Více financí do zelené ekonomiky, shodli se experti
 |
|
|
Zleva šéf strategií DG Environment Evropské komise Robin Miege, první prezident ČR Václav Havel a ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: MŽP |
Podle bývalého prezidenta si naše společnost přestala vážit energie a nezná její hodnotu. Havel poukázal například na to, že zatímco počet obyvatel Česka zůstává stejný, spotřeba energií stoupá. Státy by si podle něj také měly zvážit, zda budou rozvíjet jadernou energetiku, nebo těžit uhlí. Oboje dohromady je podle Havla zbytečné.
„Zelená ekonomika je taková, která nekonzumuje disponibilní zdroje rychleji, než se mohou obnovovat. Zelená ekonomika také neohrožuje existenci člověka na planetě. My dnes ale spotřebováváme minimálně o 35 % víc zdrojů, než je planeta schopná nabídnout a vypouštíme do ovzduší pětinásobek skleníkových emisí, než který je planeta schopná absorbovat," varoval Pavan Sukhdev, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ekonomika ekosystémů a biodiverzity (TEEB). „Je třeba zrušit podpory, plynoucí do ekonomiky založené na fosilních zdrojích. Jen to by přineslo globální snížení skleníkových emisí o 6 % a zvýšení globálního HDP o 0,1 %," dodal Sukhdev.
Účastníci Fóra se shodli na tom, že je třeba využít bezezbytku ekonomických nástrojů v oblasti finanční, peněžní i daňové politiky. „Příkladem je ekologická daňová reforma a především uhlíková daň," zmínil exministr životního prostředí Martin Bursík.
Jak je na tom s podporou zelené ekonomiky Česká republika? „Především díky předchozí vládě, se zde určité elementy začaly implementovat. Souvisí to jednak se zavedením evropských postupů a směrnic, které upřednostňují zelené technologie a obnovitelné zdroje energie. Větším projektem je Zelená úsporám, organizovaný našim ministerstvem,“ uvedl Ladislav Miko. Právě tento projekt podle něj velmi dobře definici „zelené ekonomiky“odpovídá. Přináší na jednu stranu užitek jednotlivým investorům, snižuje energetickou náročnost celé ekonomiky a současně vytváří pracovní příležitosti pro velký počet lidí. „Kdybych měl ovšem srovnávat objemy financí vložené do zelené ekonomiky, úrovně některých evropských států zatím zdaleka nedosahujeme,“ dodal.
Podle Barbierovy studie v Evropě do této oblasti vkládá nejvíce Švédsko, a to 1,3 % svého HDP, Německo 0,5 % a Francie kolem 0,3 %. Celosvětově nejvíce investují Čína a Jižní Korea, tedy 3 % HDP. Rozvojové země by pak měly víc vkládat do ochrany vod a výstavby kanalizací.
K tématu Ekologické daňové reformy více zde:NERV: Cestou z krize jsou i ekologické daně 15. září 2009
Ekologická daňová reforma vybrala méně, změna pojištění se nekoná 12. března 2009
Ekologická reforma startuje - zatím jen na papíře 26. června 2007
Jiří Svoboda: Zaveďme uhlíkovou daň! 9. prosince 2008
reklama
Online diskuse
Bursík a Havel - 9. 10. 2009 - MartinNo, nejsem si jist, zda jste pochopil základní myšlenky konceptů udržitelného rozvoje a "zelené ekonomiky". Většina "zelených" nehlásá hyperkomunismus, kdy by všichni měli nárok na stejné množství finančních, potažmo energetických zdrojů. To paradoxně vykřikují a požadují tzv. liberálové, kteří pravidelně kárají příznivce zelené politiky za jejich vyšší příjmy a spotřebu. Je vcelku pochopitelné, že ministr např. najezdí autem více km než prodavač, který pracuje za rohem svého domu. Otázkou je zda je nutné, aby byla kolerace HDP s spotřebou energie/surovin úzce korelována. Zelená ekonomika tvrdí, že nikoliv a vysokého HDP se dá dosáhnout i s nižší spotřebou. Na základě toho navrhuje úsporná opatření a investice do "zelených" technologií. Sami z historického vývoje známe, že např. spotřeba aut šla dolů, aniž by to snížilo HDP či kvalitu jízdy, ba naopak.Zelená ekonomika zdůrazňuje, že do nákladů je třeba připočíst škody na životním prostředí, které zpravidla znečišťovatel přímo neplatí a dále je třeba ocenit hodnotu ekosystémových funkcí a jejich patřičnou diskontní sazbu v cost-benefit analýze. |
