Vědecký panel OSN: Ekosystémy se posledních 50 let mění víc než kdykoliv v historii lidstva
Zpráva Ekosystémy a lidský blahobyt byla poprvé zveřejněna vloni 30. března v Londýně. K představení českého vydání publikace se v pražském Karolinu poslední lednový den sešli Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK (COŽP) a Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) - oba jsou společně s dalším zaměstnancem COŽP Tomášem Hákem jedinými vědci z východní Evropy, kteří se na vypracování zprávy podíleli. Váhu studie, která je výsledkem tzv. Miléniového hodnocení ekosystémů (MEA - Millenium Ecosystem Assessment), pak svou přítomností podpořili předseda Akademie věd Václav Pačes a ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
 |
|
| Ilustrační foto: Millenium Ecosystem Assessment |
Ze zprávy vyplývá, že víc než polovina služeb, které nám příroda poskytuje, je využívána neudržitelně nebo je už znehodnocena. Některé se však zlepšují. Zvýšila se například dostupnost potravin, ale klesá kvalita pitné vody. Část světa využíváním ekosystémů zbohatla, chudí lidé závislí přímo na ekosystémech jsou ale ještě chudší. Velké problémy přináší třeba rozšiřování pouští. Jako obzvlášť odstrašující příklad pak Bedřich Moldan jmenoval nadměrný rybolov, který na mnoha lovištích skončil zhroucením populací ryb. (Známý je příklad z kanadského ostrova Newfoundland. Od 50. let minulého století tady každoročně strmě stoupaly výlovy tresek. Ani zavedení kvót v 70. letech pak nedokázalo zastavit silný úbytek ryb, který v červnu 1992 skončil vyhlášením zákazu komerčního rybolovu. V roce 1998 byl znovu zaveden drobný pobřežní komerční rybolov, ale úlovky byly stále menší a v roce 2003 bylo loviště uzavřeno na neurčito.)
Rybolov je přitom „službou“, která má zřetelné ekonomické dopady. Autoři MEA však upozorňují, že ještě menší pozornost lidé věnují ekosystémovým službám, pro jejichž ocenění neexistují dostatečné tržní mechanismy. Příkladem můžou být lesnaté mokřady podél řeky Mississippi v USA, které bývaly schopné zadržet přibližně šedesátidenní velkou vodu. Poté, co kvůli splavnění řeky, výstavbě hrází a vysoušení část mokřadů zanikla, dokážou ty zbývající zadržovat vodu jen 12 dní. „Tyto netržní přínosy jsou často vysoké a někdy hodnotnější než přínosy tržní,“ stojí ve studii. Bedřich Moldan k tomu dodává: „Pokud se člověk bude dál k těmto službám chovat tak, jako kdyby neměly cenu, hrozí velké nebezpečí, že budou dál degradovat.“
Protože odborníci nechtěli, aby jejich práce byla odmítnuta jako pouhá litanie nad neblahým stavem světa, hodnotili i možnosti, jak využívání přírody zlepšit a přitom ji z dlouhodobého pohledu nadmíru neničit. Přestože všechny odhady mluví o tom, že tlak na ekosystémy bude v nejbližší budoucnosti ještě vzrůstat, je možné podle autorů tento trend zmírnit. Přispět k tomu můžou nové technologie, větší odpovědnost a průhlednost soukromých firem i veřejné správy, vytváření trhů pro udržitelné využívání zdrojů, odstranění dotací, které mají nepříznivé dopady, a taky širší zpřístupnění informací o životním prostředí a vzdělání.
 |
|
| Obálka knihy Ekosystémy a lidský blahobyt. |
Celý projekt OSN podpořilo ministerstvo životního prostředí a Akademie věd ČR. Ministr Libor Ambrozek na tiskové konferenci obecně konstatoval, že MŽP považuje celou akci za významnou a bude se snažit její závěry využít. „Je stále zjevnější, že ochrana ekosystémů souvisí s osudy člověka na planetě,“ prohlásil. Když byl dotázán, které ekosystémy jsou tedy ve špatném stavu v České republice, zdůraznil, že u nás významné problémy, které by měly silný dopad na populaci (jako je třeba nedostatek pitné vody), nejsou. Pak ale připomněl například neradostný stav českých lesů a oblasti, které jsou ohroženy erozí půdy.
Podobně ke zprávě promluvil i akademik Václav Pačes. Čím je starší, tím víc se prý přiklání k tomu, abychom zaváděli demokratickou regulaci v přístupu k prostředí, v němž žijeme. Jako příklad, který by takovou regulaci potřeboval, uvedl „rozlévání“ měst a dalších sídel do krajiny. „Ač jsem podstatou liberál, stále víc se kloním k tomu, že společnost si musí chránit své životní prostředí, a to včetně biodiverzity,“ prohlásil Václav Pačes.
Po tiskové konferenci následoval seminář. Projevem ho uvedl odstupující rektor univerzity Ivan Wilhelm. Po něm posluchačům přednesli hlavní závěry zprávy Bedřich Moldan a Jan Plesník. Oba přitom zdůrazňovali, že si snad veřejní činitelé uvědomí ne zrovna růžovou situaci ekosystémů. Když byl pak v diskusi Bedřich Moldan vyzván, aby tedy jako politik (Bedřich Moldan je senátorem a stínovým ministrem životního prostředí za ODS) něco v Senátu udělal, odpověděl, že nad tím bude přemýšlet.
O stočtyřicetistránkovou publikaci Ekosystémy a lidský blahobyt, jejíž vydání zaplatilo ministerstvo životního prostředí, si zájemci můžou napsat do Centra pro otázky životního prostředí UK.
Článek z loňského květnového EkoListu Příroda na přelomu milénia, který o studii napsal tehdejší odborný pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR David Vačkář, najdete v archivu zde.
reklama
