Pomozte se zkoumáním petrklíčů, žádají veřejnost vědci a ochranáři
"Cílem je získat informace z co největšího množství populací obou druhů – prvosenky jarní i prvosenky vyšší – v celé ČR. Případný nepoměr mezi krátkočnělečnými a dlouhočnělečnými květy může sloužit jako varovný signál, že s lokalitou není něco v pořádku a ohroženy jsou i ostatní druhy," uvedl Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody. "Přesná lokalizace populací umožní vyhodnotit i vliv vzdálenosti od obcí či vliv historie lokality. Pro nás neméně důležitým cílem je ale i to, že lidé půjdou do přírody a naučí se ji pozorovat," vysvětlil Stýblo.
Sběr dat o prvosenkách je jednoduchý. Pokud lidé najdou žlutý kvítek petrklíče, tak opatrně, bez utrhnutí rostliny, prozkoumají jeho květ. Podle vědců je právě typ květu společně s místem nálezu a počtem pozorovaných rostlin pro výzkum velmi důležitý. Typy květu se dělí na S (short - s krátkou čnělkou) a L (long - s dlouhou čňělkou). Různé formy květů slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sebe sama. K úspěšnému rozmnožování prvosenky je tedy třeba přenést pylová zrna z jedné formy květu na druhou.
Výsledek pozorování a několik pořízených fotografií mají dobrovolníci poslat odborníkům přes web www.honbazapetrklici.cz. Experti data prozkoumají a poskytnou účastníkům zpětnou vazbu. Na webu jsou také instrukce pro pozorování a k dispozici je i video s návodem.
Nápad na celoevropské zkoumání petrklíčů vychází z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců, která byla zahájena v Estonsku roku 2019 a koordinují ji odborníci z Tartuské univerzity. Loni se podařilo nasbírat data o téměř 400 000 rostlinách z 31 zemí. Dobrovolníci z Česka pak podle Botanického ústavu patří k těm nejaktivnějším - v databázi obsahující přes 3000 záznamů pochází 400 záznamů z území Česka.
"Předběžné výsledky ukázaly, že oproti očekávání neexistuje rovnováha mezi dvěma typy petrklíčů. Obvykle je četnost květů typů S a L stejná. To je klíčové pro nalezení vhodného partnera pro opylování, a tak zvýšení stability populace," uvedla Hana Pánková, koordinátorka projektu v Česku. "Zahraniční data také naznačují, že populace petrklíčů v blízkosti městských oblastí bývají menší a méně vyrovnané než v přírodních oblastech, což ukazuje na negativní působení člověka. Pro analýzu v ČR však zatím nemáme dostatek dat," dodala vědkyně, která pracuje v Botanickém ústavu AV.
reklama
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález