Vědci popsali rozdíly ve výskytu bifidobakterií ve střevech primátů

Giboni a šimpanzi mají často ve střevech prospěšné bifidobakterie, které jsou typické i pro člověka, kosmani a tamaríni se liší. Vyplývá to z výzkumu primátů v několika zoologických zahradách, na kterém spolupracovali vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a vídeňské Universität für Bodenkultur. Podle týmu složení střevní flóry zřejmě ovlivňují rozdíly v potravě zkoumaných primátů. Poznatky pomohou například s výběrem vhodných podávaných probiotik. O výzkumu ČTK informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková.

Podle výzkumnice Věry Neužil Bunešové je při volbě podávaných probiotických bakterií velmi důležité dbát na to, aby byly nabízené rody a druhy mikroorganismů pro dané zvíře typické. "Tedy přirozeně vyskytující se v jeho střevní mikrobiotě," podotkla vědkyně. Česko- rakouský tým se tudíž pustil do zkoumání výskytu bifidobakterií ve střevní flóře primátů chovaných v zoologických zahradách ve Dvoře Králové nad Labem, Hodoníně, Liberci, Olomouci, Plzni, Bojnici a Bratislavě.

"Bifidobakterie jsou dominantní složkou střevní mikrobiální populace zejména u novosvětských opic, jako jsou tamaríni a kosmani. I přes velký počet nalezených druhů bifidobakterií se jedná o druhy typické pro tuto skupinu primátů," uvedla doktorandka Nikol Modráčková, která na výzkumu spolupracovala. "Bude to pravděpodobně souviset i s tím, že jejich potrava obsahuje velké množství ovoce a hmyzu, zatímco u primátů starosvětských, jako jsou šimpanzi, giboni a kočkodani, je jejich dieta více podobná té lidské. V tomto případě jsou navíc počty bifidobakterií téměř poloviční a jedná se často o druhy, které jsou typické pro člověka," uvedla vědkyně. Modráčková i Neužil Bunešová působí na fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Článek o výzkumu publikoval časopis Scientific Reports.

---

reklama

---