V pražské zoo žije 11 pekariů Wagnerových, v zahradě se narodila dvě mláďata

V pražské zoologické zahradě se narodila dvě mláďata pekariů Wagnerových. Předtím se v trojské zoo narodilo osm těchto sudokopytníků, k jejichž příbuzným patří divoká prasata. Ve volné přírodě ohrožená zvířata chová zoo od roku 2016. Poprvé se je v Praze podařilo rozmnožit o tři roky později, čímž se Zoo Praha stala třetí evropskou zoo, která se tímto úspěchem mohla chlubit, oznámila mluvčí zoologické zahrady v Praze Lucie Dosedělová.

"Mláďata jsou v pořádku a dobře prospívají. Návštěvníci je mohou vidět ve výběhu, když doprovázejí matku, nebo při odpočinku, kdy leží celá skupina doslova na hromadě, vzájemně se zahřívají a chrání," uvedl vrchní chovatel kopytníků v zoologické zahradě hlavního města Jan Marek. Dodal, že pekari je zvíře, které vykazuje velmi sociální a rodinné chování ve skupině. O mláďata narozená v zoo se tak podle chovatele nyní starají všichni dospělci ve stádu.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature – IUCN) řadí pekariho Wagnerova mezi ohrožené druhy zvířat. V Evropě pekariho Wagnerova momentálně podle mluvčí Dosedělové chová devět institucí, v nichž se starají celkem o asi šedesát těchto zvířat. Pražská zoologická zahrada je domovem 11 z nich.

Ve volné přírodě obývá pekari Wagnerův, který je největším z druhů pekariů, jihoamerické tropické lesy a křovinaté oblasti. Tento býložravý savec měří v kohoutku okolo 60 centimetrů a váží zhruba 30 až 40 kilogramů. Počet těchto zvířat se v jejich přirozeném prostředí trvale snižuje. Důvodem je zejména odlesňování, kdy se zvířaty obývané oblasti přeměňují na ranče. Podle Dosedělové se počet pekariů žijících v přírodě v současnosti odhaduje na maximálně několik tisíc jedinců. Mluvčí dodala, že zvíře bylo do roku 1971 považováno za vyhynulé. Poté však byla objevená populace pekariů na pomezí Argentiny, Bolívie a Paraguaye.

Záchranu pekariů podporuje zoologická zahrada hlavního města i v místě jejich přirozeného výskytu v oblasti Gran Chaca na hranicích Argentiny, Paraguaye, Bolívie a Brazílie. Zahrada posílá peníze rovněž na ochranu gaviála indického v Indii, supa mrchožravého na Balkáně či zpěvných ptáků na Jávě. Jedním z nejznámějších projektů zoo na ochranu ohrožených zvířat v divoké přírodě je projekt návratu koní Převalského do mongolské přírody, kdy pražská zoo do Asie odeslala přes tři desítky koní.

Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa. Kvůli pandemii covidu-19 však zaznamenala úbytek návštěvníků. Loni do zahrady zavítalo 851 623 lidí, tedy o téměř 605 000 méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřená pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.

---

reklama

---