Více financí do zelené ekonomiky, shodli se experti
 |
|
|
Zleva šéf strategií DG Environment Evropské komise Robin Miege, první prezident ČR Václav Havel a ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: MŽP |
Podle bývalého prezidenta si naše společnost přestala vážit energie a nezná její hodnotu. Havel poukázal například na to, že zatímco počet obyvatel Česka zůstává stejný, spotřeba energií stoupá. Státy by si podle něj také měly zvážit, zda budou rozvíjet jadernou energetiku, nebo těžit uhlí. Oboje dohromady je podle Havla zbytečné.
„Zelená ekonomika je taková, která nekonzumuje disponibilní zdroje rychleji, než se mohou obnovovat. Zelená ekonomika také neohrožuje existenci člověka na planetě. My dnes ale spotřebováváme minimálně o 35 % víc zdrojů, než je planeta schopná nabídnout a vypouštíme do ovzduší pětinásobek skleníkových emisí, než který je planeta schopná absorbovat," varoval Pavan Sukhdev, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ekonomika ekosystémů a biodiverzity (TEEB). „Je třeba zrušit podpory, plynoucí do ekonomiky založené na fosilních zdrojích. Jen to by přineslo globální snížení skleníkových emisí o 6 % a zvýšení globálního HDP o 0,1 %," dodal Sukhdev.
Účastníci Fóra se shodli na tom, že je třeba využít bezezbytku ekonomických nástrojů v oblasti finanční, peněžní i daňové politiky. „Příkladem je ekologická daňová reforma a především uhlíková daň," zmínil exministr životního prostředí Martin Bursík.
Jak je na tom s podporou zelené ekonomiky Česká republika? „Především díky předchozí vládě, se zde určité elementy začaly implementovat. Souvisí to jednak se zavedením evropských postupů a směrnic, které upřednostňují zelené technologie a obnovitelné zdroje energie. Větším projektem je Zelená úsporám, organizovaný našim ministerstvem,“ uvedl Ladislav Miko. Právě tento projekt podle něj velmi dobře definici „zelené ekonomiky“odpovídá. Přináší na jednu stranu užitek jednotlivým investorům, snižuje energetickou náročnost celé ekonomiky a současně vytváří pracovní příležitosti pro velký počet lidí. „Kdybych měl ovšem srovnávat objemy financí vložené do zelené ekonomiky, úrovně některých evropských států zatím zdaleka nedosahujeme,“ dodal.
Podle Barbierovy studie v Evropě do této oblasti vkládá nejvíce Švédsko, a to 1,3 % svého HDP, Německo 0,5 % a Francie kolem 0,3 %. Celosvětově nejvíce investují Čína a Jižní Korea, tedy 3 % HDP. Rozvojové země by pak měly víc vkládat do ochrany vod a výstavby kanalizací.
K tématu Ekologické daňové reformy více zde:NERV: Cestou z krize jsou i ekologické daně 15. září 2009
Ekologická daňová reforma vybrala méně, změna pojištění se nekoná 12. března 2009
Ekologická reforma startuje - zatím jen na papíře 26. června 2007
Jiří Svoboda: Zaveďme uhlíkovou daň! 9. prosince 2008
reklama
Online diskuse
Ještě poznámka - 10. 10. 2009 - AlešAle chápu , chcete říct že dnešní generace žije na úkor další , protože spotřebovává příliš mnoho zdrojů ? Není to tak. Zdroje pokud se s nimi pracuje podle jejich vzácnosti jsou prakticky nevyčerpatelné. Myslíte si, že docházi ropa uhlí plyn , železná ruda nebo další suroviny ne ne Pavle težitelných surovin i ropy máme mnohem více než naši předkové. Myslíte si že dojde ropa ? To je omyl doba kamenná také nezkončila proto, že by došli kameny. Prostě se vymyslelo něco lepšího. Stejně tak dopadnou i fosilní paliva. Možná dojdou regionálně , ale rozhodně ne globálně.Například energie vyráběná v rychlých reaktorech je prakticky nevyčerpatelná takže veškeré snažení o zavedení OZE jejiž cena je vyšší než cena této energie místo rozvoje těchto JE jen dělá nás a další generace lidí chudší. Jen tak pro zajímavost napadlo Vás někdy, že lidstvo si vlatně nemůže nic nikdy od nikoho půjčit ? Potřebu jednotlivce může poskytnout v danném čase jiný jednotlivec nebo skupina , globálně by to šlo , jedině kdyby existovali Marťané. |
