Vláda schválila strategickou politiku ochrany klimatu v Česku

Prvním krokem k naplnění cílů Pařížské klimatické dohody, aby se Česko podílelo na mezinárodním úsilí udržet růst teploty na maximálně dvou stupních Celsia do konce tohoto století, je Politika ochrany klimatu ČR. Strategický dokument ministerstva životního prostředí (MŽP) včera schválila vláda, informoval na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Ekologické organizace však kritizují to, že materiál zcela selhává ve finanční pomoci chudým rozvojovým zemím. Přispět by měl naopak podle nich v přípravě antifosilního zákona, snížení závislosti na ropě, uhlí a plynu.

Dokument představuje novou strategii Česka v ochraně klimatu do roku 2030 a zároveň plán rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050. Zaměřuje se na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů a adaptaci na změnu klimatu.

Politika ochrany klimatu podle Hnutí Duha zatím zcela selhává v odpovídajícím financování pomoci chudým rozvojovým zemím. Zatímco adekvátní podíl ČR vypočetly mezinárodní organizace - na základě celkové potřeby financí na zvládání změny klimatu, podílu naší země na znečišťování a našich ekonomických možností - na 10 miliard korun ročně od roku 2020, ministerstvo životního prostředí navrhuje pouze 1,8 miliardy a chce toho dosáhnout teprve od roku 2030. Na žádost ministerstva financí je navíc částka uvedena jen jako odhad a stát tedy nebude mít povinnost jí dosáhnout.

Ekologické organizace vítají předložení strategického dokumentu, který ČR potřebuje. Upozorňují ale, že úspěch české klimatické politiky se bude měřit splněním konkrétních úkolů: přijatými zákony a nastavenými finančními mechanismy.

“Politika ochrany klimatu pomůže hladkému náběhu antifosilního zákona, který vláda připravuje a jenž pak přinese jistotu pro podniky, že ekonomika postupně a kontrolovaně přejde na čisté, efektivně využívané přírodní zdroje. Politici budou však muset také například rozběhnout rozumnou podporu obecních větrných elektráren a další konkrétní projekty směřující k moderní, chytré ekonomice," říká Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA.

"Návrh MŽP je realistický, pohybuje se na hranici možností rozpočtu," řekl ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP Pavel Zámyslický. Doposud ČR přispívala ročně na zahraniční rozvojovou spolupráci 170 miliony korun.

Na opatření pro snižování emisí skleníkových plynů, třeba v dopravě, zemědělství nebo průmyslu, bude MŽP spolupracovat s ostatními resorty. Dokument také stručně nastiňuje ekonomické aspekty změny klimatu a návrhy, jak se budou hodnotit. Patří mezi ně právě antifosilní zákon, zavádění chytrých řešení v obcích a městech, obnovitelné zdroje energie a podpora zalesňování nebo nakupování vozů s alternativním pohonem.

To už MŽP plánuje. Na podzim připravuje výzvu na nákup vozidel s alternativními pohony pro kraje, obce a jimi zřízené organizace. Zatím počítá se 150 miliony korun.

---

reklama

---