V Plzni chystají další autostrádu městem
Zvýšenou hlukovou zátěží a neustálým překračováním limitů pro emise oxidů dusíku trpí v této lokalitě tisíce obyvatelů. Nová silnice by ale kopírovala Klatovskou pouhých pár set metrů západně od ní, podél východní zdi areálu Škoda Plzeň.
S plánovanou stavbou nesouhlasí jak některá občanská sdružení a Strana zelených, tak i radnice centrální městské části a Plzeňský kraj. Stejně jako v případě sporů o stavbu pražského okruhu, i tady používají obě strany stejný argument pro prosazení své varianty, totiž stáří plánu. Podle obhájců průtahu, tedy plzeňských radních a zejména Útvaru rozvoje a koncepce města Plzně, je 20 let starý plán zárukou kvalitní připravenosti a promyšlenosti. Pro odpůrce je ZáKoS - Základní Komunikační Systém, který vznikal v 70. a 80. letech - překonaným a neaktuálním stylem plánování, od něhož je potřeba česká města osvobodit.
"Jednání probíhala několik let, a to na všech úrovních. Posuzovalo se pět variant a nakonec jedna zvítězila. Je schválená už od roku 1995, ale jako vždy se kritici ozvou, až když se má začít stavět," stěžuje si František Zídek, vedoucí úseku dopravy Útvaru rozvoje a koncepce města Plzně.
Kritici stavby mají v ruce jeden důležitý trumf, na který Plzeňané slyší. Kvůli průtahu by totiž muselo být zbouráno několik bloků obytných domů. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění ale spolu s dopravou a bezpečností nejvíce vadí obyvatelům Plzně špatná dostupnost bydlení. Podle Zídka domů škoda nebude: "Jsou to vesměs jednopatrové budovy z konce 19. století. Nemají žádnou architektonickou hodnotu, jsou to domy dělnicko-úřednického typu, jaké se tehdy stavěly na periferiích." Jan Rovenský z Dětí Země nevidí hlavní problém ve zbouraných domech. "Několik bloků by muselo stavbě ustoupit, ale horší to bude pro ty, které tam zůstanou. Ta silnice je totiž zase přilepená k obytné zástavbě," říká Rovenský.
Odpůrci průtahu říkají, že stačí, když se postaví západní okruh kolem Plzně. František Zídek to nevidí jako reálné. Klíčové podle něj bude, která z těchto dvou silnic se postaví dřív a která později. Západní okruh (plánovaný kolem Skvrňan) je prý příliš daleko na to, aby odvedl dopravu vedoucí skrz centrum. Krajský radní Pavel Stelzer (ODA) naopak míní, že když se postaví další čtyřproudová silnice Plzní, na okruh už potom nikdo nepojede. "Byla by to silnice dálničního typu, a ty na auta fungují jako magnet," říká Stelzer. Pro mnohé odpůrce by bylo vítězstvím snížení kapacity nové silnice na dva pruhy.
S vlastní alternativou přišly také Děti Země Plzeň. Navrhují vést průtah územím, kde nebude zasahovat do žádné obytné oblasti ani ničit přírodu: areálem Škodovky. "Technicky možné to je. Třístránkový návrh jsme už poslali na magistrát, teď čekáme, jak zareagují," říká Jan Rovenský. "Na veškeré projekty ve Škodovce je uzávěra, protože je v konkurzu. My tam nesmíme jít ani něco plánovat, protože správce konkurzní podstaty nás tam nepustí. A čekat na konec konkurzu? To je návrat zpátky o deset let," brání se této variantě František Zídek, jeden z autorů plánovaného čtyřproudového průtahu Plzní.
reklama
