Vesmír: Proč je arzen v bangladéšských vodách?
Podle odhadů pije přibližně 45 milionů obyvatel Bangladéše zdravotně závadnou vodu. Epidemiolog Allan Smith z Kalifornské univerzity v Berkeley označil tuto situaci za časovanou bombu. Podle něj je totiž pravděpodobné, že se u vysokého procenta tamní populace časem vyvine rakovina vnitřních orgánů, jako jsou plíce či játra, nebo rakovina kůže, pokračuje Ondřej Šráček.
Čerpáním vody k zavlažování rýžovišť klesne hladina podzemní vody, do odvodněných sedimentů pronikne kyslík a oxidací pyritu se arzen dostane do vody. Předpokládalo se, že tato reakce způsobuje uvolňování arzenu ze sedimentů. Hypotéza však nesedí, koncentrace kyslíku a dusičnanů bývají totiž v podzemní vodě téměř nulové. Navíc by oxidace pyritu produkovala sírany – jejich koncentrace je ale v podzemní vodě minimální.
Zkoumala se tedy další hypotéza, podle níž se arzen uvolňuje při redukci oxidů a hydroxidů trojmocného železa během „pohřbívání“ říčních sedimentů. Tomu by odpovídala geochemická data, ale není znám zdroj organické hmoty, která redukci způsobuje. Obrovské množství materiálu přinášejí z horních částí svých povodí – často až z podhůří Himálaje – řeky Ganga, Brahmaputra a Meghna. Je tedy možné, že se množství organické hmoty do sedimentů dostane již při usazování rozptýlených částeček ve slepých říčních ramenech, kde se vyskytuje i rašelina.
Sedimenty zkoumali vědci z Londýna, New Yorku a Stockholmu a zjistili, že organická hmota v sedimentech je značně stará a podzemní voda s vysokou koncentrací arzenu zde byla předtím, než se začala čerpat k zavlažování.
Při nedávném výzkumu týmu vedeného Scottem Fendorfem na lokalitě Munshiganj (severně od Dháky, hlavního města Bangladéše) přišli vědci s tvrzením, že uvolňování arzenu ze sedimentů je způsobeno průnikem organické hmoty z rýžovišť. Ta jsou trvale zaplavená a často v nich panují redukční podmínky spojené s produkcí metanu. "Pokud jsou správné závěry Fendorfova týmu, mělo by to závažné důsledky pro pěstování rýže, a tím i pro potravinovou bilanci země, která je na rýži závislá," píše dále v článku Ondřej Šráček.
Na druhé straně tým Johna McArthura z londýnské University College vysvětluje tvar profilu koncentrace arzenu jiným způsobem. Koncentrace tohoto prvku byla totiž původně poměrně vysoká i v malé hloubce a čerpání vody z vrtů na závlahy naopak urychlilo promývání sedimentů, tím koncentrace arzenu ve vodě klesla. Do hloubky, v níž je koncentrace arzenu maximální, pak voda s organickou hmotou z rýžovišť vůbec neproniká. Jde o hypotézu, která je v souladu s výsledky datování vody pomocí izotopu vodíku – tritia, píše autor článku. Zjistitelné koncentrace tritia totiž končí v hloubce okolo 15 m, což by znamenalo, že podzemní voda s maximální koncentrací arzenu v hloubce 30 m je starší než 55 let. Tudíž pochází z doby, kdy v Bangladéši žádné hluboké zavlažovací vrty neexistovaly, dodává.
"Která z hypotéz je správná?" ptá se v článku autor a zároveň si odpovídá, "zatím nevíme, potřebujeme další výzkum."
Podle Šráčka není ani známo, nakolik je lokalita Munshiganj pro poměry v Bangladéši reprezentativní. Nevíme, jaký stupeň jistoty je nutný, aby bylo možné seznámit laickou veřejnost s tvrzeními, která mají tak závažný dopad na zdraví obyvatel i na ekonomiku země, uzavírá Ondřej Šráček svůj článek ve Vesmíru.
Podle článku Ondřeje Šráčka, únor 2006 Vesmír.
reklama
