Vědci bojují za záchranu podmořské "superdálnice" nedaleko Galapág
Údaje z tohoto pacifického úseku, který na rozdíl od vod okolo ostrovů není chráněný, ukazují, že už tak ohrožených zástupců rozličných migračních druhů ubývá. Ochrana biodiverzity v okolí ostrovů proto není dostatečná, domnívá se Alex Hearn, biolog a spoluzakladatel sdružení vědců a skupin na ochranu přírody MigraMar. Jeho tým se zasazuje o to, aby byla pod ochranou celá oblast, která zabírá zhruba 240 000 kilometrů čtverečních. To je rozloha přibližně srovnatelná s Británií.
Uprostřed tohoto koridoru leží řada podmořských hor, které mořským živočichům slouží jako navigace. Jejich vrcholky a svahy navíc při přesunu mezi ostrovy využívají i pro odpočinek nebo shánění potravy.
Vědci z MigraMar se více než desetiletí snaží ukázat význam oblasti pomocí pečlivé dokumentace druhů, které ji využívají. Dosud se jim podařilo prokázat, že mezi Galapágami a Kokosovým ostrovem proplouvají žraloci obrovští a hedvábní, kladivouni, karety obrovské či kožatky velké. Letos v únoru zjistili, že podmořskou dálnici využívají i žraloci tygří, když 2,7 metru dlouhá samička, kterou před sedmi lety očipovali u Galapág, vyplavala u Kokosového ostrova.
Nejběžnější hrozbou pro migrující druhy jsou rybáři. Živočichové se mohou zamotat do sítí, rybáři je mohou ulovit omylem, nebo v případě žraloků lovit nelegálně.
Pobřežní státy mohou omezit aktivitu v teritoriálních vodách, vysvětluje další spoluzakladatel MigraMar Todd Steiner. Koridor mezi Kokosovým ostrovem a Galapágy spadá pod Ekvádor i Kostariku.
"Pár podpisů může nastartovat proces, který ochrání tyto ekologicky významné oblasti," dodává Steiner.
reklama



Na subantarktických ostrovech uhynulo 13 000 mláďat rypoušů na ptačí chřipku
Válka na Blízkém východě je dalším nebezpečím pro supy migrující na Balkán
Vědci ve Rwandě testují novou metodu monitorování ohrožených druhů pomocí DNA