Volby 2006: Ekologické pasáže volebního programu ČSSD

Vybrali jsem pro vás ekologické pasáže volebního programu ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny 2006. Vedle toho také zveřejňujeme zelený manifest ČSSD "8 šancí pro život".

Česká strana sociálně demokratická zveřejnila před volbami do Poslanecké sněmovny 2006 poměrně obsáhlý předvolební program. V úvodu je možné zde najít jednak přehled dosavadních největších úspěchů ČSSD, ale také 10 závazků do budoucnosti. Ty se týkají např. nezaměstnanosti, hospodářského růstu nebo sociálních jistot. Jako závazek č.9 zde figuruje i zlepšení životního prostředí.

„Zlepšíme životní prostředí. Zajistíme stabilní tempo poklesu jednotkové energetické náročnosti hospodářství nejméně o 3,5 % ročně a stabilizujeme spotřebu primárních zdrojů energie na úrovni roku 2005. Podíl využití obnovitelných zdrojů energie zvýšíme nad 5 %. Vytvoříme podmínky k tomu, aby se ČR postupně zbavila závislosti na ropě. Podporou kombinované dopravy a veřejných logistických center přesuneme přepravu nákladu z kamiónů na železnici.“

Problematice životního prostředí je v programu věnována poměrně rozsáhlá a propracovaná pasáž, která se snaží pokrýt všechna klíčová témata a aspekty.

Zásady a cíle ekologické politiky ČSSD: Dobré životní prostředí je nedělitelné od dobré životní úrovně celého národa v současnosti i budoucnu. Zdravé životní prostředí není „šlehačkou na dortu“. Je trvalou zárukou zachování života lidí na Zemi. Proto musíme mít zdravý vzduch, nezávadnou vodu, úrodnou půdu, zelené produktivní lesy, řízenou dopravu bez nadměrného hluku a znečišťování prostředí, čistá sídliště i průmyslové aglomerace a další podmínky trvalé existence společnosti.

Voda je základem Života a podmínkou jakéhokoliv rozvoje Voda je strategickou surovinou nejvyšší ceny, a proto jí také věnujeme nejvyšší pozornost. Budováním čističek odpadních vod se nám za poslední desetiletí podařilo podstatně zlepšit její čistotu v tocích. Přesto stále ještě nevyhovuje požadavkům na dobrou kvalitu. Z integrovaných zdrojů ČR a EU získáme 70 miliard Kč na uskutečnění projektů ve vodním hospodářství.

ČSSD navrhuje:
• Do roku 2010 dokončit vybudování a nebo rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod ve všech obcích nad 2 000 obyvatel. Podpořit projekty na čistírny odpadních vod i v obcích pod 2 000 obyvatel.
• Zajistit dostupnost a dostatek kvalitní pitné a užitkové vody pro potřebu obyvatel. V oblastech zvláště trpících suchem podporovat programy pro zajištění vodních zdrojů.
• Podpořit obnovu říčních toků, rybničních soustav a výstavbu nádrží pro uchování vody v krajině.
• Pro ochranu životů lidí a jejich majetků prosazovat vybudování celistvé soustavy protipovodňových opatření.
• Zavést poplatkový systém pokut a odměn ve výrobní sféře jako účinný nástroj ochrany vod.

I když se za uplynulých deset let podařilo výrazně zlepšit čistotu ovzduší, znečištění stále dosahuje dvojnásobných hodnot, než je průměr EU 15 (původní členské země EU). To se týká i produkce skleníkových plynů.

ČSSD navrhuje:
• Pro další snižování znečišťujících látek v ovzduší zajistit do roku 2010 nejméně čtyřicet miliard Kč ze společných prostředků ČR a EU s tím, že se použijí:
• na snížení energetické náročnosti zavedením moderních technologií v energetice, průmyslu, dopravě i v domácnostech,
• na využívání obnovitelných zdrojů energie,
• na dosažení úspor modernizací výrobních a spotřebních zařízení.
• Poplatkový systém postupně nahradit systémem zahrnování externích nákladů do vlastních nákladů výrobce.
• Připravit samostatný zákon o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů.
• Vytvořit systém nárokových podpor instalací využívajících obnovitelné zdroje energie pro bydlení a dále podpor nové výstavby nízkoenergetických rodinných a bytových domů z prostředků EU.

Lesy jsou obnovitelným zdrojem nejen dřeva, ale i nositelem sociálně-ekologických funkcí, které vytvářejí podmínky pro rekreaci, ochranu půdy, vodohospodářské, zdravotní účinky a další. Tím, že stát vlastní přes 50 % výměry všech lesů, spravuje významné hodnoty, které poskytuje k celospolečenskému užívání všem občanům. Budeme prosazovat zachování lesů ve vlastnictví státu ve stávajícím rozsahu. Nesouhlasíme se snahami o jejich privatizaci, převádění na akciové společnosti nebo převod vlastnických práv nad nimi na kraje. Tímto chceme zabránit postupné devastaci lesů zvýšenými ziskovými těžbami a rovněž možnému omezení vstupu do lesů pro všechny občany.

ČSSD navrhuje:
• Zajistit jednotnou správu a nezcizitelnost lesů ze státního vlastnictví, což je zárukou bezplatného celospolečenského užívání jejich sociálních a ekologických funkcí.
• Podpořit zvýšení podílu zpracování dřeva i zvýšení jeho spotřeby zejména ve stavebnictví.
• Přeřadit paliva na bázi dřeva pro vytápění do snížené sazby DPH 5 %. Zmírníme dopady klimatických změn na občany

V souvislosti s celosvětovými klimatickými změnami se zvyšuje četnost a síla přírodních katastrof. Proto přijmeme účinná opatření, která přispějí k zpomalení a možnému zastavení tohoto trendu. Tímto chceme zároveň lépe chránit životy a majetky občanů před povodněmi a dalšími katastrofami.

ČSSD navrhuje:
• Zaměřit se na úspory energie zaváděním nejlepších dostupných technik a technologií ve výrobě i spotřebě alternativních energetických zdrojů v průmyslu a dopravě. Tímto způsobem přispět k postupnému snižování spalování uhlí a ropy, a tím k poklesu produkce skleníkových plynů.
• Použít prostředky získané z obchodování s emisemi skleníkových plynů v rámci mezinárodních úmluv (v desítkách miliard Kč) na energetické úspory, obnovitelné zdroje energie, vývoj a zavádění cenově dostupných zdrojů energie při omezování ekologických rizik.

Péči o zdraví občanů prohloubíme rozšířením důsledné kontroly na 30 tisíc chemikálií používaných v potravinách a ve spotřebním zboží. Zintenzivníme proces náhrady nebezpečných látek za jejich ekologicky příznivé substituty. Tím snížíme riziko vzniku nebezpečných chorob a přispějeme k prodloužení aktivního života všech lidí.

I v budoucnu zajistíme ochranu zdrojů surovin. Budeme podporovat snižování surovinové a energetické náročnosti, jejich nahrazování druhotnými surovinami a recyklovanými odpady i surovinami z obnovitelných zdrojů. Ve vhodných lokálních podmínkách jsme pro výstavbu z obnovitelných materiálů a používání moderních technologií s dlouhodobou životností, produkujících minimum odpadu.

Budeme prosazovat sledování výrobních a spotřebních cyklů výrobků od získání suroviny, technologie výroby, přes jejich užití, až po jejich likvidaci s cílem vyloučit nepříznivé vlivy na zdraví lidí a životní prostředí. Využívání jaderné energie spojujeme s účinnou bezpečností jaderných elektráren a obecně přijatelným řešením likvidace jaderného odpadu. Vytvoříme podmínky pro zmenšení závislosti na ropě. Mimo jiné tím, aby do roku 2020 dopravní prostředky uváděné na náš trh byly technicky uzpůsobeny pro 100% využívání alternativních paliv, a aby tato paliva byla nabízena v husté síti čerpacích stanic.

Doprava mění krajinu značnými zábory ploch. Zejména silniční doprava je producentem skleníkových plynů, přízemního ozónu, je zdrojem hluku a celkově má značný vliv na zdraví člověka a vyznačuje se vysokým počtem nehod. Chceme proto nadále podporovat ekologičtější formy dopravy, jako je např. železniční či městská hromadná doprava. Zároveň zpřísníme pravidla pro dovoz ojetých vozů nesplňujících nejnáročnější ekologická kritéria. Od silniční daně osvobodíme vozidla výhradně využívající alternativní paliva a zvýhodníme vozidla s hybridními pohony.

Péče o přírodu je zájmem všech obyvatel. Proto budeme usilovat o společné řešení plánů péče o zvláště chráněná území. Do ochrany přírody zapojíme občany, obce, státní správu a samosprávu. Budeme hledat nekonfliktní způsoby řešení a posuzování rozvojových plánů.

ČSSD navrhuje:
• Podpořit realizaci evropské soustavy NATURA 2000 pro ochranu druhové pestrosti v přírodě.
• Zasadit se o vyplácení oprávněných náhrad za újmy plynoucí z mimořádných nároků vyplývajících z naplňování plánů péče o chráněná území i provádění ochranných opatření v kulturní krajině.
• Přijmout pravidla, aby viník ekologické újmy byl povinen poškozenou přírodu uvést do původního stavu, a nebo provést náhradní opatření k odstranění ekologické zátěže.
• Podpořit zemědělské a lesní hospodáře při jejich péči o ekologické a sociální funkce krajiny.
řešením problémů odpadového hospodářství je třídění a recyklace Vytvoříme podmínky pro zvýšení podílu znovu využitého odpadu (u komunálního odpadu až na 50 %). Zlepšíme podmínky pro provádění separovaného sběru odpadů. Zavedeme zálohové systémy. Nepodpoříme výstavbu nových spaloven odpadů z veřejných zdrojů.)

Ekologickou daňovou reformou chceme ocenit přírodní zdroje a jejich přínosy. Tato daňová reforma postupně povede k přesunu od zdanění občanů s nižšími příjmy ke zdanění spotřeby surovin a činností nepříznivých životnímu prostředí při zachování rozpočtové neutrality. Dojde ke snížení daní osob s nižšími příjmy a zároveň ke snížení produkce energie z uhlí a ropy a k úspoře v užívání neobnovitelných surovinových zdrojů. Cílem je zlepšení kvality života v lepším životním prostředí.

Budeme usilovat o to, aby státní a veřejná správa šla příkladem jak v osvětě, tak v používání ekologicky šetrných výrobků, biopotravin, recyklovaných výrobků, podílu tříděného odpadu, v upřednostňování nákupů a zadávání zakázek pro ekologicky šetrné výrobky, projekty a postupy (například minimální podíl automobilů na alternativní paliva ve vozových parcích státní a veřejné správy).

Zdůvodníme, aby životní prostředí bylo jedním z hlavních příjemců prostředků z fondů Evropské unie. Chceme získat 200 miliard Kč do roku 2010 na podporu investičních projektů v životním prostředí z integrovaného financování z národních zdrojů, ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti. Jejich realizace pomůže nejen zlepšit životní prostředí pro zdraví člověka, ale zároveň podpoří hospodářský růst, pomůže zvýšit zaměstnanost a vyrovnávat regionální rozdíly a zároveň splnit závazky České republiky vyplývající ze vstupu do Evropské unie. Zkrátíme povolovací procesy a prokážeme, že ekologické může být i ekonomické

ČSSD navrhuje:
• Prosadit Kodex životního prostředí, který shrne a ujednotí dosud roztříštěnou právní úpravu ochrany životního prostředí.
• Zavést motivující prvky, které povedou znečišťovatele k úsporám a modernizaci a zároveň uvést poplatkový systém do souladu se standardy EU.
• Propojením správních řízení týkajících se hospodářských staveb zkrátit délku jejich povolování na polovinu.
• Dále zkrátit řízení v právu životního prostředí o jeden procesní stupeň.
• Zřídit regionální agentury nadačního typu, které budou jménem veřejnosti zastupovat zájmy životního prostředí.

Okrajově se problematice životního prostředí věnují i některé pasáže z kapitoly zaměřené na dopravu a venkov, respektive zemědělství.

Hlavní zásady naší dopravní politiky:
• Preferovat hromadnou dopravu před dopravou individuální a upřednostňovat nákladní kolejovou dopravu a vodní dopravu před dopravou silniční, zvýhodňovat železniční dopravu před dopravou silniční a podporovat rozvoj městské a příměstské dopravy.
• Vytvořit podmínky pro přesun vhodných doprav ze silnice na železnici. Proto podporujeme především využití kontejnerů a veřejná logistická centra.
• Doprava musí být ekologická, šetrná k životnímu prostředí. Chceme proto podporovat obnovu vozidel pro hromadnou osobní dopravu s důrazem na prostředky splňující právě ekologické požadavky.
• Podporovat výchovu, vzdělávání, výzkum a vývoj v dopravě s posilováním vědomí významu zodpovědnosti za sebe, za ostatní i za ochranu životního prostředí.
• Zjednodušit procesy při přípravě výstavby a modernizace dopravní infrastruktury při respektování vlastnických práv a ochrany životního prostředí.

ČSSD navrhuje:
• Budovat obchvaty měst s cílem zklidňování dopravy a modernizovat stávající silniční síť s důrazem na zvyšování bezpečnosti dopravy a snižování zátěže obyvatel hlukem a dalšími emisemi.
• Výstavbou nových cyklistických stezek podpořit zvýšení bezpečnosti cyklistů a rozšíření tohoto způsobu dopravy, budeme také vytvářet podmínky pro zpřístupňování dopravy pro zdravotně postižené občany.
• Vytvořit podmínky pro vyšší využití alternativních pohonných hmot, zvýhodnit dopravní prostředky šetrné k životnímu prostředí a naopak znevýhodnit provoz ojetých vozů poškozujících emisemi životní prostředí.

ČSSD navrhuje:
• Za jeden ze stěžejních úkolů považujeme obnovení a zlepšení ekologické stability venkovské krajiny, obnovy významných krajinotvorných prvků, zejména rybníků a retenčních nádrží, včetně zvýšené péče o čistotu a kvalitu povrchových a podzemních vod. Vodu a hospodaření s ní považujeme vzhledem k poloze České republiky jako středoevropského rozvodí za budoucí strategickou výhodu, protože voda je a bude v budoucnosti strategickou surovinou.
• Soustředíme se na restrukturalizaci zemědělské výroby cíleně usměrňovanou dotační politikou a investiční podporou, aby se zemědělství, vedle svých základních funkcí, stalo i významným producentem obnovitelných zdrojů energie. Především se jedná o programy výroby ušlechtilých energií ze zemědělské produkce (bioetanol, bionafta, bioplyn) a programy energetického využití biomasy. Tím částečně omezíme výpadek v příjmech zemědělských prvovýrobců způsobeném současným nadbytkem produkce pro potravinářské využití. Díky tomu zachováme funkční zemědělství na takové rozloze zemědělské půdy, aby bylo možné pružně reagovat na jakékoliv politické, hospodářské nebo klimatické změny.

„Česká strana sociálně demokratická:
1. vycházejíc z toho, že je v současnosti již zřejmá neudržitelnost prudkého extenzívního růstu průmyslové civilizace a že jsou zřejmé s ní spojené globální ekonomické problémy,
2. vědoma si toho, že dlouhodobě neslouží člověku nic, co ničí životní prostředí, a že proto jedinou šancí na přežití lidstva je naučit se s přírodou a v přírodě žít a,
3. projevujíc úctu k živým bytostem, organizmům a přírodě jako celku volí za určující strategii svého programu pro 21. století udržitelný rozvoj.

Udržitelný ekonomický, sociální a kulturní rozvoj zakládáme na citlivém vztahu k přírodě, na rozumném čerpání nejen neobnovitelných zdrojů, ale i zdrojů obnovitelných. Odmítáme přetrvávající umělé rozdělování ekonomických a ekologických cílů. Jejich vzájemná podmíněnost je zřejmá a nevyhnutelná.“

(Dlouhodbý program ČSSD)

K naplnění dlouhodobých závazků Česká strana sociálně demokratická po dobu působení svých vlád neustále, neúnavně, v krocích a jistě vytváří podmínky pro skutečný udržitelný rozvoj ČR. Jestliže jsme za Zemanovy vlády srovnali krok s ekologickou legislativou EU a výrazně snížili znečištění zejména ovzduší a vod, a jestliže jsme v tomto volebním období vybudovali podmínky pro systém NATURA 2000, položili základy pro rozvoj obnovitelných zdrojů elektrické energie a zařadili ČR na 4. místo v ochraně životního prostředí na světě (šetření Yalské univerzity, 2005), pak je ČSSD, dostane-li od vás, voličů, i v letošních volbách důvěru, zárukou toho, že ČR spolu s některými evropskými státy bude ostrovem fungující konkurenčně silné, ekologicky přátelské a stále rostoucí ekonomiky s jistotou sociálního smíru. Sociálním demokratům jde o občany.

V ekologických tématech volíme priority podle toho, jak jsou důležité pro občany. Spojujeme ekologická a sociální řešení dohromady: tím se lišíme od Zelených i od ODS. Proto také s vědomím toho, že v rámci ČR jsme nejhorší již úspěšně překonali, klademe světoznámým civilizačním neduhům v podobě „8 smrtelných hříchů“ (Konrád Lorenz) výzvu nesmiřitelného boje v podobě programového dokumentu ČSSD Jistoty a prosperita a v jeho rozpracování Ekologickým manifestem jako závazek k vybudování předpokladů pro „8 šancí pro život“. Sociální demokracie chápe problematiku ochrany životního prostředí nikoliv v uzavřeném prostředí, leč jako součást cyklu zahrnujícího všechny aspekty života společnosti. V tomto ohledu aplikuje především:

. mnohooborový a nadresortní přístup k řešení ekologických aspektů života,
. chápání ekologie jako nástroje rozvoje – nutný princip udržitelného rozvoje.

ČSSD je vlastní porozumění toho, že vynaložené prostředky na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj se násobně vrátí v poskytnutých nových příležitostech.

„Sociální demokracie v souladu se zkušenostmi Evropských zemí si je vědoma toho, že krom kvality lékařské péče se na zdraví lidí a zvyšování střední délky života mimořádně podílí kvalita životního prostředí. ...Proto navrhujeme přísně dodržovat objektivní hygienické a ekologické (imisní) limity a standardy, které budou vědecky zdůvodněny. Při jejich stanovení bude zohledněna i zásada předběžné opatrnosti při určení únosnosti pro zdraví lidí a životní prostředí.“(Jistoty a prosperita – 2.7)

Sociální demokracie za udržitelný považuje takový rozvoj, který vede k uspokojování sociálních, materiálních a duchovních potřeb lidí při plném respektování objektivních environmentálních limitů. Toto pojetí je plně v souladu s evropskou defi nicí, která bezprostředně platí i v České republice (viz nařízení EP a Rady č. 2493-4/2000). Základním nástrojem v oblasti udržitelného rozvoje bude tzv. Strategie udržitelného rozvoje. Cílem plánování udržitelného rozvoje je určit hlediska, tj. výchozí a cílové hodnoty, které musí být respektovány všemi dalšími formami následného plánování.

Tato hlediska se budou promítat do odvětvových plánů (programů, politik, strategií, koncepcí apod.), včetně územních a dalších rozvojových plánů. Tím zajistíme, že se plánování udržitelného rozvoje stane společným základem veškerého plánování lidských aktivit v území. Dalším ze základních nástrojů prosazení udržitelnosti bude určení tzv. standardů ochrany životního prostředí. Standardy budou vždy stanoveny na základě zákona (buď prováděcím právním předpisem nebo koncepcí schválenou vládou či příslušným ústředním správním úřadem) a aplikovány správními rozhodnutími. Uzákoníme pravidlo, že při jejich stanovení je především nutné vyloučit překračování únosného zatížení životního prostředí. Při jejich stanovení se dále bude vycházet z principu předběžné opatrnosti a bude se proto vždy brát ohled na kumulativní působení různých znečišťujících látek, které často významným způsobem překračuje a zvyšuje samostatné působení jednotlivých škodlivin. Uvědomujeme si, že s prosazováním udržitelnosti zároveň musíme defi novat meze ekonomického růstu, který musí být sám o sobě udržitelný (udržitelný ekonomický růst je dán zejména technologickým vývojem a zlepšováním stavu životního prostředí v jeho produkčních funkcích).

Z čistě ekonomického hlediska proto vytvoříme podmínky (viz níže) k tomu, aby:
. vedle energetických úspor bylo zdůrazněno využívání obnovitelných přírodních zdrojů takovým způsobem, aby míra jejich spotřeby nepřekročila míru jejich obnovy,
. k využívání neobnovitelných přírodních zdrojů docházelo takovým způsobem, aby byly stále v oběhu (zejména opakovaným užitím výrobků z nich), a míra jejich spotřeby klesala s růstem možnosti jejich náhrady obnovitelnými zdroji, anebo v důsledku zavádění nejlepších dostupných technik,
. k produkci emisí a odpadů docházelo pouze v takové míře a kvalitě, která umožňuje jejich efektivní využití při nahrazování primárních surovin (preference jejich schopnosti být využity jako druhotné suroviny). V případě, že odpady (emise) recyklovány nebudou, bude možné je do přírody ukládat jen v takové míře a kvalitě, která je vstřebatelná bez vedlejších účinků na zdraví a pohodu člověka a ostatních forem života.

Energie je pro moderní hospodářství mimořádně důležitá. Potřebujeme ji, abychom mohli topit a svítit v našich domech, pomáhá nám při cestování, pohání stroje v továrnách. Energetika však již dávno není krátkodobá domácí záležitost. Změny klimatu způsobené spalováním fosilních paliv nyní hrozí celému světu, včetně České republiky.

Například i Velká Británie proto přišla s iniciativou snížení emisí skleníkových plynů o 60 % k roku 2050. Ale protože to není tato země schopna vyřešit sama, je na zajištění významného snížení emisí potřebná spolupráce na mezinárodní úrovni. Podle provedených analýz lze tohoto cíle v rámci mezinárodní spolupráce dosáhnout s přijatelnými náklady. Naproti tomu při pokračování v současném přístupu budou dopady klimatických změn značné a náklady na eliminaci těchto dopadů budou mnohem vyšší, než náklady na snížení emisí skleníkových plynů. Při přechodu na nové nízkouhlíkaté technologie se našim podnikatelům nabízí velká příležitost v podobě výroby a exportu takových technologií, jako jsou například palivové články, větrné elektrárny a řada dalších. Přitom jsou samozřejmě životně důležité věda výzkum, a my vědu a výzkum budeme v těchto oblastech maximálně podporovat.

Zavazujeme se, že žádná domácnost v České republice nepocítí energetickou nouzi. To znamená, že budeme podporovat úspory energie a využívání alternativních energetických zdrojů, zároveň však každá domácnost bude mít k dispozici potřebné množství energie k otopu, ohřevu vody, osvětlení, dopravě apod., a to za přijatelné ceny.

„Zajistíme stabilní tempo poklesu jednotkové energetické náročnosti hospodářství nejméně o 3,5 % ročně a stabilizujeme spotřebu primárních zdrojů energie na úrovni roku 2005.“ (Jistoty a prosperita – 1.2) Produkce paliv a především výroba energie jsou spolu s dopravou v ČR stále rozhodujícími producenty škodlivin vypouštěných do ovzduší. Kvalita ovzduší přitom ovlivňuje lidské zdraví – v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší byl zaznamenán častější výskyt onemocnění horních cest dýchacích, srdeční choroby a v neposlední řadě i růst nádorových onemocnění apod. Pro Českou republiku je bohužel stále charakteristická vysoká spotřeba energie na jednotku produkce.

V devadesátých letech tento ukazatel klesal relativně rychle, hlavním důvodem však byl propad průmyslové výroby, restrukturalizace tradičního průmyslu a v polovině devadesátých let i celková stagnace našeho hospodářství. Pozitivem je, že spotřeba energie na jednotku produkce klesá i v současném období hospodářského růstu. Negativní je však to, že klesá příliš pomalým tempem, takže naše spotřeba na jednotku produkce dosahuje stále téměř dvojnásobku hodnot dosahovaných ve starých členských státech EU. Zvyšování energetické efektivnosti je přitom nejlevnější, nejbezpečnější a nejrychlejší cestou ke snížení poptávky po energii, emisí škodlivin i růstu dovozní energetické závislosti, prodlužuje životnost domácích zásob neobnovitelných energetických zdrojů, zvyšuje konkurenceschopnost energetiky i české ekonomiky a pozitivně ovlivňuje všechny další parametry energetického hospodářství. Naším cílem je proto urychlit tempo poklesu energetické náročnosti našeho hospodářství a spotřebu paliv stabilizovat na současné úrovni.

Podporu a stimulaci úspor energie budeme provádět zejména pomocí následujících nástrojů:
V oblasti energetiky a teplárenství půjdeme především cestou zpřísňování povinností dosahovat minimálních limitů účinnosti u výrobních zdrojů a nepřekračovat standardy maximálních ztrát u rozvodu energie a také ekonomických stimulů k úsporám a modernizaci technologií. Významnou roli dáme také zlepšení podmínek pro společnou výrobu elektřiny a tepla (tzv. kogeneraci) především v oblasti centrálního zásobování teplem. Tomu přizpůsobíme zákon o hospodaření s energií a energetický zákon. V průmyslu a službách budeme klást důraz na ověřování efektivnosti energetických procesů a spotřeby energie energetickými audity, včetně hledání řešení na vyšší využití druhotných zdrojů energie. Neopomineme zároveň ekonomickou podporu modernizace výrobních technologií a úspor energie, které budou vázány na výsledky provedených energetických auditů.

Neopominutelným sektorem jsou domácnosti. Zde budeme klást důraz jak na osvětu (aktivní informační kampaně a rozšíření energetického štítkování na další druhy elektrických spotřebičů), tak na ekonomickou podporu snižování spotřeby tepla na vytápění a ohřev vody. Vláda půjde při zavádění těchto přístupů ve veřejném sektoru příkladem. Posledním sektorem (nikoliv co do významu) je výstavba a rekonstrukce budov. Zde budou postupně zpřísňovány normy stanovující spotřebu energie v nových budovách (standardem se postupně stane nízkoenergetický dům) a také požadavky na užití energie v budovách. Budeme též ekonomicky podporovat úspory tepla v bytech (zateplování, regulace apod.) a využívání odpadního tepla v budovách ( rekuperace). Vyšší státní podpora bude poskytována takové bytové výstavbě, která zajistí minimalizaci spotřeby energie (roční spotřeba energie do 50 kWh/m2 užitné plochy budovy za rok).

Podpora bude poskytována formou daňových zvýhodnění a dotačních programů. Na realizaci dotačních programů v oblasti úspor energie v letech 2007 až 2010 vyčleníme nejméně 15 mld. Kč ze společných prostředků ČR a EU a z prostředků získaných z obchodování s kvótami na emise skleníkových plynů v rámci mezinárodních úmluv.

„Podíl využití obnovitelných zdrojů energie zvýšíme nad 5 %.“(Jistoty a prosperita – 1.2) K velkým výzvám, s nimiž se bude muset nejen Evropa, ale i celé lidstvo vypořádat již v tomto století, patří hrozba klimatických změn vyvolaná emisemi skleníkových plynů, vyčerpání zásob fosilních paliv a energetická bezpečnost spojená s vysokou závislostí na dovozech paliv z rizikových oblastí, s velkými centralizovanými výrobnami elektřiny a s hrozbou teroristických útoků na produktovody a přenosové soustavy elektrické energie. Z těchto důvodů je důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie jednou z hlavních našich i evropských priorit. Využívání energie biomasy navíc přispívá k rozvoji venkova. ČSSD proto bude vytvářet všestranné podmínky pro využívání obnovitelných zdrojů energie, a tím bude podporovat růst výroby energie z těchto zdrojů tak, aby do roku 2010 vzrostl podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních zdrojů energie ze současných zhruba 3 % minimálně na 5 % v roce 2010, a aby byly vytvořeny podmínky pro další růst tohoto podílu. Nejdůležitějším nástrojem k realizaci těchto cílů je zákon o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů.

Zatímco zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů byl schválen již v roce 2005, analogický zákon k teplu z obnovitelných zdrojů zatím v ČR neexistuje, přestože tři čtvrtiny potenciálu výroby energie z obnovitelných zdrojů jsou v našich podmínkách soustředěny v oblasti tepla. Prosadíme proto účinný a ekonomicky vyvážený návrh zákona o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů. Navrhneme účinné a efektivní dotační programy na podporu investic do výroby tepla z obnovitelných zdrojů, které budou těsně provázány se zákonem o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů a budou tento zákon doplňovat a vytvářet s ním jednotný systém zajišťující potřebný rozvoj využívání tepla z obnovitelných zdrojů.

Součástí tohoto systému budou i nárokové podpory instalací, využívajících obnovitelné zdroje energie pro bydlení, a dále podpora výstavby nových nízkoenergetických rodinných a bytových domů. Cílem těchto opatření je postupně vytvořit podmínky pro celkový přechod místních zdrojů tepla z pevných fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. V oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zjednodušíme povolovací řízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a zvýšíme transparentnost tohoto řízení. Obnovitelným zdrojem s největším potenciálem je v podmínkách ČR biomasa. Potřebnými legislativními úpravami a cíleně usměrňovanou dotační politikou proto vytvoříme podmínky pro rozvoj pěstování energetických rostlin na zemědělské půdě uváděné do klidu. Cílem je, aby se energetické rostliny staly pro zemědělce zajímavou a perspektivní komoditou, která má zajištěn dlouhodobý odbyt. Zlepšíme dostupnost biopaliv na bázi dřeva jejich přeřazením do snížené sazby daně z přidané hodnoty.

Stejně jako v případě úspor energie bude i v případě využívání obnovitelných zdrojů energie podpora poskytována formou daňových zvýhodnění a dotačních programů. Na realizaci dotačních programů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v letech 2007 až 2010 vyčleníme nejméně 15 mld. Kč ze společných prostředků ČR a EU a z prostředků získaných z obchodování s kvótami na emise skleníkových plynů v rámci mezinárodních úmluv. Vytvoříme podmínky pro vyšší využívání obnovitelných materiálů (nejen dřeva) ve stavebnictví. Zvýšíme objem fi nančních prostředků na výzkum a vývoj v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Tato oblast energetiky je dlouhodobě podfi nancována, ačkoliv možnosti zvyšování efektivnosti výroby energie v důsledku zlepšování technologií jsou zde značné.

„Ekologickou daňovou reformou chceme ocenit přírodní zdroje a jejich přínosy. Tato daňová reforma postupně povede k přesunu od zdanění občanů s nižšími příjmy ke zdanění spotřeby surovin a činností nepříznivých životnímu prostředí při zachování rozpočtové neutrality. Dojde ke snížení daní osob s nižšími příjmy a zároveň ke snížení produkce energie z uhlí a ropy a k úspoře v užívání neobnovitelných surovinových zdrojů.“ (Jistoty a prosperita – 6)

Jedním z významných opatření ke zlepšení životního prostředí v ČR je ekologická daňová reforma, která může významně přispět ke snižování spotřeby paliv a energie, a tím zlepšit kvalitu ovzduší, zmírnit emise skleníkových plynů, a tedy i dopady klimatických změn. Tato reforma zároveň přináší i další velice podstatné efekty – především vede k prohloubení restrukturalizace hospodářství, zefektivňuje daňovou soustavu a zvyšuje zaměstnanost. ČSSD proto navrhuje uskutečnění ekologické daňové reformy. Vycházíme přitom z pozitivních zkušeností řady zemí Evropské unie, kde již byla tato reforma uskutečněna, přičemž reforma bude prováděna s plným přihlédnutím k domácím podmínkám. Je nevyhnutelné zatížit výrobu tepla a elektrické energie z fosilních neobnovitelných zdrojů formou ekologických přirážek(daní).

Tyto daně však budou plně kompenzovány a nižším příjmovým skupinám dokonce sníží celkové životní náklady. Základním východiskem ekologické daňové reformy je výnosová neutralita, tzn. že nevede ke zvýšení celkové daňové zátěže. Podstatou ekologické daňové reformy je pak na jedné straně navýšení spotřebních daní na paliva a energii, na druhé straně plná kompenzace tohoto navýšení odpovídajícím snížením například nejnižších sazeb daní z příjmů. Ekologická daňová reforma bude zaváděna postupně, aby měly dotčené subjekty dostatečný čas na přizpůsobení – cílem není naplnit státní pokladnu, ale motivovat ke změně technologie v nejbližším investičním cyklu – podnikatel nebude výrazně postižen za neekologické chování dříve, než od okamžiku nevyužití příležitosti.

Sazby daní na paliva, další energetické výrobky a elektřinu proto budou navyšovány postupně od roku 2008 do roku 2017. Výše sazeb bude koncipována tak, aby v konečné fázi odpovídala kalkulacím externích nákladů, tj. nákladům na odstranění negativních dopadů spojených s výrobou energie, které nejsou zahrnuty v cenách energie (jde o škody způsobené emisemi skleníkových plynů, pevných částic, oxidů dusíku, poškození zdraví, degradace půdy, koroze budov atd.). Výjimky ze zdanění se budou vztahovat na ekologicky přijatelné zdroje energie, jako jsou obnovitelné zdroje a alternativní paliva v dopravě, nebo na ekologicky šetrné způsoby výroby energie, jako je například společná výroba elektřiny a tepla. Aby bylo možné veškeré dodatečné výnosy ze zdanění paliv a energie vrátit do ekonomiky prostřednictvím snížení daní z příjmů, budou všechny tyto dodatečné výnosy příjmem státního rozpočtu.

ČSSD se zavazuje, že nízkopříjmové a středněpříjmové domácnosti na ekologické daně nebudou doplácet, a naopak při ekologickém chování budou fi nančně zvýhodněny. V rámci daně z příjmů lze kompenzaci zdanění paliv a energie provést různými způsoby, například zvýšením nezdanitelného základu daně z příjmu fyzických a právnických osob, snížením stanovených sazeb daní z příjmů, slevou na dani z příjmů. Zároveň budou zavedena kompenzační opatření, která budou vycházet ze stávajícího systému sociálního a bezpečení a daňového systému, a která nejen eliminují negativní dopad reformy na nízkopříjmové skupiny domácností, ale naopak tyto domácnosti zvýhodní. Občanům v důchodovém věku pak bude kompenzace provedena odpovídající valorizací důchodů. Při přípravě ekologické daňové reformy však budeme analyzovat i další možnosti kompenzací a vybereme tu variantu, která přinese občanům největší profit.

„ V otázce zachování či prolomení územních ekologických limitů těžby na hnědouhelných lomech v Ústeckém kraji budeme v každém případě respektovat stanovisko občanů kraje.“ ( společné prohlášení premiéra Jiřího Paroubka a ministra Milana Urbana)

V současné době je připraven k veřejnému projednání návrh územního plánu Ústeckého kraje, který obsahuje dvě varianty řešení územních ekologických limitů na hnědouhelném lomu Čs. armády (zachování, nebo prolomení limitů) i na hnědouhelném lomu Bílina (překročení stávajících limitů těžby na vzdálenost 1000 m od osídlení, nebo na vzdálenost 500 m od osídlení). V návaznosti na toto veřejné projednávání a připomínky veřejnosti bude vybrána jedna z navržených variant. Tato vybraná varianta pak bude předložena v rámci projednávání územního plánu zastupitelstvu Ústeckého kraje, které k ní zaujme stanovisko. Alternativní možností získání informace o postoji občanů Ústeckého kraje je krajské referendum. Bude-li schválen zákon o krajském referendu včas, bude se o této věci rozhodovat přímo v referendu. Jelikož v této otázce nelze předjímat rozhodnutí občanů, máme připraveny dvě varianty dalšího vývoje.

* 1 - Jestliže budou zachovány územní ekologické limity těžby, stane se Ústecký kraj hlavní rozvojovou prioritou, aby mohla být maximálně urychlena jeho celková restrukturalizace a přeorientace od těžby uhlí na čistší průmyslové výroby, aby se zlepšila image celé oblasti, aby se zlepšila kvalita života v kraji. Podpoříme zlepšení podmínek pro rozvoj sídelní i rekreační funkce celé oblasti postižené těžbou hnědého uhlí. Budeme zde klást maximální důraz na vytváření nových pracovních míst a na změnu a zvyšování kvalifi kace. Podpoříme v kraji pěstování biomasy pro energetické účely, mimo jiné i na rekultivovaných plochách po těžbě hnědého uhlí, a její využití pro výrobu energie, čímž zajistíme rozvoj venkova a stabilizaci venkovského obyvatelstva. Zajistíme tedy cel kovou minimalizaci sociálních dopadů útlumu těžby hnědého uhlí v kraji.

Maximálně urychlíme rekultivace území postižená těžbou hnědého uhlí. Celostátně podpoříme investice na přechod blokových a sídlištních kotelen a také lokálního topení, využívajích dosud uhlí, na společnou výrobu elektřiny a tepla ze zemního plynu a z biomasy a na vytápění obnovitelnými zdroji energie. Tím bude snížena poptávka po kvalitním hnědém uhlí (jehož zásoby jsou především vázány územními limity) a dojde k růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a tím i k omezení potřeb investic do nových elektráren.

Celkově vytvoříme podmínky pro to, aby do roku 2015 byly lokální topení a blokové a sídlištní kotelny na uhlí v ČR nahrazeny systémy využívajícími obnovitelné zdroje energie a zemní plyn tak, aby cena tepla z těchto zdrojů byla srovnatelná s cenou původního tepla z uhlí. Tím eliminujeme negativní dopady toho, že po roce 2017 již nebude k dispozici kvalitní uhlí z lomu Čs. armády vhodné k vytápění.

* 2 - Jestliže dojde k posunu současných územních ekologických limitů těžby, podpoříme takovou celkovou rekonstrukci všech perspektivních tepelných elektráren a tepláren, která minimalizuje jejich negativní dopady na životní prostředí. Zasadíme se, aby těžba uhlí probíhala co nejšetrnějším způsobem s minimalizací jejích dopadů na obyvatelstvo, přírodu a krajinu. Zasadíme se o to, aby nejkvalitnější hnědé uhlí bylo co nejméně využíváno k výrobě energie, a aby rostlo jeho využití jako kvalitní suroviny pro chemickou výrobu. Vytvoříme podmínky a předpoklady pro to, aby oblastem postiženým těžbou uhlí byly dlouhodobě kompenzovány důsledky negativních dopadů těžby a výroby elektřiny.

„Upřednostníme nákladní kolejovou dopravu a vodní dopravu před dopravou silniční, zvýhodníme železniční dopravu před dopravou silniční.“ (Jistoty a prosperita – 3.7)

ČSSD v souladu s heslem, že ekologické má být i ekonomické, hledá především ekonomické nástroje řešení problémů. Základem naší politiky tedy je zpoplatnění silniční infrastruktury elektronickým mýtným pro nákladní dopravu, včetně vytváření podmínek pro usměrňování dopravy. Sazby mýtného pak musí být diferencované podle emisní třídy vozidel, ale také podle denní doby, kategorie vozidla a typu silnice. Není to ovšem jediný nástroj. Chceme-li, aby na našich dálnicích a silnicích počet kamionů nerostl současným tempem, musíme razantně vytvořit podmínky pro rychlý rozvoj kombinované dopravy a kontejnerové dopravy, a vznik veřejných logistických center (překladišť), a to i dotační politikou s maximálním využitím evropských fondů. Základním cílem je přesunout těžiště tranzitní dopravy z kamionové přepravy na železnici.

Přitom vedle ekonomických nástrojů jsme připraveni uplatnit i nástroje administrativní. I když nejsme příznivci zákazů a příkazů, je nutné s výjimkou přesně vymezených nezbytných případů omezit provoz kamionů po našich dálnicích a silnících I. tříd o víkendech po celý rok a zavést systémovou kontrolu povolené hmotnosti nákladních vozidel jako prevenci proti přetěžování nákladních vozidel.

Zároveň jsme si vědomi toho, že železniční trasa Praha – Drážďany – Berlín je na hranici svých kapacitních možností, a není schopna pojmout další očekávané nárůsty přeprav. Labská vodní cesta je tedy nezastupitelná pro rozvoj kontejnerové dopravy. Proto se zavazujeme zlepšit plavební podmínky na Labi výstavbou plavební komory v Přelouči a plavebním stupněm Děčín s cílem zajistit ponor 140 cm odpovídající německému úseku Labe.

Umožníme tak přepravit 4,5 mil. tun nákladu po Labi ročně. Vodní doprava má nejnižší externí náklady – jsou 7 krát nižší než silniční a má dokonce o polovinu nižší energetickou náročnost než doprava železniční. Nepodporujeme výstavbu kanálu Odra – Dunaj – Labe.

"Vytvoříme podmínky pro vyšší využití alternativních pohonných hmot, zvýhodníme dopravní prostředky šetrné k životnímu prostředí a naopak znevýhodníme provoz ojetých vozů poškozujících emisemi životní prostředí.“ (Jistoty a prosperita – 3.7) Snahou politiky ČSSD je vytvořit podmínky pro budoucí dopravu „bez ropy,“ a tím snížit dopady růstu cen ropy v důsledku ubývajících zásob této suroviny a potencionální ropné krize v příštích desetiletích. Připravený stát nejen že ropný cenový šok přežije, ale dokonce jej dokáže využít jako akcelerant k rychlejšímu ekonomickému růstu – tentokrát udržitelnému. Je třeba vytvářet podmínky pro kombinací ekonomických i administrativních nástrojů, aby rostl počet vozů nezávislých na palivech vyrobených na bázi ropy.

Daňovým zvýhodněním podpoříme nákup vozidel využívajících všech typů alternativních pohonů – tj. biopaliv, stlačeného a zkapalněného zemního plynu, hybridních pohonů nebo vodíkových palivových článků. Zvýšení poptávky po těchto dopravních prostředcích umocníme podporou vybudování dostatečné sítě čerpacích stanic na tato paliva. Výhledově, např. k roku 2020, po vzoru některých skandinávských zemí zakážeme uvádět na trh vozidla, která nejsou technicky přizpůsobena pro 100% využívání alternativních pohonných hmot (přepnutí na ropné produkty se nevylučuje). S politikou nahrazování ropy za alternativy začneme při státní podpoře obnovy vozidel pro hromadnou osobní dopravu a budování veřejně přístupné infrastruktury pro její provoz.

Vytvořili jsme legislativní předpoklady pro rozvoj programů výroby ušlechtilých paliv ze zemědělské produkce (bioetanol, bionafta, bioplyn), uvolnili jsme prostředky k vybudování zařízení na míchání biosložky s naftou nebo benzínem. Naším zájmem je, aby se biopaliva vyráběla ze surovin vypěstovaných u nás. Proto dotační politikou zvýhodníme produkci energeticky využitelných technických plodin. Předpokladem hladkého snižování závislosti na ropě je i postupné snižování stáří vozového parku. Auta splňující nejnovější evropské standardy jsou charakteristická nejen vyšší bezpečností, ale i úsporným provozem a vysokou recyklovatelností. Proto znevýhodníme nákup zejména dovezených ojetin, nesplňujících nejnáročnější ekologická kritéria, zpoplatněním registrace ve výši 6 000 Kč takových aut a administrativně ztížíme dovoz autovraků „na náhradní díly“.

„Zkvalitníme dopravní obslužnost území zajišťovanou státem i kraji s důrazem na prohloubení odpovědnosti krajských samospráv a dopravní obslužnost menších obcí, podpoříme budování integrovaných dopravních systémů a jejich vzájemnou propojitelnost. Podporou z veřejných zdrojů rozšíříme veřejnou dopravu na venkově.“ (Jistoty a prosperita – 3.7)

Budeme pokračovat v rozšiřování nabídky časově i fi nančně dostupných místních spojů, které budou integrovány s železniční a dálkovou autobusovou osobní dopravou. Součástí nově budované dopravní infrastruktury budou rovněž opatření k minimalizaci vlivu dopravního provozu na životní prostředí a krajinný ráz.

„Budeme budovat obchvaty měst a modernizovat stávající silniční síť s cílem zklidnit dopravu ve městech, zajistit vyšší fi nanční prostředky pro kvalitnější údržbu a opravy stávající silniční sítě a mostů a snížit hlukové zátěže. Zavedeme mýtné v městských centrech.“ (Jistoty a prosperita – 3.7)

Chceme dopravní infrastrukturu odpovídající svými parametry 21. století. K tomu je potřebné nejen zajistit vyšší fi nanční prostředky pro kvalitnější a systematičtější opravy a údržbu stávající silniční sítě a mostů a jejich modernizaci, ale také zklidňovat dopravu v našich obcích a městech a zvyšovat její bezpečnost. Je třeba zajistit rovněž snížení zatížení obyvatel mnoha našich měst hlukem a dalšími emisemi. Proto chceme rychlejší přípravu a realizaci obchvatů měst. Nezapomínáme ale také na ostatní druhy dopravy, zejména dopravu cyklistickou. V posledních letech rostly prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury výdaje na výstavbu cyklistických stezek, oddělujících cyklisty od motoristů, jako dopravy přátelské k životnímu prostředí a jako alternativy k dalším druhům dopravy. Oproti současnosti, kdy stát podporuje výstavbu a údržbu cyklistických stezek zhruba 100 mil. Kč ročně, však musí dojít k navýšení minimálně na 2,5 násobek. Také zpřístupnění dopravy pro zdravotně postižené občany ve městech a obcích – mobilita pro všechny – vyžaduje růst podpory z veřejných zdrojů.

„ Komplexně pojaté zemědělství staví na roveň produkční i mimoprodukční funkce jako neoddělitelné propojené nádoby (co není ekonomické, nemůže být ekologické a naopak).“ (Jistoty a prosperita – 3.8)

Multifunkční zemědělství je nenahraditelným činitelem obnovy a rozvoje venkova, zejména pokud jde o ekonomicky i environmentálně vyvážený management přírodních zdrojů, péči o zvelebování české krajiny a jejího rekreačního potenciálu a o zaměstnanost venkova, zejména rozvíjením nezemědělských činností zemědělských podniků. ČSSD proto svou politikou zdůrazňuje tezi, že základem rozvoje venkova je posilování úlohy malého a středního podnikání v tomto prostoru, ve vazbě na management přírodních a rekreačních zdrojů venkova. Zvýšíme též prostředky ze státního rozpočtu směrované do komplexních pozemkových úprav.

„ Hlavním vodítkem pro poskytování dotací musí být i schopnost hospodařit udržitelným způsobem.“ (Jistoty a prosperita – 3.8)

Sociální demokracie prosadí dosažení cíle stanoveného Akčním plánem rozvoje ekologického zemědělství v České republice začleněním 10 % zemědělské půdy na našem území do systému ekologického hospodaření nejpozději do roku 2010. Podpora zemědělství bude přednostně orientována na rozvoj environmentálních a sociálních funkcí zemědělství, kde zaujímá významné místo další rozvoj ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství chápeme jako nejen producenta zdravých surovin pro výrobu bio-potravin, ale především jako nositele nového životního stylu, mimořádně šetrného k přírodním zdrojům a hospodářským zvířatům.

„Budeme prosazovat účelnou reformu Společné zemědělské politiky Evropské unie, kde bude posílen princip komplexního přístupu při zachování a posílení především ekologických a sociálních funkcí venkova.“ (Jistoty a prosperita – 3.8)

ČSSD si je plně vědoma toho, že reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie v návaznosti na výsledky jednání Světové obchodní organizace může být příležitostí pro zvýšení konkurenceschopnosti a trvalou udržitelnost podnikatelských a pracovních příležitostí českých zemědělců. Za této situace budeme usilovat, aby se podpory do zemědělství v co největší míře dostávaly těm podnikům, které nejlépe naplňují environmentální, rekreační a sociální funkce venkova, a aby nebyly vázány pouze na potravinářskou produkci. Sociální demokracie promítne tuto strategii s využitím schváleného Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development) na léta 2007– 2013 do Národní strategie rozvoje venkova a Plánu rozvoje venkova na léta 2007– 2013, které budou potvrzeny Evropskou komisí.

Prioritou sociální demokracie je v souladu s celoevropským trendem zachování kulturní a zdravé krajiny a přírodního bohatství, kterými se právě náš evropský kontinent může chlubit. Toto multifunkční pojetí agrárního sektoru v praxi znamená péči o krajinu, lesy, vody a životní prostředí, ale také živoucí venkov chápaný jako místo pro skutečný život s rozvinutou infrastrukturou a pracovními příležitostmi. Sociální demokracie prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zahrne všechny dosavadní programy podpor poskytovaných zemědělcům i obyvatelům venkovských regionů a rozšíří je o další formy pomoci v činnostech, které se zemědělstvím přímo nesouvisí.

Jedná se zejména o zahájení podnikatelských činností, při kterých vzniknou nová pracovní místa, např. ochrana přírodních a kulturních památek, projekty na obnovu a rozvoj vesnic, venkovský cestovní ruch a zřizování dalších služeb pro obyvatele venkova. Přitom se zaměří na regiony s nepříznivým věkovým složením obyvatelstva, s cílem zabránit dalšímu vysídlování venkovských oblastí a opouštění zemědělské půdy. Dalšími důležitými oblastmi podporovanými z fondu budou péče o ovzduší a šetření nerostnými zdroji formou využití obnovitelných zdrojů, jako je výsadba rychle rostoucích dřevin pro energetické využití a podpora výroby biopaliv. Patří sem rovněž ekologické zemědělství, které je maximálně šetrné k životnímu prostředí.

„Lesy jsou obnovitelným zdrojem nejen dřeva, ale i nositelem sociálně-ekologických funkcí, které vytvářejí podmínky pro rekreaci, ochranu půdy, vodohospodářské, zdravotní účinky a další. Tím, že stát vlastní přes 50 % výměry všech lesů, spravuje významné hodnoty, které poskytuje k celospolečenskému užívání všem občanům.“ (Jistoty a prosperita – 3.8)

Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že lesy mají sloužit nejen k produkci dřeva, ale rovněž k plnění společenských funkcí: k rekreaci, ochraně půdy, zajišťování zdrojů vody, zadržování povodní. Stát vlastní přes 50 % výměry všech lesů. Spravuje tak významné hodnoty, které poskytuje k celospolečenskému užívání všem občanům.Chceme zdravé a odolné lesy, jež slouží každému. Budeme proto prosazovat zachování lesů ve vlastnictví státu ve stávajícím rozsahu. Nesouhlasíme se snahami o jejich privatizaci, převádění na akciové společnosti nebo převod vlastnických práv nad nimi na kraje. Tímto chceme zabránit postupné devastaci lesů zvýšenými ziskovými těžbami a rovněž možnému omezení vstupu do lesů pro všechny občany. Za tímto účelem celkové roční těžby dříví, s ohledem na trvalost a nepřetržitost dřevoprodukční funkce státního lesa a zachování principu trvale udržitelného hospodaření ve státních lesích, nepřevýší 8,6 milionů m3.

Chceme zajistit zlepšení zdravotního stavu českých lesů. Zdravotní stav českých lesů zůstává špatný (měřeno statistikami odlisťování – defoliace, které se dlouhodobě sledují a mezinárodně srovnávají). ČSSD tedy připraví a prosadí novelu lesního zákona, která bude klást důraz na službu lesů veřejnosti, mimoprodukční funkce a ochranu před povodněmi. Bude obsahovat vyloučení holosečného kácení a vyžadovat výsadbu přirozené skladby stromů, listnatých a smíšených lesů namísto nestabilních monokultur. Budeme také chtít, aby státní lesy – po vzoru podniků v řadě dalších evropských států, včetně většiny sousedních – postupně přešly na šetrné hospodaření podle mezinárodních standardů (Forest Stewardship Council). Důsledná ekologická ochrana lesního fondu zároveň umožní racionální ochranu proti biologickým škůdcům lesních porostů a řádné hospodaření na takto postižených plochách. Podpoříme zvýšení podílu zpracování dřeva i zvýšení jeho spotřeby zejména ve stavebnictví.

Přeřadíme paliva na bázi dřeva pro vytápění do snížené sazby DPH 5 %. Dále podpoříme hospodaření v lesích formou částečné úhrady zvýšených nákladů na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin, a úhrady nákladů na zpracování lesních hospodářských osnov, činnost odborného lesního hospodáře a na opatření související s melioracemi a hrazením bystřin, která jsou prováděna ve veřejném zájmu. K úspěšnému plnění těchto úkolů zajistíme zlepšení dosažitelnosti fi nančních prostředků z fondů EU (od roku 2007 zejména z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova) pro vlastníky lesů a další subjekty působící v lesním hospodářství, zejména snížením administrativní náročnosti vyřizování žádostí na nezbytné minimum a posílením poradenských služeb.

ČSSD navrhuje:
. Do roku 2010 dokončit vybudování a nebo rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod ve všech obcích nad 2 000 obyvatel. Podpořit projekty na čistírny odpadních vod i v obcích pod 2 000 obyvatel.
. Zajistit dostupnost a dostatek kvalitní pitné a užitkové vody pro potřebu obyvatel. V oblastech zvláště trpících suchem podporovat programy pro zajištění vodních zdrojů.
. Podpořit obnovu říčních toků, rybničních soustav a výstavbu nádrží pro uchování vody v krajině.
. Pro ochranu životů lidí a jejich majetků prosazovat vybudování celistvé soustavy protipovodňových opatření.
(Jistoty a prosperita – 6)

Za jeden z hlavních cílů považujeme podstatné zlepšení vztahu zemědělství, rybářství a lesnictví k vodnímu hospodářství, to znamená zlepšení kvality povrchových i podzemních vod, zvýšení retenční schopnosti zemědělských a lesních půd a zkvalitňování rekreačního potenciálu venkova. Sociální demokracie chápe vodu jako základní součást životního prostředí a neopominutelný prvek trvale udržitelného rozvoje. Hlavní směry tohoto vývoje uskutečňuje na zásadách uplatňování integrovaných přístupů k ochraně a využití vodních zdrojů v trvale udržitelných mezích, tzn. trvalé snahy o zachování vodních zdrojů jako podmínky života pro budoucnost.

Budováním čističek odpadních vod se nám za poslední desetiletí podařilo podstatně zlepšit její kvalitu ve vodních tocích. Přesto stále ještě nevyhovuje požadavkům na dobrou kvalitu. Z integrovaných zdrojů ČR a EU získáme v letech 2007– 2013 přes 70 miliard Kč na uskutečnění projektů ve vodním hospodářství. Pro sociální demokracii je prioritou zachování rovnováhy při hodnocení ekologických cílů v rámci zájmů ochrany vodních ekosystémů, přírody a struktury krajiny, a vodohospodářských zájmů v rámci užívání vodních zdrojů, včetně ochrany před povodněmi. ČSSD dokázala, že je garantem zabezpečení implementace legislativy EU transponované do zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v procesu plánování v oblasti vod.

„Pro domácí i aktivní zahraniční cestovní ruch je klíčový rozvoj infrastruktury. Proto chceme podporovat investice umožňující využití potenciálu cestovního ruchu v regionech, včetně chráněných krajinných oblastí a národních parků. Tyto unikátní přírodní zdroje musíme přeměnit v konkurenční výhodu, při zachování principů udržitelného rozvoje je nabízet k využití domácím i zahraničním turistům.“ (Jistoty a prosperita – 3.4)

ČSSD se zasadí o budování další infrastruktury cestovního ruchu s cílem přivést daleko větší množství turistů i do turisticky méně známé oblasti mimo tradiční centra cestovního ruchu v naší nádherné vlasti. Kvalitní ubytování, zážitkové stravování a široký výběr atraktivních doplňkových služeb jsou nutnými předpoklady pro rozvoj turistiky v celé ČR. K těmto službám nasměrujeme evropské i naše dotační tituly. Budeme podporovat rozvoj a výstavbu nových cyklistických stezek s cílem snížit počet nehod cyklistů a zatraktivnit tento způsob odpočinku i dopravy, a i s cílem zpřístupnit dopravu pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.

Za budování turistické infrastruktury považujeme i další přiměřený rozvoj zimních rekreačních středisek a jejich vybavenost, jakož i vytvoření zázemí (kotviště, tankování, odstraňování odpadů, návaznost na další druhy dopravy atd.) pro vyšší využití osobní vodní dopravy i rekreační plavbu (parníky, plachetnice), budování odpočívadel a občerstvení. Vždy však s ohledem na zájmy ochrany životního prostředí a udržitelné rekreace (nejedná se tedy např. o podporu vodních skútrů). Uvědomujeme si v této souvislosti, že potenciál atraktivity naší země je dán rozsáhlým přírodním a kulturním bohatstvím.

Ovšem nejen proto dokončíme vytváření soustavy NATURA 2000 za účelem ochrany druhové pestrosti v přírodě a vyhlásíme některé další chráněné krajinné oblasti (například Brdy, Ralsko, Střední Poohří) za účelem udržení malebnosti krajiny v těchto lokalitách. Vyhlašování dalších chráněných oblastí bude přijímáno uvážlivě s ohledem na možnosti racionálního hospodářského rozvoje území. Formou vícezdrojového fi nancování zastavíme stagnaci péče o kulturní památky. Budeme dotovat i tzv. živou kulturu podporou iniciativ ve formě divadelních, hudebních, tanečních a dalších spolků, které se starají o uchování našich tradic kulturního povědomí.

„Vytvoříme podmínky pro zvýšení podílu znovu využitého odpadu (u komunálního odpadu až na 50 %). Zlepšíme podmínky pro provádění separovaného sběru odpadů. Zavedeme zálohové systémy. Nepodpoříme výstavbu nových spaloven odpadů z veřejných zdrojů.“ (Jistoty a prosperita – 6)

Vláda vedená ČSSD schválila plán postupného zvyšování míry recyklace a kompostování komunálního odpadu na 50 %, tedy na současnou úroveň Německa či Rakouska. Budeme trvat na jeho splnění a vytvoříme pro to podmínky. Za klíčové opatření považujeme lepší recyklační služby, aby třídění odpadků bylo pro domácnosti snadnější. Po vzoru dalších zemí zavedeme do legislativy pravidlo, že každý musí mít možnost třídit základní druhy odpadu: bioodpad, papír, plasty a sklo. Budeme proto prioritně investovat evropské i národní fi nance do systémů svozu tříděného sběru od domu. Především chceme, aby využití druhotných surovin mělo přednost před dovozy surovin nebo těžbou z dolů a lomů v naší krajině všude, kde je to možné. Proto zvýšíme a reformujeme poplatky z těžby stavebního kamene, štěrkopísku a vápence tak, aby účinně motivovaly k využívání recyklovaného stavebního a demoličního odpadu. Těžba nesmí devastovat naši krajinu a snižovat kvalitu života lidí v sousedních obcích, když zároveň na skládkách končí statisíce tun využitelných materiálů.

Sociální demokraté rozhodně nesouhlasí s dovozem odpadu ze zahraničí. Naše vláda se v EU rozhodně již dnes staví proti návrhu směrnice, která by postavila spalovny na roveň recyklaci. Tato směrnice by otevřela cestu legalizaci dovozu odpadků a jejich pálení v méně rozvinuté části EU. Musí platit princip: odpadky se likvidují tam, kde vznikly.

Jsme připraveni výrazně změnit ekonomické podmínky dovozu odpadu, pokud se nám přesto nepodaří v EU prosadit tento princip. Dovoz odpadů ze zahraničí má především ekonomickou příčinu spočívající ve vysokém rozdílu cen služeb odstraňování odpadu v různých zemích EU. Z hlediska obecných zásad ochrany životního prostředí je nejefektivnější odstraňování odpadů co nejblíže místu původu (tzv. pravidlo blízkosti, proximity principle). Tato zásada stanoví, že k odstranění odpadu má dojít co nejblíže místu jeho původu. Přitom se nebere ohled na formální hranice států, ale na vzdálenost mezi místem původu a místem odstranění odpadu. Novelou odpadového zákona bude možné zavést poplatek za spálení a jiné využití, popř. odstranění odpadu, který bude stanoven podle druhu odpadu, způsobu využití a vzdálenosti místa původu odpadu od místa využití. Doplňkovým opatřením, které vyřeší problém „nekonečného uskladnění“, bude zavedení odpadové kauce – tedy zvláštní jistiny, kterou by dovozce musel složit při dovozu takzvané druhotné suroviny, jejíž deklarovaná cena by byla nižší, než limit odvozený od obvyklé ceny. Tato jistina by byla vratná až po prokazatelném předání odpadu do procesu využití.

Další opatření, na rozdíl od uvedených, směřuje nejen k řešení dovozu odpadu, ale především k zprůhlednění nakládání s odpady uvnitř našeho státu. V současné době původce odpadu nenese žádnou odpovědnost ani za odpad samotný, ani za činnost oprávněné osoby, které odpad předal. Do budoucna chceme zavést „princip povinnosti původce sledovat odpad až po jeho konečné využití nebo odstranění“. Počítáme s tím, že původce bude mít právo i povinnost od osoby, které odpad předává, požadovat informaci o tom, kde a jak konkrétně byl odpad odstraněn nebo využit. Na druhé straně původce bude mít povinnost tuto informaci, tak jak ji od oprávněné osoby obdržel, sdělit kontrolním orgánům. Ty pak v případě pochybností provedou kontrolu přímo u oprávněné osoby, které v případě nepravdivosti údajů o nakládání s odpadem hrozí již dnes poměrně značné sankce, včetně toho, že jí bude odejmuto právo nakládat s odpady.

Víme, že nejlepším lékem je prevence vzniku odpadů. Budeme na domácí i evropské úrovni prosazovat rozšíření legislativy, která po výrobcích ( dnes např. auta a elektrozařízení) požaduje trvanlivější a snadno recyklovatelné zboží, stanoví jejich povinnost odebírat zpět a recyklovat doslouživší výrobky, a motivuje k menšímu množství zbytečných obalů. Zvážíme zavedení zálohového systému na lahve, aby ubylo odpadních plastových obalů po ulicích i na skládkách, obdobný systému německému.

„ Péči o zdraví občanů prohloubíme rozšířením důsledné kontroly na 30 tisíc chemikálií používaných v potravinách a ve spotřebním zboží. Zintenzivníme proces náhrady nebezpečných látek za jejich ekologicky příznivé substituty. Tím snížíme riziko vzniku nebezpečných chorob a přispějeme k prodloužení aktivního života všech lidí.“ (Jistoty a prosperita – 6)

Nová unijní legislativa má zajistit lepší ochranu zdraví před rizikovými chemikáliemi ve spotřebním zboží a potravinách. ČSSD považuje za hlavní prioritu ochranu zdraví. Rozšíříme důslednou kontrolu na 30 tisíc látek. Prosazujeme pravidlo povinného používání bezpečné náhrady za rizikové chemikálie, pokud taková náhrada existuje. Autorizace chemikálií, za něž zatím není náhrada, musí být časově omezená. Podporujeme plné právo spotřebitelů vědět, které rizikové chemikálie byly použity v nabízeném výrobku. Budeme prosazovat taková řešení, která splní požadavky na ochranu našeho zdraví při nejnižších možných nákladech pro průmysl, a jež bude zároveň podporovat technologické inovace a modernizaci průmyslu.

„Zaměříme se na úspory zaváděním nejlepších dostupných technik a technologií ve výrobě i spotřebě. Budeme prosazovat sledování výrobních a spotřebních cyklů výrobků od získání suroviny, technologie výroby, přes jejich užití, až po jejich likvidaci s cílem vyloučit nepříznivé vlivy na zdraví lidí a životní prostředí.“ (Jistoty a prosperita – 6)

ČSSD chce vytvořit podmínky k investicím do čistých, moderních technologií. Zákony o podpoře obnovitelných zdrojů, o integrované prevenci a přizpůsobení evropského práva v oblasti ekologicky šetrných výrobků a ekologického managementu, které jsme prosadili, byly prvními důležitými kroky. Podle úspěšného vzoru nizozemských sociálních demokratů také my zavedeme legislativu, jejímž principem bude daňově zvýhodnit investiční fondy zaměřené na ekologické technologie a odvětví, čímž bude umožněn výrazný růst investic do obnovitelných zdrojů, energetické efektivnosti, ekologického zemědělství, zpracování biopotravin, recyklačního průmyslu a podobně. Tato velmi úspěšná nizozemská legislativa je všude uváděna jako evropský vzor nejlepší ověřené praxe („best practice“).

„Budeme usilovat o to, aby státní a veřejná správa šla příkladem jak v osvětě, tak v používání ekologicky šetrných výrobků, biopotravin, recyklovaných výrobků, podílu tříděného odpadu, v upřednostňování nákupů a zadávání zakázek pro ekologicky šetrné výrobky, projekty a postupy (například minimální podíl automobilů na alternativní paliva ve vozových parcích státní a veřejné správy)." (Jistoty a prosperita – 6)

Díky relativně snadné koordinaci státních institucí, např. ustanovením závazných pravidel usnesením vlády, případně úpravou legislativy, dovedeme lépe než klasickou osvětou vyvolat potřebu ekologicky šetrných výrobků, výrobků s delší životností, popř. opakovatelně použitelných výrobků, nebo výběr dodavatelů, kteří oplývají certifi kátem o ekologickém řízení svého podniku (ISO 14000, EMAS). Státní nákupy vždy byly důležitým nástrojem sociálnědemokratické (Keynesiánské) politiky. Stát a veřejná správa obecně jako spotřebitelé mohou také lépe nastavit a kontrolovat produktová kritéria – zejména eliminaci nebezpečných látek – a zveřejňovat vybrané kvalitní výrobky jako doporučené i pro další spotřebitele. Státní a veřejná správa tak svou poptávkou vyvolají zvýšený zájem o produkci výrobků udržitelné spotřeby, což by se mělo pozitivně projevit i na cenovém vývoji. Spotřeba je dána zákonem poptávky. Pokud cena takovýchto výrobků díky zvýšené poptávce klesá, jejich spotřeba vzroste. Budeme také zvyšovat třídění státní správou produkovaných odpadů a údaje o plnění tohoto závazku zveřejňovat na internetu.

„ČSSD navrhuje:
. Prosadit Kodex životního prostředí, který shrne a ujednotí dosud roztříštěnou právní úpravu ochrany životního prostředí.
. Zavést motivující prvky, které povedou znečišťovatele k úsporám a modernizaci, a zároveň uvést poplatkový systém do souladu se standardy EU. . Propojením správních řízení týkajících se hospodářských staveb zkrátit délku jejich povolování na polovinu.
. Dále zkrátit řízení v právu životního prostředí o jeden procesní stupeň. . Zřídit regionální agentury nadačního typu, které budou jménem veřejnosti zastupovat zájmy životního prostředí.
. Přijmout pravidla, aby viník ekologické újmy byl povinen poškozenou přírodu uvést do původního stavu, a nebo provést náhradní opatření k odstranění ekologické zátěže.“
(Jistoty a prosperita – 6)

ČSSD prosadí Kodex životního prostředí (komplementární právu EU), který shrne a ujednotí a zejména zjednoduší základní normativní principy horizontální a technické ochrany životního prostředí a připraví i zahrnutí úpravy jednotlivých složek životního prostředí tak, aby představoval ústřední normu práva ŽP. Tímto náročným legislativním úkolem se zároveň naplní všechny rozhodné zásady, které sociální demokracie zastává a prosazuje, jako je princip udržitelného rozvoje, princip předběžné opatrnosti, postavení ochrany životního prostředí jako veřejného zájmu (ošetřeného v procesních postupech a rozhodovací praxi správních činností), princip znečišťovatel platí a reparuje škodu, a další.

Propojením procesu posuzování vlivů na životní prostředí s procesem územního rozhodování a základní agendou integrovaného povolení v jediné koncentrované řízení zkrátíme průměrnou délku povolovacího řízení ze současných 28 měsíců na 14 měsíců. K tomu napomůže i obecné zkrácení procesu povolování v životním prostředí o jeden stupeň prostřednictvím zřízení nezávislé složky výkonné moci, Správního tribunálu, a jeho specializovaných regionálních senátů, které ve správních řízeních v oblasti práva životního prostředí nahradí jak odvolací orgány, tak správní soudy. Jejich rozhodnutí by podléhalo jen kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

Zasadíme se též o zachování současné úrovně občanských práv v legislativě týkající se životního prostředí, zároveň však přispějeme k zamezení zneužívání institutu účasti nevládních organizací podnikatelskou konkurencí prostřednictvím zřízení regionálních fondů životního prostředí (agentur) ze zákona. Agentury budou mít aktivní legitimaci zastupovat zájmy životního prostředí v těch správních a soudních řízeních, kde nelze zejména z důvodů procesních využít individuální účastenství občanských iniciativ. Statutárními orgány těchto agentur budou v nich registrované nevládní organizace.

Umožníme vymáhání ekologické újmy formou přímé či náhradní naturální restituce ve sporném řízení. Při náhradním opatření se zaměříme na odstraňování starých ekologických zátěží. Napomůžeme tak řešení problému, kde vzít prostředky na likvidaci škod na životní prostředí, u nichž neznáme původce, nebo kde je původce insolventní. Prokážeme, že ekologické je zároveň i ekonomické tím, že budeme zaprvé preferovat ekonomické nástroje před administrativními (např. využití obchodovatelných povolenek na místo podnikatelských plánů odpadového hospodaření) a za druhé jejich systém stanovíme tak, aby zahrnoval externí náklady do vlastních nákladů znečišťovatele, popř. původce. V podstatě jde o uvedení poplatkového systém do souladu se standardy EU, včetně zahrnutí bonusů za ekologické chování. Jinde, např. prosazením ekologických daní, ztratí poplatky na významu a bude je třeba vypustit.

Závěr: „Udržitelnost pro nás není jen předpokladem růstu či rozvoje, vyjadřuje i naši víru a naději. Víru v to, že život na této planetě v kontradikci s v podstatě nihilistickými pravicovými ne-idejemi má hlubší význam a smysl. Naději v to, že lidská společnost, kterou se snažíme svou politikou ovlivňovat, je sto tento smysl nejen poznat, ale i naplnit. Prosazováním principů udržitelnosti ve svých důsledcích hájíme udržitelnost života, jeho etické náplně a jeho humanistického smyslu.“ (Dlouhodobý program ČSSD)

„Úzká vzájemná vazba mezi ekonomickým růstem a růstem objemu přepravy vytváří tlak na rozvoj bezpečné dopravy, respektující životní prostředí a efektivní spolupráci jednotlivých druhů dopravních systémů v rámci ČR a EU“ „Nejdůležitějším prvkem všech dopravních systémů zůstává člověk“ (Dlouhodobý program ČSSD)

Manifest ČSSD

Doprava pro všechny

Doprava začátku 21. století se dotýká každého občana. Mezistátní hranice a velké vzdálenosti již nejsou žádnou barierou. Nejenže chceme, aby naše dopravní cesty byly propojeny s okolními zeměmi, ale také požadujeme, abychom měli dostupnou a funkční dopravu s ohledem na potřeby obyvatel i fi rem, aby byla bezpečná a šetrná k životnímu prostředí.

Dopravní politika České strany sociálně demokratické si klade za cíl podporovat vytvoření takové dopravní sítě a fi nancování její údržby, která odpovídá požadavkům na rozvoj regionů. Moderní technologické procesy a průmyslové obory se stále více odklánějí od kvantity výroby směrem ke kvalitě ve vazbě na přidanou hodnotu. Typickým příkladem tohoto trendu je růst v oblasti informačních technologií na rozdíl např. od klasické strojírenské výroby. Přesto je zřejmé, že schopnost zajistit pružnou a efektivní přepravu surovin a zboží bude i nadále jedním ze základních kritérií hodnocení připravenosti území na přijetí zahraničních investic a pro rozvoj domácího výrobního potenciálu, a ve svých důsledcích se tak vytváří předpoklady k růstu zaměstnanosti v regionech. Vedle toho musí dopravní politika také vytvářet podmínky pro terciární sektor, především rozvoj služeb a cestovního ruchu v regionech a to i mimo tradiční centra. Samozřejmostí je posuzování dopravních cest z hlediska jejich bezpečnosti. Požadavky na komfort a kvalitu dopravní infrastruktury neustále rostou, je třeba rozvíjet nové prvky, jako jsou informační technologie a telematické aplikace.

Moderní dopravní systém schopný podporovat rozvoj národního hospodářství v současných podmínkách musí být formován a řízen na základě objektivních kritérií vycházejících ze strategie rozvoje hospodářství a v souladu s požadavky udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Obecným východiskem pro stanovování dopravních priorit rozvoje jednotlivých oblastí musí být vždy maximální využití multiplikačních efektů jednotlivých staveb. Při stanovování priorit pro programování, plánování, fi nancování a realizaci dopravních staveb se musí stát základem skutečně objektivní posuzování potřeb a hospodárnost a účelnost jednotlivých staveb.

Dopravní politika se postupně naučila respektovat i oprávněné požadavky ochrany životního prostředí. Formulování dopravní politiky tak nemůže přehlížet ani právní úpravy umožňujících místním iniciativám či oborovým sdružením obhajovat zájmy udržitelného rozvoje. Dobré úmysly sledující ochranu živočišných, či rostlinných druhů však nesmí postavit do role rukojmího ten článek společnosti, který musí být na prvním místě, tedy obyvatele, člověka.

V posledních letech jsme svědky výrazného nárůstu intenzity dopravy. Je to důsledek nejenom rostoucí poptávky po přepravě zboží a osob díky růstu české ekonomiky, ale také rostoucí životní úrovně nás všech a s ní související potřebou cestovat do zaměstnání, do školy, za kulturou a sportem, ale i potřebou zajistit propojení České republiky se zahraničím. Tento trend lze očekávat i pro příští období. Bez dopravy si vlastně dnes už neumíme představit náš život. I přesto, že přináší také řadu negativních vlivů, jako jsou emise škodlivin, hluk, odpady, autovraky a také dopravní nehody a ztracené lidské životy. Proto musíme být schopni nalézat takové způsoby rozvoje a organizace dopravy, které jsou udržitelné z hlediska ochrany životního prostředí.

Doprava je i velkým spotřebitelem fi nancí z veřejných zdrojů. S ohledem na význam dopravní infrastruktury pro rozvoj hospodářství chceme využitím kombinace zdrojů národních, evropských, úvěrových a soukromých vynaložit každoročně na tento účel nejméně 100 miliard. Kč. Jen tak je možné zajistit nejen rychlejší výstavbu, ale též kvalitnější péči o stávající dopravní infrastrukturu. Zpět do dopravní infrastruktury se musí vracet pokud možno vše, co její uživatelé různými způsoby zaplatí: výnosy ze silniční daně, poplatky za používání dálnic, anebo mýtné ze zpoplatněné nákladní dopravy, poplatky za užití dopravní cesty u železnice, nebo výrazně vyšší podíl ze spotřební daně z minerálních olejů.

Z evropských zdrojů bude možné v příštím plánovacím období (2007 – 2013) čerpat nemalé fi nanční prostředky na rozhodující dopravní projekty. Rozhodujícím nástrojem pro fi nancování výstavby a údržby dopravní infrastruktury bude i nadále Státní fond dopravní infrastruktury. Chceme také, aby se v oblasti dopravní infrastruktury daleko šířeji začaly rozvíjet projekty na bázi partnerství privátního a veřejného sektoru. Zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení umožňující toto partnerství byl již schválen Poslaneckou sněmovnou i podepsán prezidentem. Rovněž již v loňském roce vláda schválila dva významné projekty ve kterých bude tento způsob výstavby uplatněn. Jedná se o výstavbu cca 30 km dálnice D3 na Táborsku a železniční spojení centra Prahy s letištěm Praha-Ruzyně. Chceme, aby se příprava těchto a dalších projektů urychlila a aby se tento způsob fi nancování dopravní infrastruktury začal co nejdříve uplatňovat.

„Chceme mít nejen kvalitnější a rychlejší dostupnost jednotlivých regionů České republiky, chceme, aby naše dopravní cesty byly propojeny s Evropou, aby doprava byla bezpečná, pohodlná a šetrná k životnímu prostředí.“ (Jistoty a prosperita. 3.6)

Česká republika je díky své geografi cké poloze přirozenou křižovatkou dopravních cest celoevropského významu. Nebude-li však disponovat moderní a dobře rozvinutou dopravní infrastrukturou, ztratíme nejen jednu z podmínek konkurenceschopnosti výrobců působících na území republiky, ale negativním důsledkem by byla ještě větší zátěž životního prostředí, komplikace ve vnitrostátní přepravě osob a zboží, havárie a zbytečně ztracené životy apod.

Po období stagnace rozvoje dopravní infrastruktury v počátku 90. let minulého století výstavba rozhodujících dopravních cest za doby našich vlád podstatně zrychlila. Fakta jsou neúprosná. Podíl investičních výdajů do dopravní infrastruktury v roce 2005 činil zhruba 2% HDP. Od roku 2000 bylo investováno do výstavby a údržby dopravní infrastruktury přes 220 mld. Kč. Z toho zhruba 125 mld. Kč bylo investováno ze zdrojů z privatizace. Přesto nejsme se současným stavem spokojeni a rychlé tempo výstavby musí pokračovat i v příštím období.

Od roku 2002 se v České republice staví na šesti úsecích dálnic. Letošní rok bude rokem historickým, předpokládá se, že bude dáno do provozu až 72 km nových dálnic. Bude dokončen zbylý úsek dálnice D5 u Plzně a tím bude v provozu tato dálnice D5 v celém svém rozsahu. Na ústecké dálnici D8 bude zprovozněno nových 23 km a motoristé budou moci využívat také 45 km úsek hradecké dálnice D11.

Na dálnicích a silnicích I. tříd se dnes realizuje zhruba 55% dopravních výkonů. Stále však nejsou všechny kraje ČR napojeny na dálniční síť.Chceme-li mít dopravní infrastrukturu odpovídající současným potřebám, je třeba ve výstavbě dalších úseků dálnic a silnic rychle pokračovat. Náš předpoklad je dokončit v příštím volebním období alespoň 300 km nových dálnic a rychlostních silnic. Vedle pokračování výstavby dalších úseků na dálnici D1 Vyškov-Lipník nad Bečvou dostavíme ústeckou dálnici D8, chceme dokončit poslední úsek dálnice D11 před Hradcem Králové a pokračovat ve výstavbě dále na Jaroměř. Dokončíme také dálnici D47, důležitou pro napojení Moravskoslezského kraje na sousední regiony a Polskou republiku. Chceme rovněž zrychlit výstavbu dálnice D3 Praha – České Budějovice a návaznou komunikaci na státní hranici s Rakouskem. Nepřipustíme, aby se neuralgickým bodem dopravního systému stala pražská dopravní infrastruktura. Výstavba pražského silničního okruhu a příprava jeho dalších staveb musí pokračovat rychlejším tempem než dosud. K zahájení výstavby je připravena jeho jihozápadní část a budeme usilovat o zahájení další části v okolí Prahy- Suchdola.

Kromě dálnic je třeba zaměřit pozornost na výstavbu a rekonstrukci dalších kapacitních silnic. V Čechách se zejména zaměříme na karlovarskou R6, chomutovskou R7 a na strakonickou R4. Na Moravě pak R48 v Moravskoslezském kraji, R49 ve Zlínském kraji, R52 a R43 v Jihomoravském kraji a R55 z Olomouce do Břeclavi. Zvláštní pozornost budeme věnovat přípravě a urychlení realizace rychlostní komunikace R35 z Hradce Králové do Olomouce.

Především v Královehradeckém a Pardubickém kraji jde o páteřní komunikaci, která po dokončení zlepší dopravní propojení severovýchodních částí naší republiky, ale která také výrazně odlehčí dopravní situaci na nejstarší dálnici D1. Pak bude možné přistoupit k výraznější modernizaci tohoto hlavního tranzitního koridoru napříč Českou republikou. Budeme postupně zklidňovat dopravu v našich obcích a městech. Proto se současně s dálnicemi budou rychleji stavět jejich obchvaty. Jednoznačně se vyplatí věnovat prostředky rovněž do zvýšení bezpečnosti provozu na komunikacích, a to jak budováním kruhových objezdů, investicemi do technických opatření zvyšujících bezpečnost jako mimoúrovňová křížení pozemních komunikací, ale i do staveb snižujících hlučnost dopravy a její dopady na obyvatele.

Chceme dále rozvíjet cyklistickou dopravu, zlepšovat podmínky pro pěší a zpřístupňovat dopravu pro zdravotně postižené, či jinak handicapované a starší občany. Důraz na dostupnost dopravy a dopravních prostředků pro tuto skupinu obyvatel je pro nás samozřejmostí. Z tohoto důvodu klademe důraz u nových projektů, či při modernizaci stávajících dopravních staveb na stezky pro pěší a cyklisty v oddělených pásech, mimoúrovňové přechody či podchody a podobně.

Zamezíme dalšímu zhoršování technického stavu našich pozemních komunikací. Zhruba 45% našich silnic I. tříd vyžaduje důkladnější opravu. Nedostatek prostředků na údržbu a opravy silnic vede nejen k jejich další devastaci, k odkládání oprav dopravních závad a pomalému odstraňování dopravně nebezpečných míst, ale ve svých důsledcích k vyšším nákladům na opravu zítra, než kdyby se realizovala dnes. Totéž platí i pro neustále se zhoršující stav našich mostů. Chceme proto zvýšit fi nanční prostředky na opravy a údržbu stávající silniční sítě oproti současnosti na dvojnásobek a přijmout taková organizační opatření, aby se opravy realizovaly včas a s důrazem na kvalitu.

Železnice zaujímá v rozvoji dopravní infrastruktury stále strategickou roli, i když oproti minulosti částečně ztrácí svoji pozici na přepravním trhu. S ohledem na růst přepravních procesů a větší ekologičnost kolejové dopravy ve srovnání se silniční nákladní přepravou je třeba její roli opět posílit. Je v zájmu České republiky, aby její železniční síť, patřící k nejhustším na světě, byla využita v plném rozsahu. Uvědomujeme si výzvy spojené se zvyšováním kvality železniční dopravy a jejích služeb. Např. Švýcarsko má elektrizovaných až 80% všech tratí, zatímco u nás činí tento podíl zhruba 31%. Moderní železnice musí být železnicí rychlou, bezpečnou, ekonomickou, vybavenou moderními soupravami – trakčními jednotkami i vozy pro osobní přepravu, poskytující příjemné zázemí a spolehlivost pro své uživatele. Jen taková železnice bude rovnocenným konkurentem rostoucí silniční přepravy.

Modernizace železniční dopravy, její rostoucí automatizace má své přirozené dopady na snižující se poptávku po pracovních silách. Tento přirozený trend musí být řešen sociálně citlivě a kompenzován rozšiřující se nabídkou služeb. Proto usilujeme nejen o pokračování modernizace úseků III. železničního koridoru v úseku Praha - Plzeň – Cheb, včetně moravskoslezského úseku Dětmarovice - státní hranice se Slovenskem a výstavbu IV. železničního koridoru Praha - České Budějovice - státní hranice s Rakouskem dimenzovaného na traťovou rychlost 160 km/hod., ale také o modernizaci dalších celostátně významných tratí a jejich vybavení moderním sdělovacím a zabezpečovacím zařízením. Přitom vznikne i řada mimoúrovňových křížení, místo dnešních nebezpečných přejezdů.

Vyšší kvalita nabízených služeb však úzce souvisí s modernizacemi a přestavbami nádraží a železničních uzlů. Vedle těch hlavních, jako jsou Praha, Brno, Ústí nad Labem, nebo Ostrava, je však potřebné investovat do revitalizace a modernizace desítek dalších nádražních a přednádražích prostorů tak, aby tyto prostory byly nejen dobře dostupné, čisté, ale také uživatelsky příjemné. I v této oblasti budeme dále podporovat navazování spolupráce veřejného a soukromého sektoru při financování nových investičních záměrů.

Větší pozornost než dosud budeme věnovat také vodní dopravě. Chceme, aby byla více využívána jak v oblasti přepravy, tak jako perspektivní oblast podnikání. Nestabilitu dopravy na hlavních vnitrostátních vodních cestách související s jejím sezónním charakterem a závislostí na atmosférických podmínkách se budeme snažit minimalizovat dalšími investicemi. Je proto důležité zlepšit plavební podmínky na Labi výstavbou plavební komory v Přelouči a plavebního stupně Děčín. Cílem je zajistit po převážnou část roku plavební hloubku minimálně 140 cm, odpovídající německému úseku Labe.

Tím budou vytvořeny podmínky pro přesun až 4,5 mil. tun nákladu po Labi ročně. Musíme si také uvědomit, že železniční trasa Praha – Drážďany – Berlín je na hranici svých kapacitních možností a není schopná pojmout další očekávané nárůsty přeprav. Podpoříme také rozvoj Baťova kanálu na Zlínsku, který je významným předpokladem rozvoje turistiky. Jako perspektivní projekt proto podporujeme jeho propojení s Dunajem přes Moravu a Dyji. Lepší využití vnitrozemské vodní cesty je nejenom příspěvkem k ekologii, ale také k atraktivnějšímu využití území kolem řek a vodních nádrží k rekreaci a ke sportovní i rekreační plavbě. Ve spolupráci s kraji a obcemi zlepšíme zatím nedostatečnou podpůrnou infrastrukturu a oživíme tak vodní turistiku, avšak s přísným dohledem na dodržování ekologických i dalších obecně prospěšných pravidel u individuální vodní motorizované turistiky.

