Velcí savci se za covidových restrikcí v roce 2020 pohybovali více, říkají vědci
"Zjistili jsme, že během přísných lockdownů zvířata urazila až o 73 procent delší vzdálenosti za sledované desetidenní období než rok předtím, kdy žádný lockdown nebyl. Také jsme pozorovali, že se zvířata vyskytovala v průměru o 36 procent blíže k silnicím než rok předtím. Je to pravděpodobně proto, že tyto silnice byly během přísných lockdownů tišší,“ uvedla Marlee Tuckerová z Univerzity v Radboud v Nizozemsku.
Nepřítomnost lidí v lesích za prvního přísného lockdownu se projevila i na chování zvířat v Česku. "Jeleni evropští ve Slavkovském lese, na Šumavě a v Doupovských horách, které jsme sledovali od roku 2019, významně zvýšili svoji aktivitu a pohybovali se na delší vzdálenosti,“ uvedl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Vědci analyzovali data od suchozemských savců, kteří jsou sledovaní přes GPS. Shromáždili data od 43 druhů zvířat. Do výzkumu zahrnuli více než 2300 jedinců: od slonů a žiraf po medvědy a jeleny. Vědci porovnávali pohyby savců během prvního období covidových restrikcí, od ledna do poloviny května 2020, s jejich pohyby během stejných měsíců o rok dříve.
"Naproti tomu v oblastech s méně přísnými omezeními jsme pozorovali, že zvířata cestovala na kratší vzdálenosti. To může souviset s tím, že během těchto méně přísných lockdownů byli lidé motivováni chodit více do přírody. V důsledku toho byly některé přírodní oblasti rušnější než v době před pandemií covidu-19,“ říká Thomas Mueller ze Senckenbergova Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu Goethovy Univerzity ve Frankfurtu.
Výsledky studie ukazují, že zvířata umí reagovat na změny v chování lidí. Podle vědců to znamená, že některé úpravy lidského chování mohou mít pozitivní vliv na zvířata.
reklama