Želivka se pyšní jedním z nejdelších vodních tunelů světa
Stavbu přehrady si vynutil především hrozící nedostatek pitné vody v rostoucí pražské aglomeraci. Poměrně vzdálená řeka Želivka, která jako potencionální zdroj pitné vody figurovala již v dřívějších plánech vodohospodářů, byla vybrána proto, že nabízela nejčistší vodu a z dostupných toků relativně nejsnazší možnost její ochrany. Protéká totiž poměrně řídce osídleným územím s malým průmyslovým zatížením. Řadu let před definitivním rozhodnutím o stavbě se na Želivce prováděly rozbory vlastností vody a byla zde vybudována i pokusná úpravna vody.
Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Úpravna vody se stavěla sedm let, pracovat začala 25. května 1972, od února následujícího roku zajišťovala pravidelné dodávky pitné vody.
Doprava pitné vody do Prahy je zajištěna štolovým přivaděčem o délce 51,97 kilometru. Štola o průměru 264 centimetrů začíná v úpravně vody v Nesměřicích u hráze a končí nedaleko Jesenice u Prahy. Tunel je podle některých zdrojů čtvrtým nejdelším vodním tunelem v Evropě a 15. na světě.
Podíl Želivky na zásobování Prahy pitnou vodou se pohybuje okolo 74 procent. Úpravna dále zásobuje pitnou vodou i oblasti Středočeského kraje a kraje Vysočina.
Hráz vodního díla Želivka-Švihov, jejíž výška přesahuje 58 metrů, je situována na řece Želivce čtyři kilometry od soutoku se Sázavou.
Celkový objem nádrže představuje 309 milionů kubických metrů a zatopená plocha činí 1602,64 hektaru. Je to největší vodárenská nádrž v ČR. Obvod nádrže dosahuje více jak 150 kilometrů. Pro ochranu kvality vody jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany.
Vybudování vodního zdroje si vyžádalo řadu dalších doprovodných staveb. Kvůli zachycení naplavenin a sedimentů přinášených vodním tokem horní části řeky Želivky a jejích přítoků Trnávky a Sedlického potoka byly postaveny dvě vodní nádrže na přítocích (Trnávka, Němčice) a opravena přehrada na Želivce u Sedlice na Pelhřimovsku. Bylo postaveno 35 kilometrů nových silnic včetně mostu přes přehradu, stovky kilometrů vodovodů a řada dalších vodohospodářských staveb.
Výstavba tohoto gigantického díla výrazně zasáhla do životů místních obyvatel i krajiny. Z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní Kralovice, Zahrádka a několik menších osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží. Pro obyvatelé zatopených obcí byly postaveny "nové" Dolní Kralovice v katastru nedaleké obce Vraždovy Lhotice a byty v okolních městech. Stavba vodního díla se dotkla celkem 3650 obyvatel (2500 rodin).
Přehrada nezasáhla jen do životů lidí ze zatopených domů, ale i mnoha lidí v okolí. Vinou přísných ochranných pásem je oblast nevyužitelná rekreačně (v prvním pásmu platí zákaz vstupu) a ztížené jsou zde i možnosti podnikání.
Od roku 2004 je ve strojovně vodního díla ve funkci i malá vodní elektrárna, průtok přes ní je možný pouze při vyšších přítocích, prioritní je vodárenská funkce nádrže.
Úpravna vody v minulých letech podstoupila rozsáhlou modernizaci, má za sebou kolaudaci a letos v únoru přešla do ostrého provozu. ČTK to sdělil ředitel společnosti Želivská provozní Josef Parkán. Práce vyšly na 1,2 miliardy korun bez DPH. Původní technologickou linku doplnila hala o rozloze 5000 metrů čtverečních vybavená filtry s granulovaným aktivním uhlím, díky němuž se zlepšila kvalita vody.Stavbaři novou halu budovali od října 2018 do loňského ledna, poté zařízení fungovalo ve zkušebním provozu. "Roční zkušební provoz skončil v lednu letošního roku a 31. ledna 2022 byla stavba zkolaudována. Od 1. února 2022 běží trvalý provoz," upřesnil Parkán.
reklama
ČEZ zmodernizoval elektrárnu na Hracholuskách, největší západočeské vodní ploše
Nová soustava tří tůní má na Jindřichohradecku zadržovat vodu v krajině
Na ploše po porostech poničených vichřicí u Jablunkova vzniklo devět tůní
