V Praze lidé s pomocí dotace vyměnili přes 500 kotlů
První výzva kotlíkových dotací začala 15. července 2015. Na celý program mělo jít z evropských fondů devět miliard korun. V třetí výzvě však stát přidal dalších 1,5 miliardy korun z podprogramu Nová zelená úsporám - Adaptační a mitigační opatření (NZÚ-AMO). Praha, pro níž bylo v každé etapě vyhrazeno kolem 24 milionů korun, tím získala přes devět milionů korun navíc.
"Počet přijatých žádostí k dnešnímu datu již překročil danou alokaci pro tuto výzvu a žádosti jsou evidovány do takzvaného zásobníku. Výplata dotace žadatelům vedených ve zmíněném zásobníku projektů bude vyplácena z fondu NZÚ - AMO," řekl ČTK Hofman.
Dodal, že Praha by další program na podobné bázi rozhodně uvítala. Uvedl, že podle hrubého odhadu je v hlavním městě třeba vyměnit ještě zhruba tisícovku starých kotlů, podotkl však, že údaje vychází z několik let starých údajů ze sčítání obyvatel. K nejproblematičtějším oblastem Prahy v tomto ohledu podle Hofmana patří okrajové části s vyšším počtem rodinných domů, ale i místa, které nejsou dosud plynofikována - například Holyně a Cholupice.
Cílem programu kotlíkových dotací bylo zajistit výměnu nejméně 85.000 starých kotlů, podle údajů Ministerstva životního prostředí bylo dosud vyměněno 63.533 kotlů. V prvních dvou výzvách nicméně mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí, v třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.
Pro Prahu bylo v programu vyhrazeno nejméně peněz, nejvíce na zlepšení ovzduší vyčlenilo MŽP pro Moravskoslezský kraj - zhruba 2,4 miliardy korun.
Lidé musí kotle na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě, vyměnit do roku 2022. Zákaz jejich používání bude od září téhož roku.
reklama
Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 42,8 milionu korun, více než letos
Trojský kanál se začne 27. listopadu vypouštět. Staví tam uzávěru proti povodním
Praha dá příští rok do vodohospodářské infrastruktury přes 3,33 miliardy korun