Vědci z ČR a Bavorska zkoumají, jak tlející dřevo posiluje rozmanitost druhů
Tlející dřevo má podle Červenky nedocenitelnou roli v koloběhu živin, v přirozené obnově lesů, ovlivňuje funkce a strukturu vodních toků, morfologii svahů, různorodost prostředí a má hlavně pozitivní vliv na rozmanitost druhů organismů - bakterií, řas, hub, mechů, játrovek, lišejníků, roztočů, hmyzu, ptáků a dalších. "Aktuální projekt se soustřeďuje na zásahové lesní porosty. Vybrali jsme tři lokality o celkové rozloze 55 hektarů, v nichž jsme na jednom hektaru ponechali zhruba 40 metrů krychlových dříví k zetlení, což je prahová hodnota pro některé druhy. Zůstávají tam starší souše nebo stromy napadené kůrovcem, které jsme pokáceli a asanovali," uvedl Červenka. K tomu vědci využili inovativní metodu drážkování, která na kmenu zanechá dostatečný podíl kůry. Díky tomu se kmen může přirozeně rozkládat a biologická hodnota dřevní hmoty se zachová.
Velký důraz kladou vědci na dlouhodobý monitoring, tedy zhodnocení vlivu provedených opatření na druhovou pestrost. Monitorují všechny houby, lišejníky, mechorosty a hmyz. Monitoring provedli před zásahem a dále několik let po ponechání dřevní hmoty. "Konečným výstupem bude koncepce ponechávání tlejícího dřeva, která bude k dispozici lesním správcům a orgánům ochrany přírody i mimo národní parky," uvedl Červenka. Cílem je ukázat způsoby, jak lze v lesích hospodařit i při zachování biodiverzity.
Projekt, který zahrnuje přeshraniční exkurze pro lesní správce, studenty i orgány ochrany přírody, financuje přeshraniční program ČR - Bavorsko Cíl EÚS. Jeho celkový rozpočet činí téměř 780 000 euro (asi 20 milionů Kč), z toho šumavský park získá necelou čtvrtinu.
reklama
CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology