Vědci by mohli dosáhnout dna Hranické propasti, robot může do hloubky 1300 metrů
Před čtyřmi lety se robot dostal do místa, které odborníky překvapilo svou rozlehlostí, na výšku i na šířku měřilo okolo 30 až 40 metrů. Dnes už vědí, že propast je fakticky rozměrná studna, jejíž profil se v hloubce mění z kolmého na šikmý. Díky robotům, kteří se do propasti ponořili, mají vědci k dispozici téměř kompletní trojrozměrný model a mapu podzemních prostor. S pomocí 3D brýlí si tak mohou prohlédnout například prostor Suché rotundy, což je podzemní prostor nad hladinou, kde zimují netopýři. Potápěči zde sbírají vzorky netopýřího trusu. Jedná se o nejstarší vzorky ve střední Evropě, leží na místě až 15 000 let. Vědci tak mohou zkoumat mykobakterie ve velmi starém vzorku.
Dále se vědci v propasti věnují výzkumu vody a fungování vodního režimu, který není dodnes přesně objasněný. "Z chemického složení vyplývá, že se jedná o kyselku, v níž se velmi rychle mění viditelnost. V několika hloubkových úrovních do propasti vyvěrají teplé prameny. Zjišťuje se, odkud se berou, zkoumáme oblast z hydrologického hlediska," řekl Kuda.
Hranická propast se stala rekordní po měření v roce 2016, kdy robot dosáhl hloubky 404 metrů. Je na pravém břehu Bečvy na opačné straně údolí než vstup do Zbrašovských aragonitových jeskyní. Po turistické značce se lze dostat na vyhlídku nad jezírkem.
reklama



Ústecké muzeum přibližuje zrod Českého středohoří a ochranu geologických památek
Nikoli dávné klima, ale současnost. Vědci ukázali, co lze vyčíst z drobných krápníků v puklinách vápenců
Na Chebsku se znovu třese země, nejsilnější otřesy měly okolo 2,9 stupně