V Německu vypustili do volné přírody osm zubrů
„Německo ukázalo, že zubři mohou žít i v této nejprůmyslovější zemi Evropy, s mnoha velkoměsty a velmi hustou dopravní infrastrukturu. Pro další země v Evropě, včetně České republiky, je to určitě příklad hodný následování,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Do volné přírody němečtí ochránci přírody vypustili osmičlennou skupinu zubrů. Zvířata byla předtím tři roky v rozsáhlé aklimatizační ohradě. Projekt návratu zubrů se v Německu těšil velké podpoře tamních firem. Například pivovaru Krombacher, obchodního řetězce Rewe, spořitelny Sparkasse Witgenstein a dalších významných firem.
Společnost Česká krajina dlouhodobě pracuje na projektu Návrat zubrů do České republiky, který finančně podporuje společnost Ekospol. Na konci loňského roku vydala ve spolupráci s odborníky z Akademie věd České republiky a Jihočeské univerzity přelomovou odbornou studii. Ta dokazuje, že v České republice je pro návrat zubrů několik vhodných lokalit.
Nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa je pro rozšíření zubrů vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. Kdy by se tak mohlo stát, odborníci zatím netuší, i když se Česko přijetím závazné směrnice oficiálně zavázalo podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. Upravit by se musela i legislativa.
Zubři u nás vyhynuli ve 14. století. O jejich někdejším rozšíření svědčí místopisné názvy. Hned tři jména obcí Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou), Zubrnice (okres Ústí nad Labem) a vodních toků Zubřina a Zubřinka. Zubr je ve znaku pánů z Pernštejna (černá hlava zubra se zlatým provazcem protaženým chřípím) či Auerspergů (vzpínající se zubr).
Podle studie patří v Česku mezi oblasti vhodné pro návrat zubrů do volné přírody zejména vojenské újezdy Boletice, Doupovské hory a Libavá. Loni byli zubři vypuštěni do obory Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Právě pro management bývalých vojenských prostor by mohl být zubr klíčový, dokáže totiž účinně spásat porosty a tím zamezit opětovnému zarůstání krajiny lesy. Což by v případě opuštění vojenských újezdů armádou pravděpodobně nastalo.
Navíc zubrům by se na zarůstajících loukách zřejmě líbilo. Podle studie jsou jejich původním životním prostředím oblasti listnatých a smíšených lesů mírného pásu a díky tomu upřednostňují porosty s bohatým podrostem a mýtinami. Podle studie zubři vypuštění do volné přírody na Slovensku v roce 2004 nejvíce preferovali biotopy sukcesně zarůstajících luk a pasek.
V současné době žije zhruba 4000 těchto největších suchozemských obratlovců Evropy, z toho polovina v přírodě. Samci dosahují hmotnosti až 920 kilogramů, samice o polovinu méně. Po první světové válce byly vyhubeny volně žijící populace na Kavkaze a v polské Bělověži, druh přežil jen díky chovu v zajetí. Dnes se vrací do Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu. Návrat se chystá v Nizozemí, Srbsku a Rumunsku. Podle vědců by byl návrat tohoto druhu jedním ze způsobů, jak Česko zařadit do první ligy v ochraně životního prostředí. Česko se ostatně na záchraně zubrů po desetiletí významně podílelo; v rámci někdejšího Československa bylo po Polsku dokonce druhou zemí na světě v počtu v zoo odchovaných zvířat.
Podle studie by navíc chov zubrů mohl být turistickým lákadlem pro řadu regionů, kde by se mohl stát alternativou k současným praktikám založeným na masovém turismu. Navíc prý postupná změna lesů blíže k porostům s přirozenou skladbou dřevin bude vytvářet stále vhodnější možnosti nejenom pro pobyt zubrů na vybraných místech, ale v dlouhodobém měřítku také k jejich migraci mezi existujícími i budoucími lokalitami.
reklama
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně 
V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u Milovic