Veřejnost hodnotí vize dvou uchazečů o post šéfa ústecké zoo. Většina je pro Fejka

Už 98 příspěvků je pod veřejnou diskusí nad koncepcemi dvou uchazečů o funkci ředitele zoo v Ústí nad Labem. Radní rozhodnou v polovině června, zda v pozici šéfa příspěvkové organizace samosprávy stane bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk nebo někdejší zooložka ústecké zoo Ilona Pšenková. Většina diskutujících vidí budoucnost zoo v rukou podle nich schopného manažera, tedy Fejka. Návrhy na rozvoj zoologické zahrady městskému zastupitelstvu představili dva kandidáti 24. května.

Bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk tehdy uvedl, že zoo potřebuje vážnou změnu a měla by se vzdát chovu drahých zvířat, jež podle něj aktuálně živoří. Jako příklad uvedl slony, orangutany a kočkovité šelmy. "Sloni vyžadují super podmínky k životu, jinak nemáte právo je mít," řekl k ikonickým zvířatům zoo. Má představu udělat ze zoo iluzi otevřené volné přírody.

Podle něj jsou vysoké investice nesmyslné, dobré by bylo nejstarší pavilony vyřadit a vytvořit nové, které budou úsporné a nízkonákladové. Navrhuje třeba zřídit luční expozici se zebrami, žirafami či pštrosy. Další expozice by podle něj měly být založeny na volném pohybu lidí mezi zvířaty. V zoo by také viděl velkoprostorové voliéry a jeden velký areál domácích zvířat z různých koutů světa. Navrhuje také vystoupení se zvířaty, například sokolnictví.

Fejk míní, že je zoo v hluboké krizi a čeká na další impuls. Špatný je podle něj nynější vzhled instituce, stav expozic i zvířat a kritizoval i klesající návštěvnost a chybějící parkoviště. "Stavem i výkonnostními ukazateli jde pravděpodobně o nejhorší zoo v republice," řekl Fejk.

Druhá kandidátka Ilona Pšenková nastínila vizi mezinárodně uznávané zoo, jež bude dál chovat ikonické druhy. Podle ní je důležité pavilony přestavět a některá zvířata přesunout. Orangutani by podle ní mohli být nově v nynějším sloninci. Z instituce chce vytvořit jakousi archu s ohroženými druhy zvířat, jež by ochraňovala.

Oba kandidáti měli ve svých koncepcích uvést, kolik bude jejich vize zhruba stát. Fejk uvedl, že by obnova a vytvoření úplně nového stylu zoo vyšla orientačně na 300 milionů korun v prvních deseti letech. Pšenková odhadla, že by mohla přestavba pavilonů v první pěti letech vyjít na 148 milionů korun.

Do výběrového řízení se přihlásilo pět lidí. Mezi nimi byl i Dušan Usvald, jenž je nyní pověřen vedením zoologické zahrady, skončil třetí. Rada už dřív rozhodla o odvolání předchozího ředitele Romana Končela. Kontrola hospodaření tehdy odhalila 128 pochybení. Předchozí kontrola zjistila 111 pochybení, ředitel osm procent z nich napravil, další ale podle kontroly přibyly. Pochybení kontroloři našli mj. u vystavování faktur, podepisování smluv, vykazování pracovních cest i v nakládání s penězi.

"Se zájmem jsem sledoval představení koncepcí obou uchazečů a vize paní inženýrky Pšenkové mi přijde líbivá, ale bohužel neodpovídající situaci, ve které se ústecká zoo nachází. Takový podnik v krizi potřebuje ředitele schopného převést zahradu na nový atraktivní formát. Schopnosti pana doktora Fejka jsou nezpochybnitelné," uvedl jeden z diskutujících. "Jeho myšlenka ohledně zvířat je velmi sympatická. Ano, mříže a uzavřené výběhy jsou koncepce minulého režimu. Je načase tohle změnit, zvířata si v zajetí zaslouží důstojný život," napsala další debatérka.

Příznivci Pšenkové na jejím konceptu oceňují, že se chce postarat i o stávající zvířata. "Přijde mi sympatické, že se snaží přijmout odpovědnost za všechna zvířata - menší, větší, starší i ta velká, 'ikonická,' že se jich nechce zbavit proto, aby za jejich zdejší žití ušetřila," uvedl respondent.

Ústecká zoologická zahrada přišla před více než rokem o plné členství v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA). EAZA tehdy v zoo kontrolovala pravidla a standardy asociace. Úplné vyloučení z EAZA by znamenalo konec účasti na některých chovných programech a ztrátu atraktivních zvířat, například orangutanů, slonů a dalších. Na nápravu nedostatků má ústecká zahrada několik měsíců.

---

reklama

---