Více financí do zelené ekonomiky, shodli se experti
Zleva šéf strategií DG Environment Evropské komise Robin Miege, první prezident ČR Václav Havel a ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
Foto: MŽP |
Podle bývalého prezidenta si naše společnost přestala vážit energie a nezná její hodnotu. Havel poukázal například na to, že zatímco počet obyvatel Česka zůstává stejný, spotřeba energií stoupá. Státy by si podle něj také měly zvážit, zda budou rozvíjet jadernou energetiku, nebo těžit uhlí. Oboje dohromady je podle Havla zbytečné.
„Zelená ekonomika je taková, která nekonzumuje disponibilní zdroje rychleji, než se mohou obnovovat. Zelená ekonomika také neohrožuje existenci člověka na planetě. My dnes ale spotřebováváme minimálně o 35 % víc zdrojů, než je planeta schopná nabídnout a vypouštíme do ovzduší pětinásobek skleníkových emisí, než který je planeta schopná absorbovat," varoval Pavan Sukhdev, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ekonomika ekosystémů a biodiverzity (TEEB). „Je třeba zrušit podpory, plynoucí do ekonomiky založené na fosilních zdrojích. Jen to by přineslo globální snížení skleníkových emisí o 6 % a zvýšení globálního HDP o 0,1 %," dodal Sukhdev.
Účastníci Fóra se shodli na tom, že je třeba využít bezezbytku ekonomických nástrojů v oblasti finanční, peněžní i daňové politiky. „Příkladem je ekologická daňová reforma a především uhlíková daň," zmínil exministr životního prostředí Martin Bursík.
Jak je na tom s podporou zelené ekonomiky Česká republika? „Především díky předchozí vládě, se zde určité elementy začaly implementovat. Souvisí to jednak se zavedením evropských postupů a směrnic, které upřednostňují zelené technologie a obnovitelné zdroje energie. Větším projektem je Zelená úsporám, organizovaný našim ministerstvem,“ uvedl Ladislav Miko. Právě tento projekt podle něj velmi dobře definici „zelené ekonomiky“odpovídá. Přináší na jednu stranu užitek jednotlivým investorům, snižuje energetickou náročnost celé ekonomiky a současně vytváří pracovní příležitosti pro velký počet lidí. „Kdybych měl ovšem srovnávat objemy financí vložené do zelené ekonomiky, úrovně některých evropských států zatím zdaleka nedosahujeme,“ dodal.
Podle Barbierovy studie v Evropě do této oblasti vkládá nejvíce Švédsko, a to 1,3 % svého HDP, Německo 0,5 % a Francie kolem 0,3 %. Celosvětově nejvíce investují Čína a Jižní Korea, tedy 3 % HDP. Rozvojové země by pak měly víc vkládat do ochrany vod a výstavby kanalizací.
K tématu Ekologické daňové reformy více zde:NERV: Cestou z krize jsou i ekologické daně 15. září 2009
Ekologická daňová reforma vybrala méně, změna pojištění se nekoná 12. března 2009
Ekologická reforma startuje - zatím jen na papíře 26. června 2007
Jiří Svoboda: Zaveďme uhlíkovou daň! 9. prosince 2008
reklama
Online diskuse
Ještě poznámka - 11. 10. 2009 - AlešJistě v tom máte pravdu CO2 je pro člověka od určité k. skutečně nebezpečný ! dnes máme k. cca 395ppm tedy 0,0395% ročně roste o cca 2 ppm tedy o 0,0002% . 1% dosáhneme za tímto tempen za 4 802 let. Optimální hodnotu pro přírodu cca 1000 ppm bychom dosáhli tímto tempen za nějakých 300 let. Fosilní paliva mají před sebou tak 50 let intenzivního užívání a dalších 50 let bude trvat odklon lidstva od nich. Státy budou ochotni dovážet fosilní paliva z en. bohatých států jako je tomu dnes jen v případě že cena fosilních paliv bude nižší než ceny místních alternativ - jádra OZE nebo nových zdrojů. "Levná" ložiska fosilních paliv , se pochopitelně těží nejdříve , pak se postupuje k dražším a dražším , nové těžební technologie cenu opět snižují. Jenže například vzdálenost od spotřebitele se snížit nedá a dovážet k nám uhlí z Ruské sibiře asi nebude možné. Takže nemusím být velkým prorokem , když řeknu že v roce 2100 budou emise CO2 v ČR hluboko pod 1/3 dnešního stavu. A většina států světa na tom bude podobně jako ČR a těch pár států co mají uhlí a ropy na stovky let ho asi budou používat déle, protože místní cena fosilních paliv bude také níže a bude trvat déle než snižující se cena alternativ tyto zdroje nahradí. Například auto na el. energii bude vždycky mnohem provozně levnější než auto na benzín - až nebude takové auto, které skutečně nahradí to benzínové stát milion korun, ale jen něco pod polovinu nebude ropa zajímavá jako dnes, ale stoupne poptávka po el. energii a ta se dá ve velkém a levně vyrábět v jaderných elektrárnách. |