V milovické rezervaci se dnes narodilo první letošní zubře

První letošní mládě zubrů se dnes narodilo v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, na pastvině u Benátek nad Jizerou. Přírůstek zaznamenali pracovníci chovatelského dohledu, kteří pastviny denně kontrolují. Informoval o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

„S největším pravděpodobností se narodilo dnes ráno, samice měla ještě placentu. Téměř s jistotou je mládě samička,“ uvedl Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.

Nový přírůstek změnil chování stáda. „Zubří samec začal bránit teritorium mnohem více, je nervózní. A to natolik, že v některých chvílích musela matka chránit čerstvě narozené mládě i před samcem, který v jednu chvíli zubře srazil,“ pokračoval Karel Bendl. "Matka se od mláděte nehne dále než na dva metry. Zubře již od ní také sálo mateřské mléko.“ Stádo se s mládětem přemístilo na stejné místo jako loni, do hustého porostu, kde je lépe skryto.

Dnešní mládě je vůbec první, jehož otcem je místní samec Polanin III, pětiletý zubří býk pocházející z polské rezervace Gołuchów. Nový přírůstek je tak úplně prvním, stoprocentně místním zubřím mládětem, které v rezervaci přišlo na svět. Loňské mládě, samička Tula, kterou v únoru pokřtil ministr životního prostřední Richard Brabec, bylo počato ještě v polské rezervaci Pszczyna, odkud přijela jeho matka již březí.

„Jsme rádi, že narození mláděte ukázalo, že stádo, které bylo pro rezervaci vytvořeno, je schopné reprodukce,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Zubři byli totiž na počátku dvacátého století téměř vyhubeni, takže nížinnou linii, kterou rezervace chová, vytvořilo pouhých pět zakládajících zvířat. Křížení blízce příbuzných zvířat má za následek malou genetickou variabilitu zubří populace, což se projevuje i některými geneticky podmíněnými chorobami, včetně častější neplodnosti býků.

„V loňském roce jsme mnohokrát pozorovali pouze neúspěšné pokusy našeho mladého zubřího býka o páření. Byly mu necelé čtyři roky a nebyli jsme si proto jisti, zda je pro úspěšné svádění samic, z nichž polovina je starší než on, dostatečně zkušený a vyspělý. Nyní je zřejmé, že ano,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Bude zajímavé sledovat, zda a do jaké míry bude s novým mládětem vycházet zubří slečna narozená před rokem. Jsme zvědaví, zda už odrostla hrám, nebo příchod mláděte uvítá,“ doplnil Miloslav Jirků.

Zubří mládě nebylo dnes jediným přírůstkem, který na pastvině u Benátek nad Jizerou přišel na svět. Narodilo se tam také hříbě divokých koní, letos již osmé. Na druhé pastvině u Milovic se letos narodilo dalších sedm letošních hříbat a dvě mláďata praturů, takže letos zatím přišlo v rezervaci na svět osmnáct mláďat. Rezervace tak nutně potřebuje rozšířit.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

---

reklama

---