Vesmír: Umělé oplodnění nosorožce

"Některé druhy nosorožců patří mezi silně ohrožené. K nejohroženějším patří severní poddruh nosorožce tuponosého, nosorožec jávský a sumaterský," píše ve svém článku pro časopis Vesmír Ivan Boháček. Pokusy množit nosorožce v zajetí byly, jak autor uvádí, většinou neúspěšné, zejména oba poddruhy nosorožce tuponosého se v zajetí páří zřídkakdy. Pokus o umělé oplodnění 24leté samice Lulu z budapešťské zoo vzbudil mezi zoology zaslouženou pozornost.

Na oplodnění spolupracovali odborníci z berlínských Leibniz-Instituts für Zoo- und Wildtierforschung (IZW) s experty na hormony z Vídeňské univerzity a specialisty na narkózu ze zoo v Salcburku. Lulu byla pod pečlivým dohledem, přesto však po 16měsíční březosti 9. srpna 2005 její mládě – první uměle počatý nosorožec – několik hodin před narozením zemřelo. Dr. T. Hildebrandt z IZW se podle autora domnívá, že umělé oplodnění s úmrtím plodu nijak nesouvisí a že příčinou úmrtí bylo předčasné oddělení placenty.

"Přestože mládě zemřelo, chovatelé mají alespoň malý důvod nebýt neúspěchem zcela zdrceni. Kdyby totiž samice nosorožce vůbec nezabřezla, mohly by v její děloze probíhat některé patologické děje, jejichž výsledkem jsou cysty a nádory," uzavírá optimisticky Boháček svůj článek.

Podle článku Ivana Boháčka v časopise Vesmír č. 011/2006

---

reklama

---