Vědci vydávají novou knihu o Šumavě. Politikům a kmotrům se prý nebude líbit
Knihu napsal Pavel Kindlmann, Karel Matějka a Petr Doležal, vědci dlouhodobě se zabývající problematikou vývoje šumavské přírody. „Tato kniha přináší vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, bez účelových zkreslení a pro média vytvořených fikcí. Myslím, že některým politikům a kmotrům se líbit nebude,“ prohlásil na křtu knihy předseda Stínové vědecké rady národního parku Šumava Jakub Hruška.
Podle Hrušky se správa šumavského parku a ministerstvo životního prostředí snaží v parku prosadit marginalizaci ochrany přírody budováním velkých farem, plánovanou stavbou sítě elektrických vláčků, stavbou lanovek a sjezdovek či prodejem dřeva, které prý mělo zůstat v lese k zetlení.
„Lacině se snaží vytvořit na Šumavě něco nového a atraktivního, ale ničí při tom to, co je na Šumavě unikátní. Její přírodu,“ tvrdí Hruška. Šumava je podle něj místem, kde příroda ukazuje svoji schopnost existovat nezávisle na člověku, jeho přáních a představách, jak mají přírodní děje vypadat a fungovat.
Vytěžování Šumavy
Kniha shrnuje vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, podložená matematicky a statisticky vyhodnocenými daty, nasbíranými přímo v terénu. Práce přichází v době, kdy Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) vážně varuje Českou republiku, že odebere Šumavě mezinárodní statut národního parku.
IUCN ve svém dopise z 25. 9. 2012 konstatuje, že pokud bude pokračovat dosavadní trend oslabování ochrany přírody, který má být dokonce zakotven i v novém návrhu zákona o Šumavě, nemůže park zůstat v kategorii II, tedy „národní park“. Ředitele parku dopis upozorňuje, že jeho současná vize národního parku se významně liší od doporučení obou misí IUCN, které Šumavu navštívily.
V dopise je také zdůrazněna skutečnost, že území, které je prioritně spravováno za účelem hospodářského zisku a podpory rozvoje, IUCN nepovažuje za chráněné území a nemá pro něj žádnou kategorii. České republice tak podle stínové rady parku kvůli odklonu od ochrany přírody směrem k ekonomickému vytěžování Šumavy hrozí mezinárodní blamáž značného rozsahu.
„Paradoxem je, že Ministerstvo životního prostředí ČR je členem IUCN, avšak ministr Chalupa z nějakých důvodů tyto nežádoucí změny na Šumavě podporuje,“ dodává Jakub Hruška.
Příroda vydělává
Mezi faktory, které mohou Šumavu v blízké době připravit o statut národního parku, patří i omezování rozvoje bezzásahových území. Podle Pavla Kindlmanna, je prý možné na Šumavě do 15 let převést do I. zóny zhruba 40 % plochy parku. Sousední park Bavorský les, bude mít ve stejné době 90 % bezzásahových zón.
„Pokud by na Šumavě bylo v roce 2027 oněch 40 % bezzásahových zón, a odborné studie dokazují, že to je zcela reálné, potom by Šumava, společně s Bavorským lesem, mezinárodní kategorii národní park bez problémů splnila,“ vysvětluje Hruška. Právě takový rozsah první zóny prosazuje stínová rada parku.
Podle vědců je ochrana přírody dlouhodobě efektivní i z ekonomického hlediska. Pokud by prý Šumava ztratila statut národního parku podle kategorie IUCN, promítlo by se to do snížení návštěvnosti regionu.
Vědci dodávají, že na základě evropských zákonů je nezbytné podrobit vědecké kritice každý záměr, který by mohl negativně ovlivnit vzácné přírodní ekosystémy. A závěry této kritiky respektovat.
„Ignorování uvedených zákonů, což je dnes běžně užívanou praxí pro vedení Ministerstva životního prostředí i Národního parku Šumava, finančně poškodí každého českého občana,“ říká Pavel Kindlmann. Povede prý k zastavení mnohasetmiliardových evropských dotací, které náš stát dosud každoročně získává, a navíc k citelným pokutám České republice, které v konečném důsledku zaplatí na daních každý český občan.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Starší generace - 16. 11. 2012 - Jan Horník1. Velmi casto se tady v diskuzi stavi proti sobe tyhle dva protipoly. To ma asi vetsi smysl, kdyz se sazi smrkove monokultury na stanovistich, kam smrk nepatri. V oblastech prirozeneho vyskytu smrcin neni zas tak dulezite, jestli tam smrk vysadila priroda nebo lidi. Kor v tech vyssich polohach Sumavy lze podle me jen tezko odhadnout jaky je pomer. Monocenoza je v techto polohach naprosto prirozna skladba. Doprovodne dreviny jako jerab, brizy, vrby jsou oprvadu jenom zanedbatelnou primesi. Resit odolnost porostu dosadbami listnacu je neucelne. Je jich tam tolik, kolik se jich tam udrzi, snazit se zmenit ten pomer bude urcite dost neekonomicke.2. Tomuhle moc nerozumim, respektive, proti cemu je toto argument. Rozlisovat monokulturu a monocenozu zde nema moc smysl, viz vyse. 3. Mam tomu rozumet tak, ze rozpad smrcin vznikl diky tomu, ze vedci nemeli co publikovat a potrebovali si "vygenerovat" nejake tema. Prosazovani bezzasahovosti urcite nesouvisi s publikacnimi aktivitami. 4. Urcite mate pravdu (jen to slovo "zplundrovat" me tam drazdi :)))v tom, ze se lepe pripravili. Kdyby ta kalamita u nas prisla za dvacet let, kdy doufejme budou mit kontaktni prirozeně nesmrkove lesy priznivejsi skladbu, co se tyce zastoupeni listnacu, tak by to bylo v pohode. Kalamitu nelze naplanovat, bohuzel. 5. Ale no tak:))) Obecne. Vecne opakovana argumentace, ze narodni park vydava za prales neco, co je ryze hospodarska zalezitost je minimalne zavadejici. V principu neni problem mit prirode blizky les, ktery poslouzi spouste ostatnich organizmu, a v nem hospodarit. Ostatne se to tak tady delo od nepameti. Navic spousta lesu predevsim v nizinach se diky pravidelnemu lidskemu a dost intenzivnimu hospodareni premenila na druhove bohate ekosystemy. Kdyz to hodne pritahnu za vlasy: Mame trochu smulu, ze jsme tady kdysi neco mimodek vytvorili, ted uz to tu nechceme, ale ti ekologisti se toho doprcic nechteji vzdat. V tech horach je to trochu jinaci: v porovnani s tim, jak se hsopdarilo v nizinach, tak tam ta intenzita byla minimalni. Umocnily to navic pohranicni pasma, ktery byly hlidany a nic se tam poradne nedelalo. Takze jestli mame volit mezi dvema zde neslucitelnymi extremy, ktere jsou tu v diskuzich neustale s prominutim "debilne" omilany, tak rozhodne ten stav pred vyhlasenim parku byl v nejvyssich polohach, kde se prirozene vyskytuji smrkove monocenozy, les blizky puvodnim, clovekem nedotcenym smrcinam (pralesem bych to nenazyval, ten tu nema sanci se vyvinout diky periodickym disturbancim), nez hospodarskemu lesu, ktery zname treba z CM vysociny. |