https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vodu-v-nadrzich-znecistuje-fosfor-a-soli-ze-silnic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vodu v nádržích znečišťuje fosfor a soli ze silnic

12.1.2018 09:20 (ČTK)
Neklouže to, ale co voda?
Neklouže to, ale co voda?
Změny v krajině a hospodaření na polích se přímo projevují na kvalitě vod v nádržích. V minulosti je ohrožovaly dusičnany ze zemědělství, nyní některé čelí nárůstu škodlivin ze silnic a zvýšené koncentraci fosforu, který způsobuje přemnožení sinic. Uvedli to vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v dnešní tiskové zprávě.
 
Hydrobiologové z Českých Budějovic sledují přehradní nádrže dlouhodobě. "Nejdéle - téměř šest dekád (od roku 1959) - monitorují kvalitu vody v nádrži Slapy na Vltavě a od roku 1979 v nádrži Římov na Malši," uvedla zpráva. Díky tomu mohou naměřené hodnoty porovnávat s těmi, které tyto nádrže vykazovaly v době intenzivního zemědělství před rokem 1989.

"Chemické složení vody obou nádrží úzce odráží to, co se děje v krajině, zejména v hospodaření na polích. Ze všech ve vodě rozpustných látek je tento vztah patrně nejlépe vidět na dusičnanech," vysvětlil Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra. Rozsáhlé meliorace zemědělské půdy podle vědců zkracují dobu zdržení dusíku v půdě. Tím se dusík snadněji odplavuje do vody. "K tomu se přidalo nadužívání syntetických hnojiv a další nevhodné zemědělské praktiky," konstatuje zpráva.

Výsledkem byl prudký nárůst koncentrace dusičnanu ve vodě. Maxima dosáhla na přelomu 80. a 90. let. Pozitivní obrat přišel podle vědců v roce 1989, kdy se přešlo na tržní hospodářství, které bylo spojeno s ukončením meliorací, útlumem zemědělství a také se snížením dávek hnojiv. "K úbytku dusičnanů ve vodě přispělo i účinnější čištění odpadních vod a snížení množství škodlivin v atmosféře," uvádí dále zpráva.

Jiné látky jsou však na rozdíl od dusičnanů ve vodě čím dál častější. Platí to o fosforu ve slapské přehradě, do níž se dostává s nedostatečně vyčištěnou vodou z čistíren. Fosfor je hlavní příčinou růstu sinic. "Na Slapech rovněž narůstá podíl chloridů a sodíku, což svědčí o rostoucí spotřebě soli při chemické údržbě silnic v zimním období," uvedli vědci.

Na kvalitě vody v přehradách se projevují i další faktory včetně klimatické změny. Hydrobiologové například sledují teploty hladinové vrstvy. Od počátku 90. let vzrostla na Římově i na Slapech zhruba o stupeň Celsia, tedy přibližně o 0,3 stupně za jednu dekádu. "Největší oteplení je patrné v jarních měsících - dubnu, květnu a červnu," sdělil Znachor.

Na výzkum, který se dosud týkal zejména iontového složení vody, hodlají vědci navázat dalším zkoumáním. Zaměří se na to, jak na zjištěné změny kvality vody zareagovaly živé organismy.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist