Vedrem a nedostatkem vláhy trpí i jeleni a daňci v oboře
"Věnuji teď oboře každý den čtyři hodiny dopoledne a čtyři odpoledne, to nikdy nebylo," uvedl Tatarkovič, který se o oboru ve Skalici stará zhruba 25 let.
Louky jsou je podle něj vyprahlé a bez trávy, což řeší tím, že jezdí pro takzvané okusy. "To jsou letorosty, které se stříhají velkými nůžkami po krajích lese, duby a vrby jívy. Tím nahrazujeme trávu," řekl správce. Podle něj na okusy jezdil i v minulých letech, ale výrazně méně častěji.
"Stačilo minimum jednou týdně, teď se toho vozí na metráky," dodal. Zvěř podle něj přikrmují i senem původně určeným pro zimu, což může mít podle správce fatální důsledky. "Seno dál sháníme, ale někteří zemědělci si z toho udělali byznys. Běžně bylo za 500 korun, teď ho prodávají za 1400 korun i více," uvedl Tatarkovič.
Ve zhruba desetihektarové oboře je bezmála 50 kusů jelení a daňčí zvěře. Správce je přikrmuje i fermentovaným krmením, jež dostávají v běžném roce až na podzim. "V červenci by ho dostávat neměli, bohužel je taková bída, že musí. Je to ječmen, oves, hrách, kukuřice, a to se musí nechat změknout, aby to jeleni strávili. Namočené to je 48 hodin," uvedl Tatarkovič.
Zvěř trpí i nedostatkem vody. S obcí si proto správce obory domluvil, že může každý druhý den dopouštět rybníček v oboře vodou z většího rybníku, který je nad ní. "To jsem také nikdy dělat nemusel," řekl. Do vody se podle něj chodí zchladit i daňci, kteří jinak do ní moc nevystupují. Výhodou podle správce alespoň je, že dvě třetiny obory tvoří lesy, a zvěř se tak může schovat do stínu. Obora Skalice je určená pro chov a výzkum jelení a daňčí zvěře. Roční provoz nejmenší obory na Českolipsku stojí zhruba 170.000 až 180.000 korun. Náklady zhruba ze 40 procent pokrývají dotace od Nového Boru a České Lípy.
reklama
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu