Vídeň bude ukládat teplo, má vyhřívat dvacet tisíc domácností
Podle společnosti technologie zatím není dokonalá, nicméně je natolik rozvinutá, že je možné ji využít v praxi v městském měřítku. Vysokotlaký systém ukládání tepelné energie se právě začal budovat ve čtvrti Simmering. Podle města by měl od příštího roku zásobovat teplem 20 000 domácností, tedy jen o pětinu domácností méně, než kolik jich vyhřívá pražská spalovna v Malešicích.
Systém chce využívat odpadní teplo z celé řady průmyslových činností. Postupně prý nejen to, které je dnes levné, ale i to, které se dnes vůbec nevyplatí zachycovat. Na začátku půjde o odpadní teplo z kogeneračních elektráren Simmering, Donaustadt a Leopoldau. Přispěje také nevyužité teplo z městské spalovny, slavné stavby navržené architektem Hundertwasserem, nebo teplo z elektrárny na biomasu. Později se má přidat i geotermální výtopna v Aspern.
Čtyři tisíce aut
Teplo jako takové se samozřejmě ukládat nedá. Musí být "uloženo" ve vhodném médiu, které teplo absorbuje a v ideálním případě i dopraví na místo, kde se z něj může opět stát čisté teplo. Pro tento účel lidstvo od nepaměti používá vodu a nejinak tomu bude i v případě Vídně.
Ve Vídni funguje systém takto: voda se pod vysokým tlakem ohřeje na teplotu až 150 stupňů Celsia a pak je pomocí vysokotlakého potrubí dopravena do úložiště, které se skládá ze dvou obrovských nádob. Kapacita termálního úložiště je podle konstruktérů 850 megawatthodin, což prý vystačí k zásobování 20 000 domácností. Těm má ročně nabídnout zhruba 140 000 megawatthodin tepla.
Aby to bylo možné, je potřeba ohřát 11 000 kubíků vody pod tlakem až 10 barů. Tento tlak je nezbytný nejen kvůli ohřevu vody na vysokou teplotu, ale i kvůli dopravě mezi úložištěm a konečnými spotřebiteli, když voda musí na cestě překonat i výškové rozdíly až 150 metrů. Celý „sklad tepla“ má úctyhodné rozměry. Každá z nádob je vysoká 45 metrů a na jejich stavbu bylo použito 2 000 kubíků betonu.
Zařízení vedle ekonomického dopadu také pomůže zlepšit životní prostředí, provozem se prý ušetří kolem 10 000 tun oxidu uhličitého. „Téměř stejně jako kdybyste 4 200 aut střední kategorie vyřadili z provozu na celý rok,“ říká Wolfgang Daschütz, manažer projektu “Wien Energie”.
Celá investice si vyžádá náklady ve výši 20 milionů euro. Výstavba termálního úložiště je součástí širšího plánu města Vídně, které chce do roku 2030 polovinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. A právě pro ně je možnost ukládání energie klíčová.
reklama
Dále čtěte |
Elektroenergetické datové centrum: První měsíce sdílení elektřiny v ČR
IEA: Geotermální energie by mohla pokrýt 15 procent růstu poptávky po elektřině
Ministerstvo dalo na projekty komunitní energetiky 98,7 milionu korun. Vznikla platforma pro sdílení zkušenostíOnline diskuse
Diskuse odborníků na teplo - 23. 7. 2012 - Martin HájekPo ránu mě pobavila diskuse zasvěcených odborníků na teplo. Ve Vídni jsou totální pitomci a vyhazují peníze :-). Proč se nezeptali pana Svobody, ten by jim oblepil paláce v centru polystyrénem, pořídil nová plastová okna a dveře. To by bylo Baroko! Na druhou stranu cenná sgrafita by byla dokonale chráněna a nepodléhala by vlivu počasí.Jinak ten zásobník je sézónní, to znamená, že neslouží k vyrovnánávání výkyvů během dne, k tomu u rozsáhlých soustav jako je ta Vídeňská víceméně stačí akumulace tepla v rourách. Jde tedy o to, že v letních měsících, kdy je z nejrůznějších zdrojů tepla přebytek se teplo uskladní v nádržích s vodou na zimu, kdy je ho naopak nedostatek. Takové teplo má velkou hodnotu, protože šetří špičkové zdroje, které obvykle fungují s nižší účinností a na drahá paliva (v případě Vídně hlavně plyn). Konkrétně ve Vídni plánují, že budou teplo ukládat asi 2200 hodin a stejnou dobu ho ze zásobníku v zimě vybírat. Více informací pro německy čtoucí odborníky na teplo je k dispozici zde: http://www.vipress.at/index.php?id=614&meldung_uid=2005&cHash=7ffa1c3b13 Martin Hájek |
