Vědci z ČR a Bavorska zkoumají, jak tlející dřevo posiluje rozmanitost druhů
Tlející dřevo má podle Červenky nedocenitelnou roli v koloběhu živin, v přirozené obnově lesů, ovlivňuje funkce a strukturu vodních toků, morfologii svahů, různorodost prostředí a má hlavně pozitivní vliv na rozmanitost druhů organismů - bakterií, řas, hub, mechů, játrovek, lišejníků, roztočů, hmyzu, ptáků a dalších. "Aktuální projekt se soustřeďuje na zásahové lesní porosty. Vybrali jsme tři lokality o celkové rozloze 55 hektarů, v nichž jsme na jednom hektaru ponechali zhruba 40 metrů krychlových dříví k zetlení, což je prahová hodnota pro některé druhy. Zůstávají tam starší souše nebo stromy napadené kůrovcem, které jsme pokáceli a asanovali," uvedl Červenka. K tomu vědci využili inovativní metodu drážkování, která na kmenu zanechá dostatečný podíl kůry. Díky tomu se kmen může přirozeně rozkládat a biologická hodnota dřevní hmoty se zachová.
Velký důraz kladou vědci na dlouhodobý monitoring, tedy zhodnocení vlivu provedených opatření na druhovou pestrost. Monitorují všechny houby, lišejníky, mechorosty a hmyz. Monitoring provedli před zásahem a dále několik let po ponechání dřevní hmoty. "Konečným výstupem bude koncepce ponechávání tlejícího dřeva, která bude k dispozici lesním správcům a orgánům ochrany přírody i mimo národní parky," uvedl Červenka. Cílem je ukázat způsoby, jak lze v lesích hospodařit i při zachování biodiverzity.
Projekt, který zahrnuje přeshraniční exkurze pro lesní správce, studenty i orgány ochrany přírody, financuje přeshraniční program ČR - Bavorsko Cíl EÚS. Jeho celkový rozpočet činí téměř 780 000 euro (asi 20 milionů Kč), z toho šumavský park získá necelou čtvrtinu.
reklama
Povodí Labe obnoví v Hradci Králové mrtvé rameno řeky Orlice zvané Holštejn
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek