Vláda projedná změny v přílohách dohody o ochraně stěhovavých vodních ptáků
Hlavním tématem osmého zasedání byla podle webu dohody ochrana tahových cest stěhovavých vodních ptáků. Dohoda chrání druhy závislé alespoň po část jejich ročního cyklu na mokřadech. Přispívá nejen k ochraně vodních ptáků, ale řeší i ztrátu biologické rozmanitosti nebo dopady změny klimatu a znečištění na ptačí stanoviště. Lepší ochrana mokřadů a dalších míst, na kterých jsou vodní ptáci závislí, je nezbytná k udržení zdravých ekosystémů.
Stěhovaví vodní ptáci, jako například čápi, kachny, jeřábi nebo pelikáni, čelí při putování napříč kontinenty celé řadě hrozeb. Jde především o nelegální zabíjení nebo otravy, ale také o ztrátu nebo degradaci stanovišť, jejich znečištění nebo nevratné změny v důsledku změny klimatu.
Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků je jednou z dílčích dohod Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů - takzvané Bonnské úmluvy. Česko je její smluvní stranou od roku 1994. Dílčí dohoda o ochraně vodních ptáků má 79 smluvních stran ze 121 areálových států. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v roce 2006.
reklama




Praha je pro ptáky plná skleněných pastí. Přetrvávající záhadou jsou nárazy sluk lesních
Na rybnících u Záhlinic na Kroměřížsku lze vidět tři druhy labutí, je to rarita
Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá. Hlavní příčinou je intenzivní zemědělství, upozorňují ornitologové v nové publikaci