V Libereckém kraji podepisují petici za záchranu vody v pohraničí

V Libereckém kraji vznikla Petice za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí. Určena je petičnímu výboru Evropského parlamentu, řekl včera novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Petici připravil Liberecký kraj ve spolupráci s městy a obcemi v česko-polském příhraničí v obavě z dopadů plánovaného rozšíření polského dolu Turów. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také zvýšené hlučnosti a prašnosti.

"Myslíme si, že Petiční výbor Evropského parlamentu a v ideálním případě i plenární zasedání Evropského parlamentu je fórum, na kterém by se takhle významný zásah do životního prostředí a života obyvatel sousední země měl projednávat. Já věřím, že počet těch podpisů bude takový, aby se tím evropští poslanci zabývali i na plenárním zasedání," řekl Půta. Evropský parlament může podle něj uložit Evropské komisi, aby se problémem zabývala, aby byly přezkoumány všechny postupy a také dopad, který bude mít záměr na životní prostředí.

Podle hejtmana je petice jedním z nástrojů, které chtějí starostové použít, aby se problematika neprojednávala jen bilaterálně mezi Českem a Polskem. Spolu s Libereckým krajem petici připravily Bílý Kostel, Černousy, Dětřichov, Frýdlant, Heřmanice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Kunratice a Višňová. "Petici bude možné už od středy podepsat na krajském úřadě i v jednotlivých obcích a od pondělí 2. prosince také na internetu," doplnil hejtman. Petice nebude jen v češtině, podepsat ji budou mít možnost i obyvatelé v Německu a Polsku.

Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.

Ministerstvo životního prostředí ČR odeslalo 15. listopadu zamítavé stanovisko k procesu EIA. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod a opatření ke zmírnění dopadů těžby. Zástupci samospráv u hranic se ale obávají, že Poláci nebudou při povolování těžby brát zřetel na připomínky české strany podobně jako polská Bogatyně. Ta v květnu nečekala na vyjádření české strany a rozhodla o změně územního plánu, kterým rozšíření dolu umožnila.

---

reklama

---