Vltavíny raději vytěžíme - než nám je rozkradou
S plánem na vytěžení vltavínů přišel Jan Štýbra ze soukromé firmy G-plus. Vedení obce Besednice s těžařským záměrem souhlasilo, protože černí kopáči jsou mu trnem v oku již několik let. Podle informací tisku nejenže obec nedokáže ani ve spolupráci s policií zabránit nelegální těžbě, ale zároveň je nucená na své náklady uklízet po zlodějích škody. Přičemž se někdy jedná až o několikametrové jámy. Přitom právě na žádost obce bylo naleziště v roce 1995 vyhlášeno za přírodní památku Besednické vltavíny I.
Podle odpůrců záměru je však povolení těžby velmi nebezpečným krokem. "Představovalo by to precedens pro další těžební aktivity i v jiných chráněných lokalitách a územích ČR bez ohledu na důvody vyhlášení ochrany," říká Ivo Chlupáč z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj ani vytěžení nejpřístupnější části, lokalitu od zlodějů drahých kamenů neuchrání, protože ti se přesunou pouze mimo uvažovaný dobývací prostor.
Vedle toho odborníci upozorňují na fakt, že průmyslovou těžbou se velká část unikátních kamenů zničí a tím dojde k větším škodám, než vznikají kvůli nájezdům nelegálních kopáčů. Podle Václava Nováka, odborného znalce v oboru drahých kovů a kamenů, je besednické ložisko vzácné velkým množstvím tenkých a křehkých exponátů, které jsou vhodné pro šperkařské účely, a mají tak vysokou hodnotu. "Průmyslovou těžbou, tedy ve velkém, kdy se do práce berou naráz větší dávky hornin, bude nepochybně značné množství vzácných ukázek zničeno," tvrdí ve svém posudku Novák. Naproti tomu v odůvodnění zamítnutí odvolání některých občanských sdružení proti těžbě uvádí ředitel Krajského úřadu v Českých Budějovicích Jan Stráský, že besednická lokalita není jediná na území Jihočeského kraje, vytěžením tedy nedojde k natolik nenahraditelné ztrátě, že by bylo nutné těžbu zcela vyloučit. Zdůrazňuje také, že bude narušena pouze malá část zvláště chráněného území (cca 1,8 ha pozn. red.), která je převážně poničena zásahy zlodějů vltavínů.
Aby mohl těžbu povolit Báňský úřad, musel těžař získat souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. Ten vydal Okresní úřad v Českém Krumlově a potvrdil Krajský úřad v Českých Budějovicích tím, že zamítl odvolání organizací Calla, Jihočeské matky, Hnutí DUHA a Památkářské obce českokrumlovské. Podle Novákova znaleckého posudku úřady v podstatě rezignovaly na ochranu unikátní přírodní památky a pokusily se zachránit alespoň část bohatství pro soukromou firmu, která část vrátí na daních a poplatcích. "Za daných okolností se řádná ochrana lokality nejeví jako reálná. Ze všech možností ochrany je však vytěžení možností nejhorší," uzavírá svůj posudek Novák.
Avšak jihočeští aktivisté to ještě nevzdali. Shromáždili celou řadu odborných stanovisek, podali podnět k České inspekci životního prostředí, navrhli vyhlášení vyššího stupně ochrany (národní přírodní památka) a v polovině září podali návrh na přezkoumání rozhodnutí o povolení těžby na ministerstvo životního prostředí. Podle vyjádření Hany Vendlové z územního odboru MŽP v Českých Budějovicích si ministerstvo vyžádalo dotyčný spis a bude se přezkoumání věnovat v nejbližší době.
O vzniku vltavínů
Občasné pády velkých kosmických těles na povrch planety Země v její geologické historii byly v některých případech doprovázeny vznikem sklovité taveniny, jež se v malých kapkách rozptýlila do širokého okolí místa pádu. Tyto kapky ztuhlého přírodního skla se nazývají tektity. Vyskytují se na několika místech planety a jsou většinou hnědočerné a neprůhledné. Výjimkou ve světovém měřítku jsou jihočeské vltavíny, zelená průhledná odrůda tektitů.
Vltavínové kapky byly při svém dopadu hladké a vyznačovaly se aerodynamickými tvary. Nárazem při dopadu se většinou rozbily.
Některé však nárazu odolaly a dnes v nich spatřujeme tzv. celotvary. Tvar původního rozptylového pole dopadu vltavínů neznáme. Od doby pádu před 15 mil. let byla převážná část vltavínů přemístěna vodním transportem a uložena jako součást přívalových deltových a jezerních písčitých štěrků, takže dnes vltavíny nacházíme hlavně v místech, kde jsou zachovány relikty neogénu. Z hlediska rozšíření jihočeských vltavínů je okolí Besednice nejižnější lokalitou jejich výskytu.
Po svém uložení do písčitých štěrků a jílů byly vltavíny dlouhodobě vystaveny působení podzemních vod, které je zvolna rozpouštěly. Hojné vnitřní příměsi, jako například obtížně rozpustné jehličkovité útvary lechatelieritu, způsobily vytvoření charakteristického jamkovitého povrchu vltavínů.
Jihočeské vltavíny jakožto příjemně zelené, průhledné a bohatě skulptované tektiny představují jedinečný a světově ojedinělý přírodní výtvor (podle J. Ševčíka, Sborník referátů 5. konference o vltavínech). Význam lokality spočívá v tom, že mimořádně vědecky zajímavý a esteticky přitažlivý světově ojedinělý přírodní jev je na ní extrémně dobře vyvinut a zachován. Proto by lokalita měla být chráněna před primitivní neznalostí nebo chamtivostí. Měla by být dlouhodobou, časově neomezenou součástí vědecké, estetické a kulturní nadstavby společenského vědomí, říká znalecký posudek Václava Nováka.
Článek vyšel v tištěném EkoListu č. 10/2001.
reklama
