Vědci chtějí odkrýt tajemství země
V každém akru půdy může aktivně působit až tuna mikroskopických bakterií. | |
Foto: Michael T. Holmes, Oregon State University, Corvallis/USDA
|
Už dnes se ví, že například na afrických savanách se úrodný materiál dostává k povrchu země díky termitům. Tradičně hospodařící farmáři v západní Africe prý díky termitištím také dokáží poznat, zda je půda pod nimi vhodná k pěstování plodin.
I moderní zemědělství ale už přišlo na to, že půdní živočichové mají velký význam. V indickém státě Tamil Nadu se na několika čajových plantážích zvedly výnosy o téměř 300 procent poté, co byly do půdy navráceny původní druhy zdejších žížal. V Brazílii zase pomohl ke zvýšení sklizně druh bakterie. "Sojové boby jsme naočkovali bakterií Bradyrhizobium, která váže dusičnany (nitrogen). Tím jsme zcela vytlačili používání průmyslových hnojiv. (…) Ročně tato technologie ušetří přibližně miliardu dolarů," popisuje mikrobioložka z univerzity v brazilském Lavrasu Fatima Moreira výsledky svého týmu.
Vědci věří, že očekávané objevení nových druhů žijících v zemi také odhalí dosud neznámé přírodní "genetické zdroje", což by v budoucnu mohlo vést například k vyvinutí nových druhů léků. Podle ředitele UNEPu Klause Töpfera může půda dokonce skrývat víc nepopsaných druhů, než kolik jich je na zemském povrchu.
Uzlíky na kořenech soji v místě, kde na ně působí bakterie Rhizobium. | |
Foto: Stephen Temple, New Mexico State University/USDA
|
Dalším z cílů projektu je také snaha zjistit, zda má rozdílné rostlinné pokrytí zemského povrchu vliv na případné zvyšování nebo snižování rozmanitosti druhových forem pod povrchem. Podle koordinátora projektu Mike Swifta z organizace Tropical Soil Biology and Fertility Institute se zdá, že v místech, kde se pěstuje pouze jedna plodina (tzv. monokultury), dochází k prudkému poklesu množství druhů, které v zemi žijí. To pak může mít negativní dopad jak na úrodnost půdy, tak na její schopnost vypořádat se se znečištěním, například s agrochemikáliemi.
V půdě žijící organizmy také hrají klíčovou roli při vypouštění oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů z půdy do ovzduší. Pochopení a objasnění tohoto "uhlíkového cyklu" by mohlo pomoci nalézt mechanizmy, které by půdě umožnily absorbovat víc skleníkových plynů.
Jak zdůrazňuje profesor Jo Anderson z Exeterské univerzity, který se na projektu také podílí, tlak na přírodu kvůli potravě, palivu či třeba dřevu je silný zejména v tropech. Vědci proto budou zkoumat půdní organizmy v Indonésii, Indii, Keni, Ugandě, v Pobřeží slonoviny, Mexiku a Brazílii. Celý projekt se přitom mohl rozběhnout pouze díky využití nových technologií. Vědci totiž mají k dispozici přístroje, které dokáží v hlíně rozluštit i "maličké" genetické informace. Podobné přístroje se používají například u soudů, kdy je potřeba získat data ze vzorků DNA.
reklama