Větrné elektrárny podle studie zdraží elektřinu o 7 až 19 haléřů za kilowatthodinu
Studie EuroEnergy má tři možné varianty vývoje. Minimální varianta počítá s výstavbou větrných zdrojů o instalovaném výkonu 500 MW. Vedlejší náklady, zahrnující náklady na připojení větrníků k rozvodné síti, posílení přenosové a rozvodné soustavy, systémové služby a záložní zdroje, by v tomto případě dosáhly výše 8,35 miliardy korun a dopad do cen pro konečné uživatele by činil zmíněných sedm haléřů za kWh.
Střední varianta, počítající se stavbou větrných elektráren o výkonu 700 MW, by znamenala vedlejší náklady v objemu 11,4 miliardy korun a nárůst maloobchodních cen o 11 až 12 haléřů za kWh. Maximální varianta studie firmy EuroEnergy zahrnuje větrné elektrárny o výkonu 1045 MW. Vedlejší náklady by pak dosáhly 16,7 miliardy korun, ceny pro koncové uživatele vzrostou o 18 až 19 haléřů za kWh. "Pokud výkon českých větrných elektráren přesáhne 1000 MW, bude to mít také negativní dopad na mezinárodní obchod s elektřinou," dodal spoluautor studie Vlastimil Kraus.
Pecina na závěr dodal, že je možné v ČR vyrábět až dvě procenta elektřiny z větrných zdrojů. Podíl až 10 procent, o kterém mluví ekologické organizace, je prý nereálný. "Necháme ještě vypracovat podobnou studii o biomase. Ta má větší perspektivu než větrná energetika a nemá takové negativní dopady," dodal Pecina.
V České republice je nyní v provozu 32 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 15 MW. V loňském roce vyrobily jen 9,9 milionu kWh elektřiny. Projekty na výstavbu několika stovek větrných elektráren v příštích letech oznámily společnosti CzechVenti, Ventureal, MBBF Viventy, WEB větrná energie, Ecoenerg a další.
reklama
