Vědci vydávají novou knihu o Šumavě. Politikům a kmotrům se prý nebude líbit
Knihu napsal Pavel Kindlmann, Karel Matějka a Petr Doležal, vědci dlouhodobě se zabývající problematikou vývoje šumavské přírody. „Tato kniha přináší vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, bez účelových zkreslení a pro média vytvořených fikcí. Myslím, že některým politikům a kmotrům se líbit nebude,“ prohlásil na křtu knihy předseda Stínové vědecké rady národního parku Šumava Jakub Hruška.
Podle Hrušky se správa šumavského parku a ministerstvo životního prostředí snaží v parku prosadit marginalizaci ochrany přírody budováním velkých farem, plánovanou stavbou sítě elektrických vláčků, stavbou lanovek a sjezdovek či prodejem dřeva, které prý mělo zůstat v lese k zetlení.
„Lacině se snaží vytvořit na Šumavě něco nového a atraktivního, ale ničí při tom to, co je na Šumavě unikátní. Její přírodu,“ tvrdí Hruška. Šumava je podle něj místem, kde příroda ukazuje svoji schopnost existovat nezávisle na člověku, jeho přáních a představách, jak mají přírodní děje vypadat a fungovat.
Vytěžování Šumavy
Kniha shrnuje vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, podložená matematicky a statisticky vyhodnocenými daty, nasbíranými přímo v terénu. Práce přichází v době, kdy Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) vážně varuje Českou republiku, že odebere Šumavě mezinárodní statut národního parku.
IUCN ve svém dopise z 25. 9. 2012 konstatuje, že pokud bude pokračovat dosavadní trend oslabování ochrany přírody, který má být dokonce zakotven i v novém návrhu zákona o Šumavě, nemůže park zůstat v kategorii II, tedy „národní park“. Ředitele parku dopis upozorňuje, že jeho současná vize národního parku se významně liší od doporučení obou misí IUCN, které Šumavu navštívily.
V dopise je také zdůrazněna skutečnost, že území, které je prioritně spravováno za účelem hospodářského zisku a podpory rozvoje, IUCN nepovažuje za chráněné území a nemá pro něj žádnou kategorii. České republice tak podle stínové rady parku kvůli odklonu od ochrany přírody směrem k ekonomickému vytěžování Šumavy hrozí mezinárodní blamáž značného rozsahu.
„Paradoxem je, že Ministerstvo životního prostředí ČR je členem IUCN, avšak ministr Chalupa z nějakých důvodů tyto nežádoucí změny na Šumavě podporuje,“ dodává Jakub Hruška.
Příroda vydělává
Mezi faktory, které mohou Šumavu v blízké době připravit o statut národního parku, patří i omezování rozvoje bezzásahových území. Podle Pavla Kindlmanna, je prý možné na Šumavě do 15 let převést do I. zóny zhruba 40 % plochy parku. Sousední park Bavorský les, bude mít ve stejné době 90 % bezzásahových zón.
„Pokud by na Šumavě bylo v roce 2027 oněch 40 % bezzásahových zón, a odborné studie dokazují, že to je zcela reálné, potom by Šumava, společně s Bavorským lesem, mezinárodní kategorii národní park bez problémů splnila,“ vysvětluje Hruška. Právě takový rozsah první zóny prosazuje stínová rada parku.
Podle vědců je ochrana přírody dlouhodobě efektivní i z ekonomického hlediska. Pokud by prý Šumava ztratila statut národního parku podle kategorie IUCN, promítlo by se to do snížení návštěvnosti regionu.
Vědci dodávají, že na základě evropských zákonů je nezbytné podrobit vědecké kritice každý záměr, který by mohl negativně ovlivnit vzácné přírodní ekosystémy. A závěry této kritiky respektovat.
„Ignorování uvedených zákonů, což je dnes běžně užívanou praxí pro vedení Ministerstva životního prostředí i Národního parku Šumava, finančně poškodí každého českého občana,“ říká Pavel Kindlmann. Povede prý k zastavení mnohasetmiliardových evropských dotací, které náš stát dosud každoročně získává, a navíc k citelným pokutám České republice, které v konečném důsledku zaplatí na daních každý český občan.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Starší generace - 15. 11. 2012 - AntaresCo byste si představoval pdo tou radikální akcí? Třeba občanskou válku. Ale jinak jste to vystihnul přesně. Oponenti a antikůrovcoví řvouni nejen na ekolistu jsou v drtivé většině naprostí laici, co oboru nerozumnějí. Mnozí z nich nerozeznají ani jedli od smrku. No a pak zde máme několik ultraorthodoxních a ultrastarých lesnických palaeostruktur až archeostruktur, kteří si hrají na kapacity a a ti laici si se jimi zaštiťují.Pro srovnání byste si měl něco přečíst o kůrovcových kalamitách v Severní Amrice, článků na internetu je dost. Tam jsou kalamity i 10x rozsáhlejší než celé pohoří Šumava včetně Bavorského lesa dohromady. Také to tam musí řešit, dočtete se i o lesnických a bezpečnostních opatřeních. Ale mají zdravější rozum v tom, že se tam nedočtete nadávky na různé aktivisty. Tohle oni tam neřeší! Proč se to řeší u nás. Oni většinou uvažují, že kůrovcové kalamity mají na svědomí také klimatické změny. To je u nás zakázáno, kvůli dosluhujícímu pánovi z hradu jménem Václav Klaus! Takže bych doporučil vybodnou se na nějaké aktiviisty a řešit příčinu a následky kůrovcových kalamit zdravým rozumem, alespoň tak jako v té Severní Americe. Neříkám že je tam vše ideální, ale chtělo by to u nás ubrat idiotských řevů na nějaké nezasahovače, protože tím se zastírá pravá příčina problému. |