V lesích Jihlavy byla loni kvůli kůrovci rekordní těžba, letos se kácí ještě víc

V lesích Jihlavy bylo loni kvůli kůrovcové kalamitě vytěženo rekordních 220 000 metrů krychlových dřeva, přibližně pětkrát víc, než měl městský podnik v ročním plánu. Letošní těžba je zatím ještě intenzivnější než v minulém roce, řekl jednatel Správy městských lesů Jihlava Václav Kodet. Loňský podíl nově zalesněných ploch byl v porovnání s běžnými roky vyšší osmkrát. Městu patří skoro 3800 hektarů lesů.

Kůrovcová kalamita začala v městských lesích koncem roku 2017. Objem těžby od té doby stoupá, podle jednatele se letos asi bude znovu pohybovat okolo 200 000 metrů krychlových. "Obávám se, že zase uděláme rekord, protože jsme za první čtyři měsíce letošního roku vytěžili 113 000 kubíků dřeva, zatímco vloni za čtyři měsíce 83 000," řekl Kodet.

Na začátku května zbývalo podniku vytěžit asi 35 000 metrů krychlových smrků zničených kůrovcem. S těžbou u Helenína musí počkat, až tam ukončí hnízdění volavky. "Odborníci z dronu napočítali, že těch hnízd je tam 30. Během 14 dní by měly odlétnout," řekl.

Podle desetiletého lesního hospodářského plánu měl podnik mezi roky 2018 až 2027 vytěžit celkem 414 000 metrů krychlových dřeva. Podle Kodeta byl tento objem naplněný za 2,5 roku.

Dobrou zprávou je podle Kodeta to, že se podniku loni podařilo prodat nejen všechno vytěžené dřevo, ale i dalších 20 000 metrů krychlových z roku 2019. "Zásoby se nám podařilo snížit na minimum," řekl. Dřevo plynulo mimo jiné na pilu v rakouském Retzu i do Číny.

Loňské výkupní ceny dřeva ale byly podle jednatele velmi nízké, něco málo přes 600 korun za metr krychlový. "V roce 1989 u státních lesů bylo průměrné zpeněžení dříví 800 korun. Po 30 letech se tenhle výrobek dostal pod cenu předrevoluční," řekl Kodet. Dodal, že v posledních týdnech ceny dřeva začaly stoupat.

Obnovit se loni podniku podařilo 270 hektarů lesa, zčásti šlo o vysazování sazenic. Na 116 hektarech se les obnovuje přirozeně. Na holinách nechávají lesníci stát stromy, které nejsou poškozené, hlavně modříny, borovice a buky. Tyto stromy rozsévají další semena a zlepšují mikroklima. Jednatel předpokládá, že za sto let bude v lesích Jihlavy nejvíc buku a jedle. "Smrk sázíme asi jenom z 30 procent," řekl. Podle něj se ukazuje, že v podmínkách jihlavských lesů je výbornou dřevinou na obnovu kalamitních ploch javor.

Hospodaření správy městských lesů skončilo v roce 2019 přes vysokou těžbu mírnou ztrátou, podle Kodeta to bylo poprvé za tři desetiletí. Vloni vykázal podnik hospodářský výsledek 5,5 milionu korun, i díky tomu, že dostal první kompenzace za kůrovcovou kalamitu od státu a že město odpustilo podniku nájemné.

Lesy Jihlavy se rozkládají na 37 katastrálních územích, skoro žádný není v katastru samotného města. Jsou rozložené přibližně kolem hlavního tahu na Znojmo, od severu k jihu je dělí 40 kilometrů. Kodet uvedl, že ve středověku dostávala Jihlava lesy spolu s pozemky pro těžbu stříbra, vlastnila jich i 27.000 hektarů. Když těžba skončila, město lesy rozprodávalo.

Těžba dřeva na Vysočině byla předposlední dva roky nejvyšší v ČR, loňský výsledek zatím statistici nezveřejnili. V letech 2006 až 2016 se na Vysočině těžilo ročně mezi 1,3 až 1,6 milionu metrů krychlových dřeva, za rok 2019 bylo vytěženo 7,76 milionu metrů krychlových.

---

reklama

---