V Milovické rezervaci divokých koní se letos narodilo sedm hříbat
„Jsme rádi, že se koním v rezervaci daří. Další přírůstky by měly následovat v příštích týdnech,“ uvedl Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Všechny klisny rodí samy bez asistence. Během porodu se oddělují od stáda, ke kterému se vrací až poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří pouto.
První letošní hříbata přišla na svět v první polovině února. Vypořádala se sněhovou pokrývkou, která tehdy ještě ležela na pastvině, a zvládla i chladné počasí posledních týdnů zimy. Zatímco pastvina u Benátek nad Jizerou je pro přírůstky dostatečně velká, menší milovickou pastvinu je třeba co nejdříve rozšířit.
Bývalý vojenský prostor se stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy. Další světové prvenství rezervace připsala, když se všechny tři druhy podařilo na jednom místě rozmnožit.
Divocí koně přijeli na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. V říjnu 2015 k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů. Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou. Celá rezervace velkých kopytníků tak má v současnosti přibližně 160 hektarů. Na této ploše žije více než pět desítek divokých koní, včetně hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
reklama
