https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-obavy-ze-sopek-jsou-na-miste-ukazuje-vybuch-pred-235-lety
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Obavy ze sopek jsou na místě, ukazuje výbuch před 235 lety

8.6.2018 02:13 (ČTK)
Po výbuších sopek, jako byly ty nedávné na Havaji a v Guatemale (na obrázku), se lidé v Česku rádi uklidňují tím, že v Evropě nic takového nehrozí. Podle vědců Prokopa Závady a Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd není tato útěcha přiměřená. I výbuchy v odlehlých částech světa mohou totiž výrazně ovlivnit Evropu či celosvětové klima.
Po výbuších sopek, jako byly ty nedávné na Havaji a v Guatemale (na obrázku), se lidé v Česku rádi uklidňují tím, že v Evropě nic takového nehrozí. Podle vědců Prokopa Závady a Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd není tato útěcha přiměřená. I výbuchy v odlehlých částech světa mohou totiž výrazně ovlivnit Evropu či celosvětové klima.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Po výbuších sopek, jako byly ty nedávné na Havaji a v Guatemale, se lidé v Česku rádi uklidňují tím, že v Evropě nic takového nehrozí. Podle vědců Prokopa Závady a Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd není tato útěcha přiměřená. I výbuchy v odlehlých částech světa mohou totiž výrazně ovlivnit Evropu či celosvětové klima. Ukazuje to erupce islandské sopky Laki, od níž v pátek uplyne 235 let. Přinesla v Praze povodně a poničení Karlova mostu.
 

Laki vybuchla 8. června 1783 a následky daleko přesáhly hranice Islandu i Evropy. "Erupce dokázala změnit celosvětové klima na několik let a přinesla tuhé zimy v Evropě a Americe a sucho na africkém kontinentu," popisuje Závada. Výbuch Laki je výjimečný i tím, že se k němu dochovaly podrobné záznamy. Vědci za ně vděčí pastorovi Jónu Steingrímssonovi. "Zaznamenal události spojené s erupcí ve svém deníku a jeho pozorování jsou cenným zdrojem informací k pochopení rozsahu a průběhu celé sopečné erupce. Mezi těmito záznamy se bohužel množily zápisy i o úmrtích obyvatel z jeho okrsku, včetně jeho ženy," uvedl Závada.

Ze Steingrímssonových zápisků vědci zjistili, jak přesně výbuch vypadal. "Styl erupce připomínal lávové fontány vystupující z prasklin, jak jsme je mohli sledovat na Havaji, ale tato erupce byla mnohem, mnohem silnější," řekl geolog. Ze sto třiceti kráterů, které vznikly podél 27 kilometrů dlouhé trhliny, vyteklo postupně během osmi měsíců erupce 14 kilometrů krychlových. Vědci odhadují, že do atmosféry se dostalo 120 milionů tun oxidu siřičitého, 12 milionů tun fluoru a velké množství chloru. "Tyto plyny společně vytvořily jedovatou mlhu šířící se do okolí z místa erupce a usazený aerosol otrávil místní pastviny. Po ztrátě pastvin a na otravu fluorem zemřela polovina dobytka, vznikl hladomor a o život přišla pětina obyvatel Islandu, což bylo tehdy 6000 lidí.

Oxid siřičitý se v atmosféře dále měnil a jeho oblaka stoupala až do výšky 16 kilometrů, kde putovala nad Zemí. Část se jí snesla na evropský kontinent. V různých městech včetně Prahy pak lidé viděli suchou žlutohnědou mlhu. Rozptýlené aerosolové částice v atmosféře přinesly nejdříve nesnesitelná vedra, poté ale ochlazení celé planety. "Do Prahy přinesly zkázu ničivé povodně způsobené rychlým táním sněhové pokrývky. Karlův most v Praze byl poničen vzedmutím vody s plovoucími krami ledu. Vltava stoupla o čtyři metry během dvanácti hodin. Z mostu se přitom zřítila do vody socha anděla, kterou potápěči vylovili až během oprav mostu v roce 2004," popsali vědci.

I když tedy v Česku výbuch sopky nehrozí, obavy z následků velkých erupcí na jiných místech světa jsou podle nich na místě. V současnosti bychom se podle nich měli zaměřit na region Campi Flegrei u Neapole a také na Yellowstone v USA. "Víme celkem o asi dvaceti aktivních a podobně nebezpečných místech na Zemi, které jsou schopny do atmosféry vyvrhnout 500 až 1000 kilometrů krychlových materiálu, a tím ovlivnit klima na Zemi na desítky let," uzavřel Závada.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Pavla Kubištová
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist