Ve Wisconsinu postřikují ulice sýrovou vodou

Wisconsin je ve Spojených státech po právu přezdíván „Zemí sýrů“ a tuto svou pověst nyní ještě umocnil netradičním způsobem, jakým se hodlá vypořádat se zledovatělými silnicemi. V hlavním městě, Millwaukee, budou letos postřikovat silnicemi tekutými meziprodukty a odpady z výroby sýra, které mají být ekologičtější variantou oproti konvenčním solným posypům. Informuje o tom server The New York Times. Výroba sýra je totiž (v závislosti na druhu výsledného produktu) se solí neodlučně spjata. Vstupuje do procesu vlastní výroby, ale odchází z ní většinou v podobě bílými tučnými hrudkami znečištěném solném roztoku, který nemá další využití. V Millwaukee, které je mimo jiné vyhlášené svým čedarem, se rozhodli tuto odpadní procesní vodu účelně využít. Přečerpali ji do cisteren postřikových vozů a vyrazili s ní kropit zasněžené a zledovatělé ulice. Efektivně se tak zbavují zasolené odpadní vody, stejně jako snižují spotřebu posypových solí.

Města státu Wisconsin se v použití alternativ solných posypů řadí mezi průkopníky. Zkušenosti už tu mají s práškováním ulic pomocí vyřazeného pivovarského mláta nebo odpadní cukrové vody. To vše ve snaze redukovat množství průmyslových odpadů i snížit spotřebu soli, která znečišťuje vodní toky. „Prostě se jen snažíme využít všechny možnosti, které se nám při výrobě sýra nabízí,“ říká Tony Zielinski, radní z Bay View, 14. okresu Milawukee. „A myslíme, že pokud se tady nápad ujme, půjdou naší cestou i ostatní města Wisconsinu.“

Jako příklad je uváděna sýrařská společnost F & A Dairy Products, která šetří 20 000 dolarů jen na tom, že solanku nebude převážet ke speciálnímu přečištění a místo toho ji předá městským službám z údržby silnic. A ti zase ušetří 40 000 dolarů za nákup soli, jejíž posyp není vlastně vůbec ekonomicky „vděčnou“ prací. Proč? „Prakticky 30 % objemu rozsypané soli je záhy ztracen z důvodu splachu, otřesů, nebo dopravou,“ říká Emil Norby z Polk County.

Stát Wisconsin si svou sýrovou pověst vydobyl v roce 2012, kdy zdejší sýrařské podniky vyprodukovaly 1,3 miliard kilogramů nejrůznějších sýrů. Spolu s tím ale musel celý stát začít aktivně řešit nové směry odpadového hospodářství včetně vylepšených čistíren odpadních vod, které se s přílivem slaných sýrových meziproduktů musely vyrovnávat. Pro postřik ulic se nejvíce hodí „solanka“ z výroby provolonu nebo mozzarely, kde je sůl nejvíce koncentrovaná. Ta také činila čistírnám největší problémy, protože membrány a filtry amerických ČOV nejsou nastaveny na odsolování vody.

Pochopitelně jee sýrová solanka na ulicích je předmětem bádání a soustředěného výzkumu. Mezi řešené projekty se řadí průzkum, zda rozkládající se sýrová voda nebude přitahovat hlodavce, nezvýší se zápach nebo zda nakonec nebude vůči životnímu prostředí škodlivější, než samotná kamenná sůl. A samozřejmě, jestli bude při nižších teplotách stejně účinná, jako posypová sůl. To vše ale bude zřejmé až na jaře příštího roku. Jasné je nyní jen jedna věc: sýrová voda vyjde zatím řádově levněji, než kamenná sůl.

---

reklama

---