V pražské zoo se vylíhl ostnák jihoamerický. Mohl by to být první odchov v ČR

V pražské zoologické zahradě se vylíhlo mládě ptáka ostnáka jihoamerického. Trojské zahradě by se tak mohlo podařit jako první zoo v Česku odchov tohoto druhu. Lidé mohou nyní mládě pozorovat v expozici Pantanal v Rákosově pavilonu, informoval mluvčí zoo Filip Mašek. Ostnák jihoamerický je vodní pták, který díky mimořádně dlouhým prstům rozkládá svou váhu a dokáže tak chodit po vodní vegetaci, třeba po leknínech. O mláďata se u tohoto druhu stará výhradně samec, a to od sezení na vejcích až po péči o vylíhnuté mládě a jeho výchovu. "Jsme na dobré cestě k historicky prvnímu odchovu ostnáka jihoamerického v rámci českých zoo," napsala pražská zoo na sociální síti facebook. Podle kurátora ptáků Antonína Vaidla ostnáky jihoamerické nyní odchovává pouze curyšská zoo a zoo v San Diegu v Kalifornii, a to i přesto, že tato zvířata jsou v přírodě poměrně běžná. Chov v lidské péči není však tak jednoduchý, řekl ČTK Vaidl.

Mládě se vylíhlo na začátku října. "Ještě před pár týdny se malý ostnáček často ukrýval pod křídly svého otce, který ho takto i přenášel, v současnosti se již po expozici pohybuje zcela samostatně," uvedla zoo. Návštěvníci mládě kromě menšího vzrůstu od dospělých jedinců rozeznají díky černobílému zbarvení.

Dospělý jedinec má hnědá křídla a hřbet, černou hlavu, žlutý zobák a červený čelní štítek. "Teď je mládě ještě takové černobílé a do šatu dospělého se přepeří až skoro v jednom roce," řekl Vaidl. Mláďata se osamostatňují zhruba ve dvou měsících, přičemž za úspěšně odchovaná se považují ve dvou až třech měsících stáří. "A už teď se zdá, že se samička začíná zase projevovat, a že by se mohlo zadařit znovu," dodal Vaidl.

Samice ostnáků jsou větší než samci a v době hnízdění přebírají jejich roli - brání si své teritorium, které je větší než teritorium hnízdícího samce, před jinými samicemi a lákají další partnery. Páří se až se čtyřmi samci, kteří pak pečují každý o svou snůšku i mláďata.

Ostnáci jsou přizpůsobeni k pohybu v mokřadech a po plovoucích listech vodních rostlin. Mají extrémně dlouhé a tenké prsty, které rozkládají váhu těla na co největší plochu podobně jako sněžnice na sněhu.

---

reklama

---