Vlaštovky nemají představu o vzhledu svých vajec, přesto cizí vejce odstraní
Výsledky ukázaly, že samice nerozlišovaly mezi typy vajec bez ohledu na to, zda hnízdily poprvé nebo ne. Rozdíl v chování vlaštovek se projevoval v celkové ochotě vejce z hnízda odstranit, nejčastěji reagovaly samice s nedávnou hnízdní zkušeností.
"Zjistili jsme, že vlaštovky nemají vrozený obraz vlastních vajec a ani se jej zřejmě neučí. Klíčová je nedávná zkušenost s hnízděním. Vlaštovky v ČR často hnízdí i dvakrát ročně, a čerstvá zkušenost zvyšuje jejich pozornost vůči obsahu hnízda," doplnila Lisandrina Mariová, první autorka studie z ÚBO AV ČR a Univerzity Jyväskylä ve Finsku.
Podle autorů studie je rozhodující spíše uvědomění si vlastního kladení vajec než jejich vzhled. Pokud se v hnízdě objeví vejce dříve, než samice začne snášet, je větší pravděpodobnost, že ho odstraní.
Výsledky experimentu naznačují, že vyhazování cizích vajec souvisí s hygienou hnízda spíš než s obranou proti hnízdním parazitům. "Vlaštovky totiž běžně využívají dříve použitá hnízda, kde mohou zůstat nevylíhnutá vejce z předchozího hnízdění. Jejich odstranění je důležité pro úspěšnou inkubaci nových vajec," dodal Šulc.
Výzkum zároveň ukazuje, že zkušenost získaná během jedné hnízdní sezony má větší vliv než zkušenost starší. Pravděpodobně chování ovlivňují i krátkodobé fyziologické či hormonální změny spojené s rozmnožováním.
Schopnost poznat vlastní vejce je pro řadu ptačích druhů zásadní. Například u druhů hnízdících v hustých koloniích může vzhled vajec rodičům pomoci poznat jejich vlastní snůšku. U hostitelů hnízdních parazitů je tato dovednost ještě důležitější, protože cizí vejce mohou ohrozit přežití vlastního potomstva.
reklama

V rezervaci Nový Rybník u Líní vznikl základ oplocení hnízdního ostrůvku pro racky
Chladné počasí přimělo ptáky z Nesytu k migraci, bez opeřenců ale rybník nezůstal
U jezera Most se u uhynulé labutě potvrdila ptačí chřipka