kůrovcové kalamity vznikají při narušení ekologické rovnováhy v ekosystémech.
Krkonoše mají v boji s kůrovcem (na obrázku) v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji, vlhčí klima a že se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy. Kůrovec neboli lýkožrout je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení. Kůrovcové kalamity vznikají při narušení ekologické rovnováhy v ekosystémech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) chce mít dřevo poškozené loňskými vichřicemi zpracované nejpozději do konce června, aby se nepřemnožil kůrovec. Spolu s následky loňských vichřic vytvořil letošní rychlý nástup jara optimální podmínky pro množení kůrovce. Včera to řekl náměstek ředitele KRNAP Václav Jansa.
 

V některých částech Česka jsou lesy kůrovcem značně postiženy, zřejmě nejhorší je to v Beskydech a Jeseníkách. S kůrovcovou kalamitou se potýkají i okolní země. V Krkonoších podle Jansy rozsáhlejší kalamita nehrozí.

"Loni jsme měli méně než polovinu standardního výskytu (kůrovce), protože bylo relativně chladné a deštivé léto a také podzim. Letos to vypadá poněkud jinak, nástup jara byl pro kůrovce velmi příznivý a máme ještě poměrně dost polomů po vichřici Herwart a ze zimy. Polomy a vývraty jsou pro vývoj kůrovce optimální," řekl Jansa.

Na území KRNAP zbývá zlikvidovat asi 15.000 metrů krychlových dřeva. Správci parku vyčíslili celkové škody asi na 27.000 metrů krychlových dřeva. Podzimní vichřice Herwart poničila asi 14.000 a další vichřice asi 13.000 metrů krychlových. KRNAP vyjde likvidace kalamitního dříví na více než 22 milionů korun. "Letos bude zcela jistě kůrovce více, než bychom původně očekávali vzhledem k loňskému vývoji. V tuto chvíli ale mohu říci, že rozsáhlejší kalamita v Krkonoších nehrozí, situaci dokážeme zvládnout," řekl Jansa.

Platí to podle něj přesto, že se Správa KRNAP potýká s nedostatkem dřevařů, tedy nasmlouvaných odborných firem na práci v lese. Jedním z důvodů je to, že práce v Krkonoších s izolovanými lokalitami je časově náročnější než při likvidaci plošných polomů v podhůří. "Je to celorepublikový problém, zatímco před 15 lety bylo v ČR odhadem 90.000 dřevařů, dnes jich je mezi 15.000 až 20.000. I my to pociťujeme. A ještě akutnější je to u kočích, chybí lidé, kteří by uměli dělat v lese s koňmi a aby je vůbec měli," řekl Jansa. Krkonoše jsou v ČR kvůli náročnému terénu jedničkou v míře zapojení koní a lanovek v přibližování kalamitního dřeva. Nikde jinde nejsou tyto alternativní způsoby při práci v lese tak využívané.

Krkonoše mají v boji s kůrovcem v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji, vlhčí klima a že se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy. Kůrovec neboli lýkožrout je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení. Kůrovcové kalamity vznikají při narušení ekologické rovnováhy v ekosystémech.

Rozloha lesů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, v druhé polovině minulého století Krkonoše poznamenalo znečištěné ovzduší.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Tomáš Kučera
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist