Vědci zkoumají, jak efektivně uchovat genofond meruněk či broskvoní
"Vzhledem k probíhající klimatické změně i současné hospodářské situaci je důležité hledat nové možnosti uchování rostlinného materiálu, které mohou být z dlouhodobého hlediska bezpečnější, levnější a méně náchylné na vnější podmínky prostředí, než jsou dosavadní postupy. Uchování za velmi nízkých teplot představuje metodu, která všechny tyto nároky splňuje. Zároveň nabízí potenciál pro ozdravení rostlinného materiálu a udržení zdravých genofondových kolekcí," uvedl Tomáš Kiss ze zahradnické fakulty.
U vybraných jedinců budou vědci následně sledovat vývoj nejen v laboratorních podmínkách, ale také jejich reakce po převedení do venkovních podmínek.
Nejvíce z českých a moravských sadů mizely v posledních letech broskve, protože pěstitelé je nedokáží uplatnit v řetězcích a nemají pro ně potřebný odbyt. O meruňky zájem je, na ty však zase dramaticky dopadá změna klimatu a není prakticky rok, kdy by alespoň lokálně nepomrzly. Kdouloně jsou zase poměrně netypickou dřevinou, která se ve velkém komerčně nepěstuje.
reklama

Čirok by měli do osevního postupu přidat všichni zemědělci, míní odborník
Úroda jablek a hrušek poničená mrazy bude ještě nižší, než se čekalo
Rozpočet ministerstva zemědělství vzroste o 829 milionů na 64,2 miliard korun, podle svazu nedostatečně