V Praze jako v první zoo na světě rozmnožili rybožravou sovu ketupu Pelovu
Chovatelé nechali na podzim oba páry ketup Pelových ve vnitřních ubikacích, zahnízdil jeden z nich. Mládě se u něj objevilo počátkem roku, matka ho zpočátku zahřívala a krmila, uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. "Uplynul týden a bohužel jsme zjistili, že mládě bylo vyhozené z hnízda. Našli jsme ho navíc podchlazené, a proto jsme ho umístili do inkubátoru a přistoupili k odchovu v chovatelské péči," dodal. Návrat do hnízda by podle něj byl příliš riskantní.
Chovatelé malou sovu dokrmovali holátky myší a potkanů, později i rybami. Ketupy Pelovy totiž patří mezi takzvané rybí nebo rybářské sovy, jejichž potravu ve volné přírodě tvoří téměř stoprocentně ryby. Svou kořist ketupy vyhlížejí z posedů nízko nad hladinou nebo po ní pátrají při procházení mělkou vodou. Nepohrdnou ani žábami, korýši či malým krokodýlem.
Do improvizované hnízdní dutiny k rodičům chovatelé mládě vrátili koncem března, seznamovat se mohou přes mřížku ve vletovém otvoru. Podle mluvčího zatím není možné říct, že by šlo o dokonanou "adopci vlastními rodiči", jako se to v pražské zoo v minulosti povedlo například při odchovu krasek jávských nebo loni u nestorů kea. "Avšak je patrná velká dávka tolerance mláděte ze strany rodičů. Pro jeho socializaci je tento krok důležitý. Díky návratu do voliéry je také mládě dobře vidět z návštěvnických prostor," dodal Mašek.
Zoo Praha chová ketupy Pelovy od roku 2019, kdy dva páry získala ze specializovaného chovného centra na sovy v italském Monticellu. Stala se tak jedinou veřejnou institucí na světě, kde lze tento druh spatřit. V přírodě ketupy Pelovy obývají subsaharskou Afriku. Jako jedny z největších sov světa mohou ketupy Pelovy v dospělosti vážit až dva kilogramy a mít rozpětí křídel 1,5 metru.
reklama