Vysokou dynamiku růstu si udrží letecká doprava a požadavky na stálý rozvoj letecké infrastruktury. Roste mezinárodní význam a prestiž nejenom letiště Praha-Ruzyně, ale také regionálních letišť, které jsou nyní ve vlastnictví krajů. Chceme proto podporovat výstavbu další vzletové a přistávací dráhy na letišti v Praze-Ruzyni, jakož i systémů zajišťujících bezpečnost a řízení letecké dopravy v letových koridorech na nejvyšší úrovni stanovené mezinárodními standardy.

Současně zajistíme snižování hlukové zátěže občanů žijících v okolí letišť i kvalitní napojení našich letišť na ostatní systémy dopravní infrastruktury. Preferujeme především spojení centra Prahy s letištěm Ruzyně železnicí. Bez ní by byla ohrožena konkurenceschopnost pražského letiště a další rozvoj cestovního ruchu v Praze i v celé ČR.

„Zkvalitnit dopravní obslužnost území zajišťovanou státem i kraji s důrazem na prohloubení odpovědnosti krajských samospráv a dopravní obslužnost menších obcí, podporovat budování integrovaných dopravních systémů a jejich vzájemnou propojitelnost. Podporou z veřejných zdrojů rozšíříme veřejnou dopravu na venkově. Veřejná doprava musí být nejen místně a cenově dostupná, ale také dobře organizovaná a s moderním vozovým parkem.“ (Jistoty a prosperita, 3.6)

Dobrá dopravní obslužnost území je jedním z předpokladů spokojenosti občanů a vyváženého regionálního rozvoje. Zejména v oblastech s velkým množstvím malých obcí je doprava do škol, úřadů, zdravotnických zařízení, zaměstnání, za kulturou a sportem stále do značné míry problematická a ve zvětšujícím se rozsahu odkázána na individuální prostředky.

Takový přístup je důležitý např. i při zachování optimální struktury základních škol na venkově. Dopravní politika musí být v tomto aspektu úzce provázána se školskou politikou, nebo politikou rozvoje a obnovy venkova. Za základ optimálního fungování integrovaných dopravních systémů považujeme kolejovou dopravu, provázanou v co nejširší síti uzlových bodů sjednoceným přestupovým tarifem s dalšími návaznými dopravními systémy (zejména městské či příměstské autobusové dopravy) pokrývajícím co největší území. Základem budou jízdní řády vycházející z potřeb přepravovaných osob a jednotné informační systémy.

Chceme, aby tyto systémy byly tam, kde je to možné, dále podporovány návazností na parkoviště, cyklostezky i trasy pro pěší. Podporou veřejné hromadné dopravy rozumíme také modernizaci jejího vozového parku, který zajišťuje cestujícím nejen pohodlí při samotné jízdě, ale je rovněž šetrný k životnímu prostředí. Budeme proto ekonomicky podporovat obnovu vozového parku veřejné dopravy. Nová vozidla jsou pohodlnější pro cestující i šetrnější k životnímu prostředí. Výstavba metra v hlavním městě nemůže být chápána pouze jako záležitost pražské samosprávy. Jeho význam daleko přesahuje hranice chápání jako jednoho z prvků dopravního systému města. Kromě přepravy obyvatel Prahy se rovněž stalo jedním ze symbolů hlavního města moderního prosperujícího státu a branou do celé země. Proto bude vláda ve zvýšené míře podporovat jeho výstavbu z veřejných zdrojů. Zamýšlené prodloužení trasy A až na letiště není v konkurenci se železničním spojením tamtéž. Je vhodným doplněním systému pražské veřejné dopravy.

Sociální demokracie preferuje rozvoj hromadné dopravy před dopravou individuální. Za základ veřejné hromadné dopravy považujeme železnici. Chceme proto pokračovat v rozšiřování nabídky časově i fi nančně dostupných autobusových i vlakových místních spojů, které je třeba provázat s dálkovou autobusovou a železniční dopravou. Požadavek zachování a zlepšení životního prostředí roli veřejné dopravy dále umocňuje. Chceme, aby se dále rozvíjely integrované dopravní systémy propojujících městskou a příměstskou dopravu a uspokojující přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků regionu. Jejich hlavním přínosem musí být, vedle snížení exhalací a hluku, také zvýšení bezpečnosti a celkové pohody cestujících. Cílem podpory rozvoje městské a příměstské dopravy je spokojený cestující, který dává přednost ekonomicky i ekologicky výhodnější hromadné dopravě před individuálním automobilismem. Uvědomujeme si, že hlavní roli ve zlepšování dopravní obslužnosti regionů musí hrát krajská resp. městská samospráva. Stát však nemůže rezignovat na svou roli při vytváření vhodných podmínek v dotačním systému či systému daňového zvýhodňování zaměstnavatelů resp. dalších institucí, které budou věnovat zvýšenou pozornost dopravní obslužnosti spádových oblastí.

„Doprava musí být ekologická, šetrná k životnímu prostředí.“ (Jistoty a prosperita, 3.6)

Doprava a dopravní infrastruktura musí svými parametry odpovídat požadavkům 21. století. Ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj je vedle ekonomického kritéria základním parametrem pro hodnocení jednotlivých dopravních procesů, počínaje posuzováním vlivů připravovaných dopravních staveb a dopravních systémů na životní prostředí až po podporu využívání alternativních pohonných hmot. Již dnes realizujeme dopravní stavby tak, aby dopad jejich výstavby na životní prostředí byl minimální (např. respektováním biokoridorů apod.) Každá nová dopravní trasa vybraná k realizaci je výsledkem porovnávání řady variant. Nové dopravní stavby, či rekonstrukce a modernizace stávajících, musí zajistit snížení zatížení obyvatel hlukem a dalšími emisemi.

Hledáme vyváženost ekonomického, sociálního a ekologického pohledu. V centru pozornosti je logicky člověk, jeho potřeby a další udržitelný rozvoj celé společnosti do budoucna. V posledním období zažíváme zvlášť rychlý růst kamionové dopravy. Chceme-li, aby na našich dálnicích a silnicích počet kamionů nerostl současným tempem, musíme razantně vytvořit podmínky pro rychlý rozvoj kombinované dopravy a kontejnerové dopravy a vznik veřejných logistických center (překladišť) a to i dotační politikou s maximálním využitím evropských fondů. Základním cílem přitom je přesunout vhodnou dopravu z kamionové a silniční přepravy na železnici. Zavedení mýtného od 1.1.2007 pro kamionovou přepravu na vybrané síti pozemních komunikací vytvoří základ pro spravedlivější zpoplatnění uživatelů dopravních cest.

Výše mýtného musí odpovídat kvalitě poskytovaných služeb. Nesmí být pobídkou pro obcházení placených úseků a přesun velké části tranzitní dopravy na vedlejší dopravní síť. I proto musí na tento první krok rychle navázat zpoplatňování dalších úseků silnic. Preferujeme zpoplatnění celé silniční infrastruktury elektronickým mýtným pro nákladní dopravu, včetně vytváření podmínek pro usměrňování dopravy. Sazby mýtného pak musí být diferencované nejen podle emisní třídy vozidel, ale také podle denní doby, kategorie vozidla a typu silnice. Za důležité považujeme vytváření podmínek pro větší využití alternativních pohonných hmot a zvýhodňování dopravních prostředků šetrných k životnímu prostředí.

Počet vozidel nezávislých na palivech vyrobených na bázi ropy musí růst. To platí nejenom pro individuální automobilismus, ale zejména také pro vozidla hromadné přepravy. K podpoře vozidel využívajících všech typů alternativních pohonů – tj. zejména biopaliv, stlačeného a zkapalněného zemního plynu, hybridních pohonů nebo vodíkových palivových článků patří i podpora budování sítě čerpacích stanic na tato paliva. Druhotným, nikoliv však druhořadým efektem tohoto trendu je postupná redukce strategické závislosti země na dovozu ropy ze zahraničí.

Cílem ČSSD je „dosáhnout významného pokroku v bezpečnosti silničního provozu a chování jeho účastníků.“ Dále „podporovat výchovu, vzdělávání, výzkum a vývoj v dopravě s posilováním vědomí významu zodpovědnosti za sebe, za ostatní i za ochranu životního prostředí.“ (Jistoty a prosperita, 3.6)

V centru pozornosti ČSSD je také bezpečnost dopravy. Je třeba bojovat o každý lidský život! Chceme aby do r. 2010 radikálně poklesl počet obětí silničních dopravních nehod, aby nehodové lokality byly odstraňovány rychleji a aby patřičná pozornost byla věnována také bezpečnosti na železničních přejezdech. Dodržování pravidel silničního provozu i dohled nad technickým stavem vozidel musí být ještě intenzivnější a hlavně soustavný.

V této oblasti platí více než v jiných, že preventivní opatření jsou daleko efektivnější než represivní potírání negativních jevů, které již nemůže nahradit to nejcennější, lidské životy. Přitom výrazného zlepšení v této oblasti lze dosáhnout i bez velkých investičních vkladů, např. rychlejším odstraňováním dopravních závad na nehodových místech, lepším zabezpečením železničních přejezdů, rychlým rozšiřováním informačních systémů poskytujících účastníkům silničního provozu aktuální informace o dopravní situaci apod. V neposlední řadě očekáváme pozitivní výsledky od zřízení specializované republikové dálniční policie, která by měla přispět k zvýšení plynulosti dopravy na hlavních tranzitních komunikacích a také v boji proti agresivitě v jízdě některých řidičů.

Budeme také zvažovat účelnost příliš velkého množství reklamních poutačů okolo dopravních cest, které řidičům často znesnadňují orientaci, odvádějí pozornost od dopravní situace a tím druhotně snižují bezpečnost provozu. Bezpečnost dopravy jsme připraveni zlepšit i v této oblasti. Podporujeme také omezení jízdy kamionů na našich dálnicích a silnicích I. tříd o víkendech v rozsahu omezení obvyklém ve vyspělých zemích Evropské unie, především pak u našich nejbližších sousedů. Restriktivní opatření pro jízdu nákladních vozidel již dnes existují, ale nejsou dostatečné. Parlament před nedávnem schválil jejich dílčí úpravy tak, že od 1. 7. 2006 bude toto omezení platit pro nákladní automobily nad 7,5 t. a automobily nad 3,5 tuny s připojeným přívěsem v neděli a ve svátcích od 13 do 22 hodin, a o prázdninách v červenci a v srpnu v pátek od 17 do 21 hodin a v sobotu od 7 do 13 hodin. Důslednější bude kontrola dodržování tohoto zákazu. Stejně tak musí být běžná kontrola dodržování povolené maximální hmotnosti nákladních vozidel a to na celé silniční síti, jako prevence proti přetěžování vozovek.

Budeme proto investovat do vzdělání, výchovy a prevence, ale i do posílení represe proti přestupkům v této oblasti. Důraz budeme klást i na projekty nových cyklistických stezek, které mají velmi pozitivní dopad na zvýšení bezpečnosti cyklistů a řidičů jejich vzájemným oddělením od sebe.

Dopravní systém je jedním ze životně důležitých základních systémů společnosti, dotýkající se každodenního života všech občanů. Proto jakékoliv zásahy do něj musí být dobře promyšleny a se zajištěním kontinuity. Jde nám o to, aby v následujícím období došlo k maximálnímu zkvalitnění všech dopravních sítí. Další prodlevy a posuny termínů realizace rozhodujících dopravních staveb by znamenaly nejen velké hospodářské ztráty, ale také dopady na spokojenost a komfort našich občanů. Proto musí být dokončeno napojení všech krajů na mezinárodní dálniční síť a vybranou železniční síť, v rámci modernizace dopravní infrastruktury budou upřednostněny trasy podporující vznik a rozvoj průmyslových zón a projekty podporující rozvoj cestovního ruchu. Zkvalitnění dopravní obslužnosti venkova a rozvoj městské a příměstské dopravy je rovněž samozřejmostí.

Doprava jednadvacátého století musí být kvalitní, bezpečná a šetrná k životnímu prostředí. K tomu směřuje program ČSSD.

Ing. Pavel Švagr, Ing. Jaromír Schling

---

reklama

---